Klárčin blog

Možná nepomůže ani to, že jsme všichni vydrbaní, ani že máme jakž takž uklizeno. Jo sobě jsme si asi nic nekoupili, jako na sebe – takže nás to prostě nemine.

Zřejmě nás náš beránek Martin o Velikonocích prostě pokaká :)))

Děda překvapil. Vyhrožoval, přesto překvapil ;) Jsou čtyři. Vypadá to, že by jim měl šéfovat Martin, ale zatím je vůdčí duší tlupy Xena. Klárka a Anička se za těma dvěma jen krčí ;)

Jména možná zůstanou, možná ne. Ale Klárka (naše) si na Klárce trvá a nechce s tím hnout, prostě ta nejmenší tmavá ovečka je Klárka a basta ;)

Anička je Zuzčina. Taky drobná, světlounká. 

Martina určil David. Jediný beránek mezi ovčíma babama a stačil jeden pohled pětiletého kluka a prej to je prostě Martin.

Poslední jméno by měl vybrat Kája – jenže ten už v půl sedmý, kdy přijel děda s babi Naďou a nákladem, spinkal. Takže jakožto jeho zákonný zástupce jsem tu nejstatnější nejodvážnější samici, která z auta vyskočila svižně jako Xena – pojmenovala prostě Xena. Taky proto, že to jméno je dost nesympatický a nad Xenou se od začátku uvažovalo jako o první červencové oběti ;) Ale možná bude nakonec všechno jinak ;)

Máme doma velikonoční nadílku. Nečekanou, ale moc milou :) Naše čtyři děti dostaly od dědy a babi čtyři ovečky plemena suffolk – střihnuté merinem. Jsou to nádherné ovečky, skvělé jak na maso, tak i na vlnu – naše plány s nimi ještě nejsou zcela jasné. Bylo to tak nahonem a tak nečekané!!!;)

Matýsek a Mája se nemusí bát, nějak to už vymyslíme, jak se budou kamarádit.  Jen to zatím vypadá, že místo do začátku dvou malých kamerunských oveček tu bude dohromady docela slušné stádo;)

My holt nemůžeme troškařit, ani s dětma, ani s ovcema;)

Ještě nikdy jsem se tak netěšila na ráno, jako dneska – až se podívám z okna, až uslyším to hrozně milé beeeeee:) 

Dobrou noc, musela jsem se ještě stihnout podělit :) 

Fotoreport:

Davča v pyžámku – v dědovo autě obouvající se ;)

Únava po dlouuuhé cestě

V naší ohradě (s provizorní brankou ;) )

Tak a právě mi došla baterka ve foťáku, takže až zítra ;) 

No nakonec se to všechno nějak semlelo jinak – takže fotka z dnešního adrenalinového rána ;)

Zleva: Anička, Klárka, pasoucí se Xena a nakonec Martin. 

Ráno nás vzbudil soused, že nám dvě ovečky utekly … stály na silnici nad náma a békaly;)

Naštěstí před manželem utekly k plotu, tam vrazily hlavu do ok a tím pádem šly vzít do náruče a vrátit do ohrady.  Ven se dostaly díky zapomenutému pařezu, který zůstal v ohradě z doby, kdy jsme přitloukali kůly na plot. 

Bohužel jedna ovečka, Klárka, kulhá. Takže uvidíme, co bude dál s nožičkou, jestli to má jen naražený …

Prostě s Klárkama a nohama jsou potíže, no jo no… 

… u nás není až tak zvláštní počet. Ale dneska u něj seděly opravdu pěkné schůdky 5–4–3: téměř pětileťák, téměř čtyřleťák a téměř tříletá ;) 

Zatímco nejmladší Ká s nejstarší Zet jsou na zahradě, tihle tři obědvají. Dneska naší sestavu doplnil Péťa, dá se říct že Davídkovo nejlepší kamarád;)  Skoro čtyřletý syn mé nejlepší kamarádky, která nedostane pokaždé dovolenou, když má školka prázdniny.

Myslím, že Péťovi u nás nic nechybí, doteď kluci blbnuli na zahradě, teď po obědě jsou tam už zase;) Já tu nemám o jedno dítě víc, spíš o jedno míň, protože díky Péťovi téměř o Davčovi nevím:) 

Klárka šla spinkat, asi jí unavila společenská konverzace u jídla, kdy Péťovi vysvětlovala, že se ho nestydí (Péťo, já tě nestydim) a že si s ní má zanotovat její oblíbený hit: Táta není domaaa, táta je v pááácíííííí­í :)))

No letím za nima na zahradu, renovace ohniště po zimě nepočká a kdo chce dneska péct buřty, musí taky mít na čem ;)