Klárčin blog

Ten náš benjamínek je prostě kluk každým coulem:)

Když chce , umí se tak svůdně usmát, že už teď závidím té, na kterou se bude smát z lásky – ne že by to na mě nezkoušel, ale přece jen, jsem jeho matka;)

Když chce, umí nahodit tak vážný výraz, že se k němu to tvrdé jméno Karel strašně hodí a já vidím jeho budoucí kariéru jasně: diplomat,  politik (vážený a všemi respektovaný, jak jinak:))), ředitel mezinárodní společnosti,  prostě nějaký velký Esso ;)

Když chce, umí nás všechny během pěti minut seřvat a my komítáme, jak si pán přeje ;)

Navrch podědil  obrovskou chuť k jídlu a radost z něj;)

Tyhle brusinky si prý dá k nějaký prima svíčkový…

Tak si to tak suneme Zoologickou zahradou, babička veze Káju v kočárku, já Klárku ve vozíčku (zrovna byl kopeček k supům)  a Dáda kolem nás poskakuje.

Naproti jdou dvě maminy s prckama, tak věku Klárky.

Ta jedna se dívá na Klárku, na vozíček a nadšeně té druhé říká: Já jsem ti to říkala, že jsem to četla, že tu tyhle vozíčky půjčujou, musíme jít asi do vrátnice a tam nám je daj!!!!

No není to paráda, že náš vozíček vypadá jakože to vlastně není vozíček anebo jak to líp říct – že ho prostě máme proto, že se Klárce nechce po ZOO ťapat ;)))

Trošku nestíhám, takže vkládám včerejší fotku z výletu do ZOO dnes.

Bylo to poprvé, co Klárka jezdila po zoologické zahradě sama a strašně moc si to užívala:)

Bylo to poprvé (a , co jsme se v sestavě já, babička a prťavci (David, Klárka a Kája) dostali do ZOO protekčně zadarmo a zadním vchodem;)

Asi paní z domečku ředitelství přišlo srandovní, jak jsme se vymotávali z auta, vozíček se totiž nevešel do kufru, tam byla jen kolečka, vozíčkovkový korpus musela mít babička na klíně, sama byla vecpaná vzadu mezi autosedačkama dětí. Pro šestičlennou rodinu s babičkou opravdu není pětimístná Siesta rodinným autem :)))

Nicméně paní moc děkujeme a i za časopisy, které nám dala pro děti, když jsme odjížděly a do auta se zase pomalu a pečlivě naskládali ;)

Doma zůstala Zuzka (dobrovolně spící) a M. (prý dobrovolně pracující pokládající dlažbu). Myslím, že je moc nemrzelo, že s námi nejeli, ale mě to mrzelo dost, protože vidět Klárku, jak si jezdí pavilonem kudy chce, nebo po cestičkách, kde to šlo – to bylo prostě supeer!!:)

Nejvíc se jí asi líbilo u opiček a rybiček, z nočního světa Afriky vyjela doslova velmi rychle ;)

Kája byl v kočárku taky spokojený a Davča klasicky – lítal, blbnul, nejvíc se těšil na nanuka a byl happy, že má u sebe babičku:)

Fotoreportáž bude v dalším článečku :)