V půl šestý přijela Zuzi ze školy, zůstala s dětma doma a my jsme šli zatlouct poslední tři kůly ohrady pro ovečky a vyzkoušet, jak půjde  natáhnout pletivo.

Test se vydařil, o víkendu se bude makat ;)

Na louce čas utekl jako voda, ani nevím jak se setmělo a hodina a půl je pryč jako nic.

Zuzi mezitím vykoupala všechny děti, Kájíka uložila a Klárka s Davčou se cpali lívancema u pohádky:)

PS: Zprávy z Ovečkova – o víkendu majitel Matýska přiveze do stáda i Máju, takže dobrých 6–7 neděl si budou na sebe naše mláďátka zvykat, než se přestěhují k nám. Myslím, že lepší už to být nemůže:)

.............­.............

Jsou čtyři měsíce moc nebo málo? V životě člověka asi chvilička, ale měřeno životem človíčka malého je to pěknej kus času. Nám rodičům ty čtyři měsíce, co jsme se museli poprat s pravdou o Klárčině nemoci, utekly jako voda a přitom byly nejdelšími v našich životech.

I když – Klárka si sotva uvědomuje že bylo nějaké Předtím a že je nějaké Potom. Je s námi, uprostřed své velké rodiny a ubíhající dny jí nic neříkají. Možná si víc užívá víkendů, kdy je s námi doma víc i táta, ale jinak je pro ní čas asi veličinou dost neznámou.

Do včerejška.

Protože včera i ta naše malá dvouletá princezna zaznamenala velikou změnu.

Možná je to její druhý největší den v životě, hned po jejím narození.

Dostala nožičky – pardon, kolečka :)

Navždycky bude v naší rodinné kronice zapsáno, že 15. srpna 2008 v jednu hodinu po poledni se Klárka vydala poprvé po svých. Do statistiky by nezapadla, ve dvou letech a dvou měsících ;)

Začala objevovat svět, sama měnit směr, mohla odejít (pardon odjet) z pokojíčku, když jí máma naštvala ;) Mohla si sáhnout na dvířka pračky, otevřít je, zavřít. Dlaní přejížděla po zdi v předsíni a přitom nebyla v mé náruči. Dotyky. Volba. Svoboda. Nevěřící oči. Slabé a přitom tak šikovné ručičky, které otáčí kolečky a ty poslouchají a jedou, kam se jejich majitelce zachce.

První touha jí vyvezla do předsíně a pak neomylně k domovním dveřím. Máma otevřela. Prší. Tolik, tolik chtěla jet SAMA ven. Asi minutu zklamaně kouká do deště, sbírá síly k protestu, zkouší přejet práh. Pak to vzdá a otočí se. Tvářička se zase rozzáří a už si to drandí do kuchyně :)

Klári, tak hodně šťastných kilometrů a hlavně bez nehody!!! :)

Zima 2006

.............­.............­.............­............ 

Klárka 8 M

.............­.............­.............­............  

Láska

.............­.............­.............­............  

Léto 2007

.............­.............­.............­............  

Petřín 4/07 (za 3 týdny na testu // Námořníčka ;) )

Holky, vzpomínáte? Byl to prima sraz!!!:)

.............­.............­.............­............  

Kája 7 týdnů

.............­.............­.............­............  

Čtyřlístek před rokem

Už víc jak hodinu denně je Klárka ve standeru :) Nožička přestala bolet, dopoledne tam bývá půl hodiny, odpoledne hodinu. Dneska odpoledne jedeme na rehabilitaci, tak teď už dobíhá hodinku místo odpoledne:)

Chtěla podat kostky. Nevěřila jsem svým očím, když jsem se přišla podívat, jaké staví komíny a ona místo toho měla hotový skoro celý obrázek!!:)

Puzzlíky a malování, to mi přijde že umí tak úměrně, ale najít ze šesti motivů na kostce ten pravý kousíček a dát do kupy obrázek – no je to naše šikulka:) 

Poznámka z večera: Rehabku máme za týden, takže odpoledne byla Klárka ve standeru zase a to přes hodinu!!  Takže dneska trhá rekord, dvě hodiny a deset minut. Ale víc dávat nebudem. Řídím se jí, dokud je jí tam příjemně a nezačíná „viset“, tak si v něm hraje:) Myslím, že hodina denně je super a dvě jsou prostě skvělé. Kéž by to proti té skolioze pomohlo…

Moji milí,

první várka nového hesla na mejlíky je odeslaná – vzala jsem to od nejnovějších komentářů, mám vás už v databázi, takže od příště už mi to půjde rychleji;) Kdo tedy píše na blog, je po zásluze potrestán jako první :))) 

Na ostatní se dostane v nejbližších dnech a až budu mít pocit, že je to všechno, tak změním heslo i na blogu. Věřím, že do pátku to bude…

Nebojte, dám avízo ;)

Hezký večer :)

PS: Prosit o diskrétnost snad nemusím … komu dám heslo, tak věřím, že respektuje, že je jen pro něj a moc děkuju!!!

PS2: Tak asi mi nezbyde, než heslo začít pomalu měnit, heslem chráněných článků je dost a chci to vzít i zpětně a bohužel to nejde udělat hromadně, takže to půjde za chodu. Omlouvám se, že občas bude někde platit heslo staré a někde už nové. V nových chráněných článcích už budu automaticky zadávat heslo nové. 

Sally a Noemmi – zatím jen od vás dvou se mi vrátil email jako nedoručitelný, ozvěte se mi na mejlíka, prosím :)

Už dlouho tu nebylo žádné Ločko, tak vkládám jedno od mé jmenovkyně ;) Děkuju :)

Velikonoce jsou za rohem, tak pro ty, kdo neznají, je tu tip na ohromnou pochoutku. Z kynutého těsta, tvarohu a povidel ;) 

Podrobný fotorecept je TADY, no a sem stačí jen konečná fotka z dneška ;)