Vím, že Bůh by mě nepostavil před něco, co nemůžu zvládnout.
Jen někdy si přeju, aby mi zas až tak nedůvěřoval ...
Vím, že Bůh by mě nepostavil před něco, co nemůžu zvládnout.
Jen někdy si přeju, aby mi zas až tak nedůvěřoval ...
Přišlo to trošku dřív, než jsem měla v plánu. Kája přišel o svou výsostnou místnost (bývalá M. pracovna) a měl by spát v pokojíčku s Klárkou a Zuzkou (Davča tam asi do Vánoc pošupajdí taky).
Čekala jsem, že se tu první noc nevyspím. Čekala jsem, že se budou navzájem budit a že to bude hrozný. Bylo to hrozný. Ale ne že by si děti vadily navzájem. Usnuly v pohodě, Kája v sedm, Klárka v osm hodin večer. V devět hodin pláč. Totálně pozvracená Klárky postýlka. Nevíme, co to bylo, ale už je to za námi – ale premiéru ve spinkání budou mít děti až dnes, včera jsem si Klárku pro jistotu nechala u sebe.
v kategorii Projekt 365 | 2 komentářů
| P | Ú | S | Č | P | S | N |
|---|---|---|---|---|---|---|
| « Srp | Říj » | |||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | |||||