Klárčin blog

Klárka s Davčou  hovoří ve vaně:

D: (oznamovací tón) Klárko, já mám pindíka a ty ne.

K: (přesvědčovací tón) Dádo, já mám taky pindíka.

D: (zamítavý tón) Ne ty nemáš pindíka, koukej !

K: (mírně hysterický tón) Ale jooo, mááám!!!

D: (diplomatický tón) Klári, já už vím, ty máš taky pindíka, ale uvnitř, schovanýho.

K: (úlevný a velmi šťastný tón) Jo Dádo,  já mám taky pindíka, ale skovanýho!

.............­.............­.............­...........

Básnění (aneb trénink na středeční Vítání občánků, Davídek bude ve sboru dětí ze školky jako recitátor)

Já: Mazlíček

D: To my nemusíme říkat!

Já: Vy neříkáte jak se ta básnička jmenuje ? (zírám do papírku, který jsme dostali od p. učitelky, abychom to doma procvičili, Davča byl ve školce po 14-ti dnech, tak aby stíhal)

D: (pohled jako že by mi to mohlo stačit říct jednou) Ne

Já: Děťátko se narodilo, je jak malé poupátko …

D: Děťátko se narodilo, je jak malé koukátko … 

V ten moment mi sebrala papírek Klárka a je vymalováno ;) Teď je prý jako maminka ona, dělá že čte, krabatí čelo .

To jsem zvědavá, co se miminka na Vítání dozví ;) Každopádně budou určitě koukat ;)