Klárčin blog

Nemůžu si pomoct a nepoužít tenhle skvělý termín – je to výraz Kiki (nejlepší kamarádka Zuzky) a mě naprosto uchválil. Vyprávěla nám minulý týden o nějaké akci a že to bylo v Bučí, tak jsem se jí zeptala, kde? A prej: V jednom zadku :)) Pak padlo jméno nějaké další vesnice: To je další zadek:))

No tak v našem Zadku otevřeli tento týden PIZZERII s CUKRÁRNOU !!! Nevídaná věc, museli jsme se Zuzi hned jít vyzkoušet, jak si tam stojí, jakou tam dělají pizzu a kafe a tak vůbec;)

Fakt dobrý!!!! Obsluha super, prostředí krásný, pizza jedna z nejlepších a kafe sice nemají latté (malý škraloupek), ale náhradní capuccino bylo vynikající (a že jinak cappučo moc nemusím;) )

No prostě na náš Zadek fakt bezva a jsem ráda, že máme kam zajít s kamáškama s dětma na dortík a kafe, nebo jen na zmrzlinu (tu tam taky maj). A večer třebas se Zuzkou, nebo s mužem posedět (maj točený pivo).

Prostě jsme zase o kus blíž civilizaci ;)

Když jsem byla ráno pustit psíky, neodolala jsem a pořídila ovečkám fotky na občanku:)

Za týden k nim přibudou další dva kamarádi, tak ať máme zdokumentované výrazy před TÍM a pak můžeme hodit bud otrávené, nebo nadšené čumáky POTOM ;)

Děti poznají ovečky naprosto bezchybně. Já jsem si dřív myslela, že jsou prostě stejný, že je nerozeznáme (krom třeba rozdělení na kluka a holku). 

Není to pravda, každá má svůj specifický výraz, mají ty obličeje totálně jiné, Anička ho má neujžší a nejinteligentnější (však taky jako jediná má IQ rovnou nulu, zatímco ty ostatní jsou hoodně v mínusu ;), Klárka je nejtmavší a má pořád výraz jehněte, Martin je prostě beran jak poleno včetně tupého výrazu a Xena se nepřestala tvářit tak pitomě, že jí jako jedinou si klidně dovedu představit na letní grilování ;) 

Je s nima fakt sranda, nikdy by mě nenapadlo, že se na ovce dá koukat klidně hodiny :) Teda kdyby byl čas, jsou lepší než televize a někdy i než internet:)))

Tuberačka teď ráno kašle docela slušně, ale NEMÁ teplotu, ani večer jí neměla, noc byla skoro v pohodě, začalo být líp už odpoledne.

Sirup Aerius dostala až večer a už předtím byla lepší, takže vlastně nevím, jestli pomohl nebo ne – každopádně noc byla mnohem lepší než ta předtím. 

Teď ráno teda nevypadá nejlíp, inhalovat prý máme až tak hodinu po probuzení, což je právě teď, pak budeme rehabilitovat a snad jí uleví.

Uvidíme prostě…

Zítra musíme jet na kontrolu k dětské doktorce a budou jí brát i krev, takže uvidíme, co nám poví i jak vypadá Klárka poslechově.

Davídek nechodí do školky, tak oba kluci půjdou k babičce. Musím říct,  že to je neskutečná pomoc a úleva, že se můžu u doktorky soustředit jen na Klárku – když tam člověk jde jen třeba na klasické prohlídky, kdy děti nejsou nemocné, tak mi nevadí, když tam mám všechny. Ale když o něco jde, není prostě nad klid a možnost vnímat jen to jedno a nehlídat, co třeba kluci vyvádí, proč Kája brečí atd…

Pak naložíme babičku i kluky a jedem všichni k nám domů. Docela se těším, že si snad najdu chvíli na zahrádku, ta už úpí pod nánosem plevele a měsíčků (to jsou množivý potvory:))) A hlavně mi prostě chybí ten relax ponořit ruce do hlíny a škubat a pak se kochat, jak je to hezkýýý ;)

Včera Zuzi od pěti do šesti hlídala děti, stavěli domeček od Lenky (nádhera!!!:), vyfotím dneska)  a já byla u oveček poklízet bobky (přemýšlím, že vydám odbornou studii na téma: Psychologie ovcí v závislosti na křižovatkách napříč ohradami a systém bobkování :))

Nikdy bych neřekla, že něco takového mi bude tak bavit:))) 

Inu, nouze naučila už Dalibora, že jo ;)