Klárčin blog

No jooo, kdo mě znáte z BC a víte, že jsem se tam stala nadšenou propagátorkou klasických kynutých buchet Honzovek – čtete správně ;)

Dneska totiž jsem objevila těsto, které je strčí do kapsy.

A to tak že fakt a to tak, že za to může brambora;)

Hodím jen finální foto, z půlkila brambor vařených den předem a přiměřeně mouky a ještě trošku něčeho málo byly dva pekáče buchet (povidlové a tvarohové s vlašáky) a koblihy pro Zuzi, která kvůli busu nemohla počkat na ty buchty, tak jsem rychle z toho samého těsta udělala placku, nacpala tam povidla a kuličku rychle usmažila v rozpáleném oleji a obalila v cukru.

A tady nádherně žluté (protože brambora) buchty.

Receptík bude podrobně napsán i vyfocen na Bécéčku – ovšem až mě prcci nechaj. Dneska mi už padaj víka.

Dobrou sladkou noc:)

PS: A nebojte, celé to „nesežerem“ samy, pomůžou nám sousedi, zítra ráno předávám jeden talíř kamarádce, která mj. Klárce darovala Báju nebo Máju ;)

Jo kamna, nedám na ně dopustit. Nějak nechápu, že jsme tak dlouho byli bez nich.

Plynárny ostrouhaj.

My máme doma nádherné teplo, které dokáže vykouzlit jen hořící dříví.

Večer, když děti spí a celým domem prostupuje ticho, je tak romantický poslouchat praskání ohně a sem tam hučení v komínu.

Mně to při mihotavém světle z kamen víc sluší ;)

Miluju pozorovat muže, když do nich přikládá – je v tom něco…pradávnýho…

Nebo když jen tak tiše zírá do plamenů. Neodvážím se ani pípnout, co kdyby náhodou vymyslel něco…něcoooo… že jo;)

A hlavně – u kamen se suší ouroda. Teď právě ořechy. A šípky na čaj. Kdepak na nás se sušičkou!!!:)))