Klárčin blog

Dneska si děti hrály s duplem a s jeřábem (který sice není duplo, ale krásně na něj kostičky pasujou). 

Davča dával na kladku jeřábu zátěž a Klárka jí na druhý straně zvedala. David netroškařil, nejdřív naložil plnou, to Klárka neměla šanci. Tak znechuceně ubíral a pořád jí motivoval, aby trošku zabrala, že tohle musí uzvednout, aby měla sílu.

Chvíli jsem je pozorovala a pak jsem nerada musela zakročit. Dali jsme jí tam těch kostiček jenom pár a jak se rozzářila, že ten jeřáb přeprala, že to utáhla:) Davídka jsem si vzala pak k sobě a snažila se mu to vysvětlit a na to se nabalovaly jeho otázky – poslední dobou hodně řeší, že Klárka něco nezvládá, že něco nemůže a proč musí mít maminko lehčí lžičku, proč ne tu jako já… 

Přiznám se, že po takové druhé otázce to musím převézt jinam (my se postupně dopracujem ke všemu), ale tohle je pořád nad moje síly. Věcně vysvětlit, proč jeho sestřička nechodí, proč sama nesedí, proč padá do stran, proč je třeba ve vaně pomáhat s nožičkama, proč něco neudrží, proč nezatleská aby to plesklo…a další se hrnou a budou a čekají…

A co teprve, až se začne ptát Klárka…

nás dostihly, bohužel se mi podařilo kašlavku předat dál, takže už začala buchcat i Klárka… Rýmu čert vem, na tu krásně zabírá čaj od Klarkas, ale ten kašel…

Nějak o víkendu nebyla nálada na Projekt, takže doplním zítra. V úterý máme jet očkovat proti chřipce, Klárka s Kájou druhou půlku vakcíny, no to Klárce nedáme, a Davča celou, tak aspoň kluky nechám.

Měli bychom se sejít ráno u té doktorky s budoucí Klárčinou asistentkou (ne do školky, ale jen takovou, na občasné setkání, rehabilitace, plavčo, to se ještě domluvíme) , myslím, že se nejlíp poznáme v akci – tak snad to tentokrát klapne:)

Jdu spát, včera jsem usnula kvůli kašli ve dvě v noci a to skoro v sedě, dneska je to lepší…ale jak jsem psala, bohužel od rána kašle i Klárka, ona teda nekašle nijak nahlas, na to nemá sílu, má i teplotu, kočička moje… 2× jsem jí dělala olejový zábal, zítra ráno dostane další. Budu muset asi cinknout kamarádce, jestli by mi děti na chvíli nepohlídala, musím do lékárny.

Škoda, že kamarádky moje milé …  nejde zhmotnění přes net…  pípla bych a třeba by mohla Jíťa na půl hodinky, nebo cink a někdo jiný;) Musím říct, že když marodíme, tak se tu cítím hodně sama, nemůžu pořádně nic. Naštěstí mám zlatou přezlatou sousedku kamarádku a ta mi už týden vodí Davídka ráno do školky!!! To bych zítra s Klárkou nedala, musel by zůstat doma…

Tak přeju hezkej tejden a nemaroďte, my se taky budem snažit bejt brzy zase zdravý!!!