Vzpomínání (pro Káju)
Bylo jaro. Psal se rok 2007. Doma jsme měli tři děti, nejmladší holčičce bylo devět měsíců. Racionálně bylo v našem domečku dětí dost, víc než je běžný průměr. Racionálně to byla konečná.
Nechodím normálně na rodící diskuze (myslím diskuze na Baby café, kde se právě rodí ;) ), ale v tom dubnu roku 2007 jsem nemohla odolat. Dubnová extraliga (to je jejich název, já si ho nevymyslela:)) mě vábila jako včelku rozkvetlé poupě. Jak to jindy nedělám, tenkrát jsem tam doslova visela a hltala to jejich rození a ty voňavé uzlíčky asi záviděla? Nevím…
Tenkrát jsem napsala básničku svému čtvrtorozenému, který nikdy neměl být, jen v mých snech…
.................................................................
Přání
Pro ten dotek vlhké kůže
Pro tu lásku, která může
Pohltit mě celou
........................................
Pro tu bolest narození
Pro ten pláč co pláčem není
Pro to být zas tebou
........................................
Pro ten pot i pro ty slzy
Pro to dlouho, pro to brzy
Pro tu souhru těla
........................................
Pro ty oči které vidí
poprvé, ne naposledy
Bych to zase chtěla
........................................
Rozum káže, rozum velí
silné řeči klamou
sen je prostý, jako život
být počtvrté mámou…
.................................................................
Nevím, no tušíme, jak se to asi stalo, ale určitě to nebylo cílené. Měsíc na to nám selhala antikoncepce. V šoku jsem 20. května 2007 zírala na test, sbírala jsem odvahu to manželovi říct – pralo se ve mně chtění a nechtění, nevěřila jsem svým očím a pár hodin jsem byla v pěkném šoku (Cifko? ;) )
Trvalo asi týden, než jsme to vydejchali oba.
Pak už jsem se začala těšit :)
A v červenci jsem ti napsala básničku…
.................................................................
Kájovi, když byl ještě v bříšku (13tt)
Možná čára v mojí dlani
možná v očích psáno mám
Možná stačí jedno přání
Už tě skoro, skoro znám.
........................................
Možná zázrak, možná touha
Možná osud, mám to tam
Možná vteřinečka pouhá
Stačí a já rozkvétám.
........................................
Jedna cesta nás teď pojí
Ještě půlrok zbývá nám
Kdy jsme oba podobojí
Kdy jsem ty a já nás mám
..................................
Možná je to prostě dáno
Možná to tak mělo být
V knize osudu je psáno
Miminko že budem mít
........................................
Počtvrté jak napoprvé
Tvoji cestu proklestím
Láskou, i s tou troškou krve
O co jde už dobře vím
........................................
Počtvrté jak napoprvé
Se do očí podívám
Uvidím v nich kousek sebe
…
Možná taky modré z nebe
…
Všechno všechno bude tam…
.................................................................
Měsíce utíkaly jako voda. Podzim pryč a přišla zima. 23. ledna 2008 byl tvůj termín porodu.
Nechtělo se ti na svět. Natahoval jsi pobyt v bříšku jak to jen šlo:)
Těšilo se tu na tebe tolik, tolik lidí:) Já, táta, starší velká ségra, bráška, rok a půlletá Klárka, babička a dědové, tety, strejdové…celá rodina:) Těšilo se na tebe taky spousta tet z BC, podívej, TADY jsi měl i svůj speciální čekací deníček:)
Kdopak by čekal, že se Námořníčku nás maličký, vylodíš až v únoru :)
3.2.2008 v 9:44 jsi vplul do našich životů padesát centimetrů dlouhý a 3560 gramů těžký :)
(Námořníček byla tvoje přezdívka v bříšku, ale pssst, nikdy ti asi nepovím, jak vznikla, leda až ti bude osmnáct :))
Byla opravdu sranda, že jsi v porodnici vyfásnul takovouhle slušivou košilku:))
A tady jsme spolu…povím ti, to už snad ani není pravda…
Když jsi se narodil, byla zrovna tvoje nejstarší ségra moc zamilovaná, poprvé. Davídkovi se blížil čtvrtý rok a byl to pěkný rozumbrada. Klárka byla tak maličká…o její nemoci jsme neměli ani tušení, doufali jsme v nějakou formu myopatie a cvičili 6× denně doufajíc, že se rozchodí… Když jsi se narodil, ještě jsem moc nechápala, jaký bude tvůj úkol v naší rodině krom toho, který se nabízel – že budeš prostě naším benjamínkem, naším nejmladším miminkem…
Jenže tvůj úkol na tebe teprve čekal.
A já nepřestanu být vděčná osudu, že jsi mezi nás přišel.
Bez tebe bych to v dubnu nezvládla.
Když přišla ta zpráva o Klárčině nemoci, držela jsem v náručí dvouměsíční miminko. Které potřebovalo pít, potřebovalo chovat, potřebovalo mě celou.
Ty jsi mě zachránil. Zachránil jsi mě pro vás všechny. Musela jsem si díky tobě, tvým sourozencům i tvému tátovi zachovat rozum, i když jsem měla milion chutí utýct před celým světem a nebýt.
Byl jsi maličký, vážil jsi asi pět kilo a několik dní i nocí jsi měl mokrou hlavičku od mých slz. Nezapomenu, jak jsem tě kojila a slzy tekly a tekly…Zuzka chodila kolem jako duch a občas mě pohladila, Davídek kolem skákal a netušil, co se děje. Klárka se jen dívala. Manžel mlčel. Byla jsem ráda, že mlčí, museli jsme to všichni nějak zažít.
Ty jsi tu byl, jako moje naděje. Byl jsi tu, abych měla sílu jít dál. Pak ti taky brali krev, aby se zjistilo, jestli SMA nemáš taky. Bylo to strašné čekání. Druhý typ jako má Klárka by nikdo takhle brzy nepoznal. Jako jsme to nepoznali u Klárky.
Jsi zdravý. Jsi další brácha, silnej brácha, kterého tu Klárka má.
Dneska máš rok. Ale už jí uvezeš na vozíčku a když tě chce předběhnout třeba na chodbě v předsíni, drze jí odsuneš, abys byl první ;) Hodně jíš a rád jíš, asi abys jednou mohl sestřičce pomáhat. Je ti rok a když ti řekne: Kájo, dej a ukáže na hračku, podáš jí jí. Je ti rok a dokázal jsi, i když jsi byl miminko, tolik věcí!!!!
Námořníčku, krásné narozeniny!!!:) První narozeniny:)







Vloženo 3. Únor, 2009 v 1.12
Vloženo 3. Únor, 2009 v 6.06
Vloženo 3. Únor, 2009 v 7.41
Vloženo 3. Únor, 2009 v 7.45
Vloženo 3. Únor, 2009 v 7.46
Vloženo 3. Únor, 2009 v 8.29
Vloženo 3. Únor, 2009 v 8.34
Vloženo 3. Únor, 2009 v 8.56
Vloženo 3. Únor, 2009 v 8.57
Vloženo 3. Únor, 2009 v 8.59
Vloženo 3. Únor, 2009 v 9.12
Vloženo 3. Únor, 2009 v 9.32
Vloženo 3. Únor, 2009 v 9.32
Vloženo 3. Únor, 2009 v 9.35
Vloženo 3. Únor, 2009 v 9.40
Vloženo 3. Únor, 2009 v 9.43
Vloženo 3. Únor, 2009 v 9.51
Vloženo 3. Únor, 2009 v 10.12
Vloženo 3. Únor, 2009 v 10.19
Vloženo 3. Únor, 2009 v 10.40
Vloženo 3. Únor, 2009 v 12.23
Vloženo 3. Únor, 2009 v 12.59
Vloženo 3. Únor, 2009 v 13.01
Vloženo 3. Únor, 2009 v 13.10
Vloženo 3. Únor, 2009 v 13.19
Vloženo 3. Únor, 2009 v 13.23
Vloženo 3. Únor, 2009 v 13.44
Vloženo 3. Únor, 2009 v 15.08
Vloženo 3. Únor, 2009 v 15.11
Vloženo 3. Únor, 2009 v 15.29
Vloženo 3. Únor, 2009 v 15.30
Vloženo 3. Únor, 2009 v 16.11
Vloženo 3. Únor, 2009 v 16.39
Vloženo 3. Únor, 2009 v 16.48
Vloženo 3. Únor, 2009 v 19.32
Vloženo 3. Únor, 2009 v 19.36
Vloženo 3. Únor, 2009 v 20.50
Vloženo 3. Únor, 2009 v 21.37
Vloženo 3. Únor, 2009 v 22.23
Vloženo 3. Únor, 2009 v 22.37
Vloženo 3. Únor, 2009 v 22.49
Vloženo 3. Únor, 2009 v 22.52
Vloženo 4. Únor, 2009 v 14.24
Vloženo 4. Únor, 2009 v 14.50
Vloženo 4. Únor, 2009 v 21.18