Klárčin blog

… je tráva nejlepčí !!!!!

Vzkaz pro vrchního baču: vidím to obrácení plotu, až budem dělat další ohradu, oni ty palice strčí tak dalekoooo!!!!;) 

Po Kouzelné školce (v 9 hodin ráno) se naše parta vypravila na nákup. 

Náčelník – maminka

Nejukecanější jednotka – Davča

Motorizovaná jednotka – Klárka

Vezená jednotka – Kája (v lehkém Deltimu uááá, pápá dvojčecímu tanku, aspoň prozatím ;) ) 

Výjezd z garáže se trošku nevyvedl, nemám zatím vychytáno koho odnést dřív, aby ten někdo tam nebrečel nebo aby bylo všechno připravené tak, aby se mohlo jet. Ale to se vychytá. Chybí nám ještě bezbarnájezdy na silnici – prostě jsme s tak brzkou dodávkou vozíku nepočítali ;)

Vozíku se dá elektrika vypnout a pak jde tlačit (mechanický pohon neboli můj) a využívá se to u malých schůdků, nerovností kde to prostě nepojede samo a takových těch koryt odvodňovacích, jejich hrdými vlastníky jsme těsně u domu bohužel také.

Vozík prý má kolem 70-ti kil, což ještě jde!!! Marcela i Markéta by asi mohli vyprávět ;) Ale i tak v některých chvílích, kdy si musím poradit bez elektriky, váží spíš tunu ;)

Naštěstí cesta do našeho konzumu se s mírnými vychytávkami dá jet docela v pohodě a bezbariérově. Zvláštní, jak člověk strašně najednou vidí, kde všude by se vozíčkář odkázaný jen sám na sebe, nedostal… Když jsme loňské léto jezdili s mechaničákem, který má Klárka doma, tak ten váží necelá čtyři kila, to člověk čapnul i s malou a zvedl. Jenže zase…Klárka se uvezla jen po absolutní rovině anebo z kopce ;)

U konzumu super nájezd, ale pak zrada, obří schod !!! Naštěstí zrovna jela nakoupit taky kamarádka Kačka, takže od té chvíle jsme měli další asistenci a že se sakra hodila ;) 

S paní vedoucí našeho krámku jsem se v pohodě domluvila, že zařídí nájezd, který bude u dveří a já si ho vždycky vyndám a pak uklidím, super!!!

Do té doby prý mám zavolat kohokoliv z obchodu na pomoc – fakt bych nerada vozíčku hned takhle v zájezdu něco urvala… a tam jak jsou baterie je dost těžkej, jsem ráda za každý ruce navíc.

Po obchodě Klárka jezdila sama, neshodila NIC, nenarážela do lidí, byla moooc šikovná!!! Dojela k holkám od masa a tam se s jednou zakecala !!! (Nevídaná věc, v kočárku nekomunikuje)

Cesta zpátky docela v pohodě. Ale jsme doma a jsem ráda, že máme první cestu za sebou. Už aby Kájouš běhal trošku samostatněji a s rozumem, zatím ho prostě u vozíku musím mít v kočáru, zdrhal by mi na jinou stranu a … asi to spousta z vás zná. A Klárku nemůžu pustit z očí. Musím být pořád nablízku, než se pořádně naučí jezdit. Jo a taky jí musím pochválit, že dobře reaguje na STOP – a hned sundá ručičku z kniplu :)

Bylo to prima, vzhledem k tomu, že máme všichni rýmu a Klárka ráno trošku kašlala, už dnes ven nejdem a budem se léčit čajem a odpočinkem, tak nás další výlet čeká zase zítra:)

A tady pár momentek :)

Klárka s Kačkou, od které dostala lízátko, takže jako velká frajerka řídila pravou a v levé si ho držela a lízala :)

Ten kopec jsem vyjela úplně s přehledem !!!! :) 

Můžu se cítit všelijak, může mi být smutno, může mi být blbě od rýmy a nachlazení – ale když se kouknu z okna, navíc po ránu, kdy si sluníčko pohrává zajímavě se stíny … a jakoby místo aby hřálo, studí … při pohledu na to naše stádečko se člověk usměje, i kdyby to jinak nešlo:)