Klárčin blog

„To jsem jakživ neslyšel, kupovat chleba,“ řekl Kája. „Že si nepečete doma? Teta pekařka v Lážově taky peče, a to si tam takový lenoši, kteří nechtějí doma péct, dají mouku a zaplatí jen pár krejcarů za pečení.“

Kájo, Kájo -  na stará kolena jsem tě začala číst. A protože mě fascinuje život na vesnici, život žitý před dávnou dobou, tak jsi mě chytnul. Směju se u knížky, jako by mi bylo osm a když ti nějaká dobrota klouže do ledvin, sbíhají se mi sliny taky;)

Dneska jsi mě dokonce donutil upéct nám chleba:) 

Máš pravdu, je to jako nic,  k těm mysliveckým závitkům ze včera bude naprosto skvělej (a to jsem půlku hladký mouky nahradila polohrubou a i tak je moc dobrej, naštěstí:)) 

A tak vůbec se mi moc hezky čteš – nějak nechápu, že jsem tě objevila až teď, ale důležitý je, že vůbec někdy;)

Tak díky, těším se na večer, na tvoje další dobrodružství :) 

Tuhle básničku včera napsala Bludička pro Klárku a pro mě. Píše krásně, to já vím, i my ostatní, kdo jí známe. Ale tahle báseň je něčím jiná.

Nepochopím, že někdo, kdo nemá ten osobní prožitek, dokáže tak popsat, jak to cítím. Nepochopím, kolik empatie ten člověk má a jak velkou má duši…

Bludičko, děkuju. A odemykám tedy veřejně i článek (Možná), který tě k napsání vedl, aby to bylo kompletní. Tvou básničku nemůžu zamknout, ta tu musí být i pro maminky nemocných dětí, které neznám, kvůli té naději. Pro lidi, které nemají heslo, protože ona nemůže být zamčená..

.............­............

Já jsem velká

Ty jsi malá

a přeces mi sílu dala

prosím Boha

prosím nebe

potřebuju navždy Tebe

život křehký jako vlásek

přitom letu podobá se

srdcem cítím jeho hloubku

srdcem cítím jeho krásu

oči ty máš plné jasu,

plné chuti, plné touhy

stači jeden pohled pouhý

na Tvé křehké tělo víly

na Tvou duši plnou síly

na duši kde zázrak tkví

Tvoje srdce

srdce Lví

holčičko má

děkuji Ti

já jsem velká

Ty jsi malá

a přeces mi víru dala

život mine nemine

neopustím nikdy Tebe

neopustíš nikdy mne

holčičko má děkuji Ti

že smím Tebe doprovázet

na Tvé cestě

Dnes už vím…