Klárčin blog

Tak jsme dneska s Klárkou změnili působiště. Rehabilitační.

Vůbec to není nic proti Marcelce, ke které jsme chodili doteď … ale …

Dostali jsme skvělé doporučení na paní doktorku Ševčíkovou v Horní Bříze, Horní Bříza je od nás blíž (mnohem) než střed Plzně a cesta tam je naprosto pohodová (já za to nemůžu, že i přesto, že mám řidičák od dvaceti let, tak se prostě v městkém provozu řídit bojím… hodně se to znásobilo dětma, ještě víc nemocí Klárky, i přes autosedačku když si představím náraz jiného auta do nás, tak …)

Dalším plusem je že tam je vyhřívaný bazének, kam když se objednáme, můžeme ho na pojišťovnu užívat 10× za čtvrtletí, to je 40× za rok (platím jen za sebe) – pochybuju, že kvůli virozám toho budem stíhat víc. 

No a dobře se tam parkuje, je to tam bezbariérové (v Plzni schody i přes Marcelčinu ochotu jsem se 2× pohádala s vrátným, který mě nutil, abych odjela a se všema dětma parkovala kdesi kilometry odtamtud…)

Jo a ještě … v úterý a ve čtvrtek tam jsou do osmi hodin večer!!!

Tak snad nám Marcelka odpustí (nemůžu se jí dovolat) – že jsme přeběhli, ale těch výhod je tam najednou prostě příliš, manžel stíhá být doma s klukama, budem mít s Klárkou své cvičící dny, no a jako bonus je paní doktorka moc milá a i když jí Klárka viděla poprvé, tak s ní komunikovala!!!! To moc nechápu, asi si jí nejvíc získala tím, že jí nepíchala … (na to se mě ta moje šmudla ptala v autě asi 20× … )

No a jako bonus zná paní doktorka fyzioterapeutku, která cvičí Bobatha (u nás Vojta moc neee) a to vidím docela rozumně, že něco bychom přibrat mohli. Tam stačí dvě cvičení, nafotím, naučím a budem zase chytřejší:)

Prostě prima odpoledne. Mám z rahabilitačního centra v Horní Bříze fakt dobrý pocit:)

PS: Maličko mi náladu zkazilo, že jsem ztratila někde tam Madonku pro štěstí na zlatém řetízku od pradědečka Karla … Včera jsem potkala toho našeho pana souseda, od kterého jsme jí měli a už skoro rok pro štěstí nosili a on mi dal pro Klárku na krk větší medajlonek zase s Panenkou Marií. No a já den nato ztratím tu první :((( Snažím se to pobrat tak, že my jednu máme a ta ztracená snad svému nálezci přinese štěstí, jako ho nosila celý rok nám (Klárka se nějak moc nezhoršila a tak vůbec, prostě většinou je dobře :) ) Takže už jí mám zase na ruce (Klárce jí na krk nedám, to bych se bála a snad jí chrání skrze mě) – a bude to dobrý dál …

PS2: Paní doktorka mi moc pomohla psychicky. Za a) jsem tam nebrečela, i když jsem jí musela docela podrobně líčit, jak to bylo před rokem (maličký slzy v očích se nepočítaj, když neukáply, že ne???) a za b) no prostě sama jsem v tom souhrnu viděla, kolik se toho za ten jediný rok stalo a že pro Klárku všichni děláme co můžeme … včetně vás, kteří na ní myslíte … včetně vaší pomoci … prostě děkuju vám … byla jsem tam statečná i díky vám, vážně!!!!

:)

Tak máme první anketu za sebou a já vám moc děkuju, rozhodně jsem nečekala, že se vás ozve tolik!!!

252 hlasů, joooo :) Fakt vás mám ráda, děláte mi radost:)

A tady jsou výsledky:

Na blog několikrát denně koukne 97 dušiček.

Aspoň jednou denně dalších 94 :)

Obden 43.

Minimálně jednou týdně 6  a spíš náhodně 12 :)

Jste nám věrní, já fakt zírám:) A děkuju :)

.............­.............­..........

Schválně nepíšu do Aktuálně, kam nemůžete přidat komenty, protože naopak bych byla ráda, jestli vás cokoliv napadne k Anketám, tak můžete psát nebo se ptát a tak :) 

Nebo kdyby se třeba chtěl někdo, kdo nakukuje a nikdy ještě nenapsal, odtajnit ;) Protože je vás fakt mooooc a já nejmíň polovinu z vás vůbec netuším;)