Klárčin blog

Dneska mi přišel druhý e-mail od samotného Papeže ;)

No teda, omlouvám se, pana Papeže ;) Z Kutné Hory. Je to tatínek jedné mé kamarádky z BC, s kterou se známe i osobně. Je to dá se snad říct a nikoho se tím nedotknu, i takový tatínek skupiny věřících Apoštolské církve Kutnohorského sboru :)

První mejlík přišel už před nějakou dobou a byl moc krásný, plný podpory a účasti. Dokonce myslím, že jsem se o něm i tady na blogu zmínila.

Víte, je to zvláštní, když se dozvíte, že někde v Kutné Hoře, kde jsem mimochodem v životě nebyla, se v modlitebně schází lidé, kteří Klárku i nás (díky blogu) znají. Kteří na nás myslí v modlitbách a nejsme jim jedno… Kteří Klárce pomáhají i tím, že mezi sebou udělali sbírku a poslali jí do Zrnek na vozíček… 

„Chtěla bych vám všem tímto článkem poděkovat. Doufám, že se má slova dostanou kam mají a těm ostatním že naše "děkujeme“ moc prosím, vyřídíte… "

A taky bych jim chtěla moc pochválit webové stránky, protože jsou fakt skvěle zpracované a navíc v mém milovaném Word Pressu. A co mě ještě víc potěšilo, že také využívají možnosti chráněných článků!!:) 

Každé ráno trošku blázinec. Každé ráno si nadávám, že jsem si komínky s oblečením nepřipravila předem, že kočár je v garáži a že jsou v něm (staré fusaky, deky plné drobků, někdy i klidně něco z nákupu z předešlého dne ;) )

Každé ráno si dávám předsevzetí na večer následující: připravím si oblečení pro ty svoje schůdky od ponožek po bundu předem, vyčistím kočár a zkontroluju, jestli je připravený na okamžité naložení Káček, připravím i věci pro sebe, abych nehledala jarní bundu pět minut po tom, co jsme měli být už deset minut na cestě  a taky bych si mohla někam psát (na místo viditelné, kam mi prostě oko každé ráno padne, nejlíp asi na záchodovou mísu), co nezapomenout vzít do školky (čisté tepláky, vyfouknuté vajíčko atd.).

Každý večer unaveně sedím, čučím do blba a maximálně do počítače, že píšu na blog (jako právě teď) anebo do ohně v kamnech (který teda v teplých dnech nepremávají) a na veškerá předsevzetí zapomenu. A je mi jasný, že teď až vstanu, že i když jsem je tu tak krásně vyjmenovala, okamžikem vstoje bude zase myšlenka pryč a my zítra zase nebudeme stíhat a přijdem do školky v poslední vteřině poslední minuty ;)

Ať žije organizace – a tady fotka z dnešní cesty ze školky. Protože abych myslela ráno na to, že bych mohla vzít foťák a třeba děti cestou vyfotit, to po mně nikdo nemůže chtít ;) 

Chvála jaru – jednu zimní vrstvu pomalu odkládáme, odpoledne dokonce dvě. Až budou děti nosit jen trička a trenky, třeba budem ve školce i před půl devátou :)))