Klárčin blog

Po pravdě – dnešní fotka do Projektu je nouzová. 

Ráno jsem se těšila, že s dětma vyrazíme obhlídnout kolotoče – o víkendu je u nás pouť a už se to sjíždí. Na včerejší odpolední procházce jsme zahlídli už pár kovbojů (nevíte, proč kolotočáři nosej ty sombréra a žvejkaj, ale všichni, do jednoho?:))) a pár kamionů, přívěsů, karavanů – zabydlujou se :)

Jenže Davídek byl nejen jaksi netypicky rudý, navíc mu byla střídavě zima, pak horko … a stupnice teploměru vylétla do výšky vyšší než klasická teplota. Takže čekáme, co z toho bude, jestli viroza nebo jestli se nenakazil od Kájíka – Klárka už kdysi afty (ono se to nějak jmenuje, ale moje stará hlava sklerotická to vypustila) měla a hodně, tak snad už má protilátky, Zuzi taky, ale Davídek ne… 

Odpoledne usnul v jednu a probudil se ve čtvrt na šest, pak teda řádil jakoby nic a v osm zase odpadnul. 

Takže když jsem nechtěla fotit klasicky doma – ani nebylo co … tak jsem vyfotila aspoň, co právě čtu ;)

No jo no, to mě zase nakazila Zuzka:))

Fotila Zuzi, takže není v záběru. Nedělní dopoledne s babičkou na procházce – pro mě tak nezvyklé, být doma sama.

Nezvykle jsem tedy vyžehlila asi tři koše prádla ;) Jako ne že by se mi nechtělo si zalenošit – ale už došla i bodyčka!!! A to je po náletu od Báry a Kačul co říct:))))

Dětem i nám by se líbilo, kdyby tu babička mohla být dýl – jenže ještě chodí do práce … takže znovu se uvidíme až v červenci, ach joooo … 

Tak jsem tu s pár fotkama Matýska a Máji – je to devět dní, co u nás bydlí a myslím, že se jim u nás líbí:)

Stádo je dá se říct přijalo, sem tam si na nich Martin zchladí žáhu, svůj primitivní samčí pud a pozici šéfa celé smečky ;)  Ale není to nic tragickýho, obyčejně stačí, že Máťa i Mája popoběhnou o kus dál a Martina zaujme nějaký vynikající lupen ;)

Sousedi si je pletou na dálku s kozama. Včera jsem dostala záchvat smíchu, když jsme šli s dětma z návsi a volala na mě sousedka: Tak jsem viděla ty tvoje kozy!!! Na to se moc nedalo nic říct, já, její muž i soused, co to slyšel,jsme šli do kolen, ještě že to nevykřikoval nahlas ten její ;) 

Tak a už tu jsou fotky:)

Davča s tátou vyrábí nové lavičky k ohni. Teda – táta vyrábí, Davídek natírá. Jde mu to dobře, že jo? :)

PS: To byla taky anabáze ve čtvrtek, přivézt materiál z jedné dřevařské firmy vedle ze vsi … Měly totiž být hotový v pátek, ale to bylo třeba sjet pro babičku z Pardubic k vlaku, takže jak to skloubit … Tak jsem vymyslela, aniž by to manžel věděl, že ho překvapím a zařídím to už ve čtvrtek. Děti hlídala moje mamka a ve firmě to také naštěstí připravili včas. Já zapojila vlek (úspěch č. 1), kterýmu dokonce svítily kontrolky (úspěch č. 2) a jela jsem nejdřív vyřídit poštu a nákup (úspěch č. 3) a pak hurá do firmy pro materiál. Jenže – muž mi zapomněl říct, že se při minulém svozu dříví z lesa  c o s i  urvalo na vleku a to cosi jsou takový ty patenty, co vlastně drží celý vlek pohromadě (nebo za to mohlo to pětisetkilový kolo slámy???:))) 

Takže ve finále jsem sbírala kusy vleku (přeháním, kus, ten zadní, ale já byla opocená až tam) cestou ze silnice několikrát, až blondýna vymyslela ten zadní tam prostě nedávat a zdárně jsem dojela. Tam naštěstí mi pán naložil náklad a ochotně celý vlek obvázal provazem, takže jsem dojela domů celá – šinula jsem si to asi deset kilometrů v hodině a s děsem v očích do zpětného zrcátka (úspěch č. 4, že ho konečně používám ;) ) sledovala, kdy a na jakého chudáka za mnou se celý náklad sesune.

Už nikdy nikoho nebudu chtít překvapit přílišnou aktivitou a nakonec stejně babička kvůli výluce přijela o dvě hodiny později, takže by se to v pátek hravě stihlo – tady je vidět, že osud neoblafnem ;) 

Naše modré paní PATové dneska zazvonily zrovna ve chvíli, kdy princezna trůnila na modrém nočníku :)

Nedočkavost a zvědavost byla silnější než maminčina touha zachovat dekorum;)

A tak se začalo rozbalovat už na trůnu ;)

Teta Lussy poslala Klárce ooobrovské puzzlíky Medvíka Pů a nádherné gumičky a sponečky do vlásků:)

Činnost na modrém tudíž musela být rázně ukončena ( p o ch o p i t e l n ě ;))) a stěhovalo se ke stolečku, kde se nabídl vypomáhat starší bráška.Dohromady jim to šlo úžasně, i když Dádu megastavba v průběhu značně znavila ( no chlap nooo:)))

Lussy, děkuju moc za Klárku – a protože Kája spal ráno tři hodiny v kuse (aftíky už jsou skoro na ústupu, ještě jich pár má, ale už začíná jíst), tak jsem díky tvému dárku dostala vlastně taky dárek: pěknou dobu jsem o dětech nevěděla!!!:) 

Dneska kolem půl páté měla přijet babička z Pardubic. Děti takhle u okna byly už ve tři hodiny a nedaly si vymluvit, že je čas. 

To jsme netušily, že na trati, po které babička jede, spadne strom. Naštěstí to nebyla lokomotiva od vlaku, ve kterém babička jela, která do toho stromu nabourala … ale i tak byla výluka a babičku dětem táta přivezl až před sedmou hodinou večer.

Dočkaly se:)

Dneska jsem od Lucky dostala tip na výborný tvarohový koláč od Lydusche :) Když jsem ho upekla, tak jsem se rozhodla, že ho musím poslat dál – je totiž strašně jednoduchý a přitom luxusní, výborný, no prostě má všechny tři … L :) 

Ingredience:

25 dkg polohrubé mouky

10 dkg cukru krupice

15 dkg másla

1 vejce 

1 vanilkový cukr

1/2 prášku do pečiva

Postup: Máslo trošku rozehřejeme, a všechno prostě a jednouduše smícháme. Na plech dáme pečící papír a těsto vyklopíme a vmačkáme do tvaru plechu.

Tvarohová poleva:

1/2 kila měkkého tvarohu

1/2 litru mléka

1 vanilkový cukr

1 vanilkový pudink

15 dkg cukru krupice

1 dcl oleje

(já jsem ještě ze zvyku dala jedno vejce a lžíci rumu na ovonění)

Postup:

Smícháme a nelejeme na těsto. Dáme pozor při vkládání, abychom plechem neklepli. Pečeme dokud okraje nejsou zlatavé, nevadí pokud se zdá, že veprostřed není tvaroh hotový, dojde pak časem díky pudinku i venku.

Je to D O B R O T A   a když vydržíte s krájením, až trošku vychladne, povede se krásně rovně krájet a vypadá jak … z cukrárny :) 

Tak jsme konečně zase provětrali Velkej Novej!!!:)

Když přijel muž z práce, chviličku jsme dali relax na zahradě, zlatá Zuzi hlídala všechny tři v domě – a pak vyfásnul Káju a zbytek (Zuzi, Davča, Klárka a já) jsme šli na náves do té nové cukrárno-pizzerie na zmrzlinu.

Klárka teda dostala jen máznuto na kornoutek, ale i tak si to užívala. Všichni jsme si to užívali:) 

Bylo to fajn.

Taková asi obyčejná věc, ale pro nás znamenala moc. Po skoro měsíci Klárka téměř nekašle, je s ní sranda, je to zase Ona a zajíždí Velkej Novej (konečně jsme ho vybily a bude muset dnes přes noc do nabíječky!!!:) )

Logopedická vložka: Klárka své nezvučné neznělé ER vyměnila k našemu zděšení za čisté a zvučné DÉ.  Takže v garáži leze bdouk, pes se jmenuje Cézádek, občas zahlásí, že se jí chce čůdat, když neslyšíme, upozorní na to hlasitým POZOD !!! 

Zní to stdašně!!! ;)

Kájíkova mrzutost, horečky, teď už jen teploty mají konečně viditelný důvod… a bohužel i bolestivý. Má plnou pusinku, dásničky i jazyk posetý aftama…

Takže nezbývá než klidnit, mažeme Calgelem, zítra do lékárny přijde Borax 5ch (já homeopatikům jinak moc nevěřím, až na výjimky a tou je právě třeba Borax) , a protože nechce moc jíst, tak aspoň pije…

Když Klárka po obědě usnula a Kája potřetí za dnešek taky, utekli jsme s Davčou na chvíli na zahradu. Pověsila jsem prádlo a pak šla lovit letní fotky:)

Zítra tu bude jedna babička a na víkend dorazí druhá, hurá, tak se těším, že se prostřídáme a zdravé děti se taky dostanou ven (a já s nima, tiše doufám, už mi z toho jak jsme tu zavření pěkně hrabe).

Navíc záhonky jsou jeden plevel, včera jsem se divila, že máme salát … Prostě není kdy a večer zase není už fyzická kapacita.

Budoucí jezírko – přírodní :)

Kolem stromů a stromků neseká M. trávu úplně a pak jsou tam takové krásné ostrůvky trávy a kytiček, které se od jara do podzimu mění:) 

A tady naše kočička, jak si lebedí pod pivoňkama :)

Léto je tady, o měsíc dřív, vůbec to nevadí a vítej :)