Klárčin blog

Konečně se dostávám k dokumentaci batůžků ;) Už se těším na nějaký pořádný výlet:)

Nic speciálního jsme pro Klárku na přivítanou nepřipravovali – tak nějak jsem si říkala, že nejdůležitější bude, že budeme zase spolu :)

Jenže to by nesměla mít hodné tety, aby na ní přece jen něco nečekalo :)

Já jsem teda taky nevydržela a koupila jsem dětem ve Sparu ve Vše za 39,– :)) každému batůžek. Oni tam nemívají špatný věci, a batůžky sice nejsou nějak zvlášť vymakaný, jako kapsičky a tak, ale jsou na zip, s obrázkem a jedna obr kapsa svačinku a pití schová:)

Davídek už ho měl z minulého týdne, Kájík mi přišel malej a Klárce jsem si říkala, jak bych ho dávala. Jenže … pořád to ve mě hlodalo a tak když jsem se tam dneska stavila pro plenky, čapla jsem i batůžky pro Káčka. Snad se mi podaří je do dnešního Projektu vyfotit, ta svoje trojčátka. A v knihkupectví jsem koupila překvapení pro Zuzi – myslím, že si extra dárek zaslouží!!!:)

No ale zpátky k balíčkům – no baličkům, spíš balíkům:)

Z chaty poslala teta Jitka Klárce krásné panenky a domino (i když jsem jí říkala, ať nic nekupuje, nedá si říct :))

Teta Kačula s Bárou poslaly bodýčka, strašnou spoustu, holky, nádherný!!! Moc moc děkuju a taky za nutridrinky (kyselina si vymínila hned vypít jeden a to dneska fakt furt jí!!!) a vitamíny :)

Ten největší balík byl od tety Lenky z BC, s kterou se moc neznám, prakticky jsem netušila, že nás čte a zná ona,  minulý týden mi poslala mejlíka s prosbou o adresu, že chce Klárce poslat se svou Anetkou něco pro radost po návratu z nemocnice:)

No jenže … něco pro radost!!! Takovej těžkej balík, já se rosila, co to bude:)))

Mě i děti málem odvezli, když jsme zjistili, že v balíku se skrývá … naprosto nádherná stavebnice dřevěného domečku pro panenky i s nábytkem!!! A i s panenkama (ty si hned oblíbil Kájouš a zabavil je:)))

Klárka si četla vzkaz od tety Lenky, strejdy a Anetky s velkým zaujetím:) 

Teda musím říct, že Klárka koukala jako o Vánocích :)

Holky: Jituš, Kačul, Baruš a Leni – opravdu moc děkuju, to teda bylo přivítání z nemocnice!!:) Leni, já ještě budu víc fotit, ale dneska asi domeček už nestíháme postavit, za hodinku jdem koupat, ale zítřejší dopoledne bude ve znamení stavění!!!:)

.............­.............­.............­...... 

Jinak: asi po dvou hodinách doma se Klárce spustila rýma, a trošku kašle. Snad je to jen tou změnou prostředí, inhalovali jsme, cvičili … a ještě jednou budem po koupání. Dobře pije, jí jak jí neznám, pěkně se v nemocnici rozjedla:) Tak snad … v nemocnici dva dny nezakašlala, trošku mám strach no … 

Tak jsme doma:)

(A už se to tu hádá a štěbetá a … nevíte po čem že se mi to stýskalo ??? :))) 

.............­.............­.............­........ 

• Klárčin první pobyt v nemocnici, kdy s ní nemohli být pořád rodiče, nebyl nijak moc traumatický a přežili jsme ho v psychické pohodě všichni, Klárka i my
• že se o Klárku vzorně starali a nejen po té nutné medicínské stránce, což by někdo mohl říct, že maj v popisu práce – dávají do péče o děti daleko víc než jen povinnou rutinu a jsem opravdu moc spokojená 
• protože jsme se snažili u Klárky hodně prostřídat, aby přes den s výjimkou, kdy spala, nebyla sama, viděli jsme jak se chovají i k jiným dětem na pokoji a některé sestřičky jsou prostě jako druhé mámy …
• nechci srovnávat s Fakultkou, ale prostě se neubráním. Je to jako když jste na obrovské svatbě, kde ani nemáte šanci s každým promluvit a říct si, co je fajn a co ne, když se vám nelíbí obsluha, nedovoláte se – oproti menší komorní, kde jste užší rodina a všichni jsou si mnohem blíž a i nepříjemné věci se dají řešit v pohodě a klidu :)
• Fakultka je asi líp vybavená na složitější věci, ale co se týká respiračních onemocnění je prostě Nemocnice sv. Jiří to pravé pro nás a já už dneska vím, že až bude třeba a Klárka díky své nemoci neustojí virozu a bude mít problémy – nebudu se bát jet s ní právě sem…
• díky této malé nemocnici jsem ztratila velkou část své fobie z nemocnic a to je co říct…;)
• prostě všem, od moc milých sanitárek přes sestřičky, recepční a paní doktorky, fakt děkuju za ten týden u vás, já vím, že v našem případě žádné Sbohem nemůže být, takže Nashledanou někdy příště, když naší Klárce zase pomůžete, tak vás i ráda uvidím:)

Klárce sestřičky udělali na odjezd domů culíčky:) No a maminka jí zapomněla vzít botičky ;)) 

Pohled na nemocnici :)

Prádlo dětí věší na sušáky před nemocnicí, teď tam nic neviselo, je zamračeno, ale v ten krásný letní víkend to byl bezva pohled – fakt to bylo jak na zahrádce u rodinnýho domku :)

Klárka v autě:) Spokojená, ale unavená :)

…víc asi nemusím psát:) Kájík spinká, dám mu ještě tak půl hodinky, aby u babičky nemrzoutil, pak ho tam hodím, máme to při cestě a kolem půl jedné budu u Klárky a … děkuju vám všem moc, kdo jste na naší berušku  mysleli a drželi palce!!!!!:)