Vím, že Bůh by mě nepostavil před něco, co nemůžu zvládnout.
Jen někdy si přeju, aby mi zas až tak nedůvěřoval ...
Vím, že Bůh by mě nepostavil před něco, co nemůžu zvládnout.
Jen někdy si přeju, aby mi zas až tak nedůvěřoval ...
V pátek dopoledne jsme měli doma jen Klárku a Káju a tak jsme je šli vyvenčit na pardubický zámek, kde chovají pávy – jsou pěkně oprsklí a věřím tomu, že kdyby měly děti v ruce rohlík, klidně jim ho sezobnou. Radši jsme jim ho házeli my;)
Pak jsme se prošli po horní cestě nad zámkem, je to tam nádherný, kulaté ochozy, lavičky, no být jaro a mít o dvacet let míň, hned bych si střihla rande;)
Odpoledne jsme se rozdělili, M. šel s Klárkou zase s dědou a jeho rodinou do jeskyně a my s Kájou na pokec k sestřence Jitce. Bylo to prima, viděli jsme se už podruhé, a stejně jsme si nestihli pořádně nic říct:)) Kája byl fascinovaný obřím akvárkem a kytkama, takže ho nešlo nechat bez dozoru.
Tam už mě začalo pobolívat v krku, ale říkala jsem si, že je to asi únavou. No nebylo, v noci paní Angína dorazila, potvora. A další den byla sobota, den odjezdu.
v kategorii Projekt 365 | 1 komentář
| P | Ú | S | Č | P | S | N |
|---|---|---|---|---|---|---|
| « Zář | Lis » | |||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||