Klárčin blog

Před hodinou jsem psala holkám na diskuzi, že Klárka spala krásně celou noc, ráno se probudila s minimem kašle, byla bledá jako vždycky, nebyla dušná, v pohodě.  Měla jsem radost, že se to obrací k lepšímu.

Po půlhodinové inhalaci a masáži najednou rudá, kašle, vyzvracela spoustu hlenů, přišla velká únava a zase si vyžádala jít spinkat a už spí…

To se ještě nikdy nestalo.

Že by bylo špatně že jsme inhalovali, to se mi věřit nechce. A že zvracela hleny, které zřejmě když vyjdou z dých. cest, tak podvědomě polyká (omlouvám se za natura popis)  – já fakt nevím…to je asi taky dobře ne?

Holky se SMA dětma, pomoooc, to co se teď děje je dobře nebo ne? 

Před hodinou jsem tu byla celá šťastná, že se to obrací k lepšímu a teď popravdě nevím … 

Ale mám radost z Madlenky, doufám, že se Markét ozve, jak je dneska ráno a věřím, že ještě líp než včera!!!!!

(Jinak Klárka pije v pohodě, jen jíst zase nechce…ale ráno nejí ani když je zdravá…) 

Konečně se to snad dneska zlomilo. Klárka neměla ráno horečku, kašlala teda řádně, ale dvě inhalace za sebou a masáž hrudníčku pomohly a teď nekašle vůbec. 

K obědu jsem dělala myslivcovy závitky, normálně nevařím víc jídel než jedno. Jenže – Klárka poslední dny moc nejedla a jestli něco miluje, tak je to kuřecí řízek… Takže jsem rozmrazila i kuřecí prsa a pár jich dětem osmažila. 

Snědla dva!!! :)

A tady je vyfocená teď s vychechtaným bráškou.

Kája už spí, tak ještě tihle dva a siesta po obědě může začít (teda jen pro mě, bača plotí další kus louky, bo ovce nemaj už co žrát ;) Přece jen bylo počítáno jen s dvěma kamerunkama a ne se čtyřma kouskama nenažraných suffolků, to jsou vážně neskutečný sekačky!!!!:)) 

I když píšu tenhle blog hlavně o Klárce, dnešní Projekt bude sobecky o dobití mojich baterek ;)

Odpoledne a večer už bylo Klárce líp (klasika, nejhorší jsou rána) a tak jsem nezrušila domluvenou dámskou jízdu s kamarádkama ze vsi. Dvě holčiny prodávaj v našem konzumu, s Aničkou se známe od našeho nastěhování… a s kamarádkou Radkou, ano tou zlatou učitelkou, co si ráno vyzvedla Davču a díky ní mohl do ZOO se školkou :)

Byli jsme posedět v naší lesní restauraci a nemělo to chybu. Vedle srandy se povídalo chvílema i navážno, ale legrace bylo víc;)

Mimojiné jsem se stala členkou Občanského sdružení naší vísky, a ta má za cíl trošku tu kultůrně působit, aby se tu prostě něco dělo:))

Pod patronaci si vezmu knížky, knihovnu a něco už pro ty děti vymyslíme. Ráda bych za čas ulovila třeba na besedu nějakého spisovatele (no to jsem sama zvědavá, jestli by se někdo urval k nám pobesedovat :))).

Zatím jsou to řeči jak se vedou v hospodě, znáte to … ale bylo to moc milý a podnětný a vůbec, hlava se zaměstnala i jinýma věcma než obvykle a i když jsem jako řidička neměla žádný vínko, tak si troufám tvrdit, že jsem byla vysmátá asi nejvíc ;) 

I když si to nepřečtete, tak holky, díky !!! Jsem nabitá, dobitá jak ten můj mobil;)

PS: A když jsem se vrátila, Zuzka měla vyžehlený megaGerlach prádla, je neskutečná, že jo!!!! :))) 

Nějak mi není ani do zpěvu, ani do psaní.

Když neřeším naší slečnu chrlalku, tak myslím na Majdu, jak jí právě asi je, v noci kdykoliv jsem se vzbudila, jsem se moc bála…co asi dělá, jak jí právě je…jestli jí pořádně kontrolujou…

Ráno jsem se bála podívat na mobil, pak i na blog Markéty, naštěstí noc je za nimi a docela zdárně, jestli se to tak dá říct…

No a já ráno byla taky na prášky, Klárka se vzbudila opět s horečkou, a s hrozným kašlem, že mi nedokázala ani souvisle říct, že chce pít. Byla celá červená, zpocená, kdyby šlo o ní říct, že byla slaboučká, tak byla slaboučká, haha:(

A do toho Davča natěšenej do školky, nemohla jsem ho dneska nechat doma, protože mají výlet do Plzeňské ZOO. Oblíkla jsem sebe a kluky a dívala se na Klárku, jak inhaluje a leží a co s ní…

I když jí kočár nijak nenamáhá, prostě mi přišlo v tu chvíli úplně na hlavu jí brát ven a vozit přes celou ves do školky, kam jsme museli.

Zavolala jsem tam. Tak nějak jsem doufala, že je třeba něco napadne, že bych třeba mohla Davču rychle odvézt na půl cesty do konzumu a tam že by ho pak naložili nebo já nevím…

Za pět minut osm si pro něj paní učitelka přišla až k nám domů:) Teda, fakt jí to nezapomenu, protože to je prostě od ní hezký, je jedno, že je tak trošku má kamarádka ze cvičení, udělala víc, než bylo třeba, moc mi to ulehčila, Klárce to ulehčila a Davídek byl tak šťastnej, když hopsal vedle ní:)

Klárka teď potřetí inhaluje, už po druhé inhalaci to nejhorší co se nashromáždilo v noci, vykašlala, po paralenu jí horečka klesla. Je líp.

A Davča si užívá s dětma v ZOO.

Díky Radko!!!

.. nebo spíš přikrmovači :)

… se Klárky drží a nepustí a nepustí…

Inhalátor je super, už odkašlává vzorně a myslím, že na plicích jí nic nesedí (čekáme na výsledky kultivace hlenu z pondělí), ale zase se dneska vrátila horečka (38,5) :(

Při pohledu z okna jsem vzdala odvod Davči do školky, zrovna dost lilo a táhnout se tam se všema dětma z toho s nemocnou Klárkou … zítra ale musíme, jdou do ZOO a to mu nemůžu udělat, že by nešel. 

Klárka polehává, energie moc nemá, inhaluje, horečku srážíme a čekáme na telefon od p. doktorky, která má zjistit, co je s těmi výsledky a jestli by se nedalo něco odvodit a začít léčit…

Za marůdkem říkala, že se zítra staví, uvidíme, jak to celé bude. 

Za týden máme s pár holkama (a jejich rodinama) z BC velkou čtyřdenní akci, na kterou se těšíme už přes půl roku, co jsme se domluvili. Jedu se všema dětma – teda jestli pojedem … doufala jsem, že do neděle bude Klárka v pohodě a do čtvrtka nabere nějaké síly …

Připadám si jako na houpačce, jeden den je to prima, pak horší, pak zase dobrý … a pak šup, zase horečka …

Tak třeba se stane zázrak a konečně to půjde k lepšímu …

.................

Moc prosím – myslete na Majdu od Wlčice, právě jede zase do Motola, potřebuje teď spoustu pozitivních myšlenek, moc za ní prosím!!! Majda je moje srdeční záležitost, ukázala mi, že jde s touhle hnusnou nemocí (SMA) být skvělou a aktivní holčinou, se smyslem pro humor, že … já fakt nevím co víc napsat, ale moc za ní prosím a věřím, že myšlenky na ní jí prostě musí pomoct… Klárka se z toho vykřeše, teď si staví s Davídkem lego a není na tom tak zle – klidně část energie pro ní ať letí ale rychle do Prahy, Majdul, moc na tebe myslím a držím ti palce, ty to zvládneš !!!!!  

Tak … no prostě …

Jsem strašně strašně strašně pyšná a dojatá a vůbec – a děkujeme za držení palců, muselo jich teda bejt!!!! :))

Podle předběžných výsledků…

Mrkněte sami a najděte si číslo 25 - to je Zuzčin kód u přijímaček. Dnes dělalo přijímačky asi 173 dětí, myslím, že její pořadí … neohrozí ani druhé kolo v pátek, kdy půjde dělat zkoušky asi 40 dětí :))) 

Jo a TADY je přímej odkaz na stránky školy ;) 

Ještě konečně naběhla druhá tabulka, ta se mi líbí víc – ať žije číslo 25 !!! :)))) 

Skoro celé dopoledne prospala. Nebo inhalovala. 

Úderem druhé hodiny ožila ;)

A nutně chce něco dělat, ne si hrát, ne si povídat – chce něco někam vozit a něco přivézt.

Řeknu vám, že vymýšlet úkoly je docela šichta ;)

A tady je jeden z nich – přivézt ze standeru ponožky ;) Musela jsem je tam naaranžovat tak, aby visely do výšky, do které zvedne ručičky. Jináč si nepřejte vidět tu vzteklinu ;) No možná se v tu chvíli vztek mísí i s bezmocí, takže radši tomu předcházím a u jedné z mála věcí dřív přemýšlím než dělám:)))

A mám to !!! :)))

Tohle si nasyslím na zimu – a ještě jich bude mnohem víc, ať je pak z čeho brát …

Tulipány u sousedů :)

Tyhle krasavce jsem včera dostala pro radost :) 

Jen tak