Klárčin blog

Někdy usneme skoro ve stoje, někdy pořádně zachumlaní a někdy spíme v takovém klubíčku, že není jasné, jak tak vůbec můžeme spát.

Někdy je spaní pořádný tělocvik;)

Nepřestaně mě bavit fotit děti, když spí. Kdo ví, co se jim právě zdá. Kdo ví, kde a čím právě jsou.

Každopádně, když spí, vyplývá z toho jedna podstatná věc – jsou ZTICHA. Tedy většinou, že Zuzi (děsně ukecaná ze spánku, co nepoví přes den, dozvím se v noci ;) )

Ale tohle Zuzi není, to je Davídek, to je asi poznat;)

Dneska jsem muži utekla dřív, byla jsem mu nevěrná s dr. Housem. A aby byl pocit provinění menší, u milostných pletek jsem ještě stihla zdolat horu – Monte Žehlu. 

Nevím, kde se to prádlo pořád bere. Mám pocit, že nedělám nic jiného, než peru, věším, žehlím – a to spoustu věcí nežehlím, jen složím. Každý den, každý den dělám něco z toho a stejně se pořád někde něco válí – buď věci na vyprání, nebo na pověšení, nebo … no já vím, se opakuju, jen jediné mi prosím neraďte, sušičku vážně nechci;)

To si radši příště zase střihnu nějakou tu nevěru – třeba s Kůstkou ;) 

Je to úúúplně obyčejný štrůdl s maličkou obměnou…

… a tou jsou přidané švestky :)

Jituš, díky za tip!!:)

Ve zkratce: těsto listové kupované (výborné je ale i Missorčino jogurtové, to hodím někdy příště), náplň: strouhaná jablka, švestky na čtvrtinky, skořicový cukr.

Eto vsjo ;)

Ještě si chytím pár posledních slunečních paprsků…taaaaak…

…protože už tu je fakt podzim, ach jooo…

…i Klárka se nějak zamyslela, léto je prostě léto, ale co, do jara to nějak vydržíme, i když v těch svetrech se tenhle stroj moc dobře neřídí;)

Trošku si pohrát u plotny a přitom u ní netrávit moc času. Využít sezónních dobrot a navrch si pochutnat? Brambory, jablka a bylinky – stačí málo:)

Krátce povařené brambory jsem nakrájela i se slupkou a v pekáčku smíchala na trošce sádla s oloupanými klínky jablek. Pak už jen poházet krapet rozmarýnu (brambory jemně osolit) a šoupnout do trouby.

Zapečeme spolu asi dvacet minut (nemusí být na sádle, může býti na másle, ale sem tam sádlo vážně neškodí).

A s jogurtovým dresinkem (bílý jogurt, troška soli a česnek) … tohle obyčejné podzimní jídlo s vůní jablek, kafru a jehličí nemá prostě chybu:)

Tak nám přivezli brambory, paní Milerová:)

Až do domu, sedm korun za kilo, pěstovaný bez sajrajtů, jojo, sousedi z vedlejší vsi. Vloni jsme vzali půl metráku a do Vánoc nebyli – to víte, je nás kopa, děti cokoliv z brambor milujou a co takové bramborové rohlíčky, znáte? Neznáte? Písnu vám recept a hodím v pondělí, až pudu do konzumu.No tak jsme si zrovna s mužem dávali kafe, po obědě, s koláčkem, teplým, máslovým, jablečným. A v tom buch buch. A voni. Muž to šel složit do garáže, než to odpoledne s klukem nandá do přepravek a dá do sklípku. Rovnej metrák, no je nás od loňska vo jednoho víc, se nedivte:))

Šla jsem pro peňauze do kabele a v tom mi kmitlo, že dyž to máme s dovozem až dom, což lóni nebylo, že se revanšuju a paní jsem dala talíř ještě teplých koláčů. Měla radost, no bodeť, šak my taky:)Za hodinu koukám, co to mám u garáže za tašku. A tam od nich ještě návdavkem jabka (a ten talíř). No jo, když jsou fajn sousedi, to se tu dobře žije:)

Tak se mějte a zejtra má bejt sluníčko, tak to je dobře.

…kouří se jí z komínka, jede jede do dáli, veze samý ožralý…

Tak tuhle písničku si David zpívá moc rád, prý jí dost často pějou ve školce.

Jen tak mezi řečí jsem se ho zeptala, jestli ví, koho to veze ta mašinka, o které zpívá. Trošku s napětím jsem čekala na definici, co ze synátora vypadne. 

" No ta mašinka veze pžece okousanou zeleninu, viď Klárko" 

" Jo Dádo"

Do ticha, které nastalo (mi to prostě nedocházelo a dumala jsem, kde na tohle přišel) si písničku ještě jednou zanotoval. Až pak jsem uslyšela, že to tam zpívá maličko jinak: … veze samý ožraný :))))

Představa mašinky plné ožrané zeleniny mě po včerejším výletě dorazila:))) 

Tahle cedule nás ve vesnici Žebrák na dnešním výletě dostala, všimněte si červeného nápisu ;)

Neni nad krasna a spisofna čeština :))

A neodolám vložit ještě dvě fotky – na fotovideu nejsou, tam jsou krapet jiné:)

Žebrák

Žízeň

Dnešní dopoledne: Zuzka ve škole, Davča ve školce, Kája v postýlce … a princezna si skoro hodinu takhle krásně hrála a tiskla si razítka zvířátek na papír. Závěrem si je tiskla i na punčocháčky a na zápěstí a vrcholným číslem byl otisk inkoustového polštářku na desku stolečku.

Dívala se na mě vítězoslavně a zároveň zklamaně, proč jí tahle zábava nenapadla hned na začátku – to ostatní byla prostě proti tomu nuda;)