Klárčin blog

Tuto neděli jsme se vydali na druhou stranu vsi. Abyste rozuměli, zkoumáme… Kudy tudy se dá s Velkým Novým. Co člověk dřív vůbec neřešil (kočár se dá dycky poponýst zvlášť ve dvou), tak s Golemem Skippym vážně nejde.

Po vsi a blízkém okolí už máme své objížďky a víme, kudy rozhodně ne, kde uvízneme a cesta zpátky je prostě jen otočit se a vracet na minulý sjezd.

Na krátké bezproblémové vyjížďky si troufám s dětmi sama v týdnu, na větší objevné a navíc přirodopisné a sběrné procházky čekáme na víkend, na taťku ;)

Procházka směr lesní restaurant polní cestou necestou se ukázala prozatím celkem v pohodě, prozatím píšu proto, neb baterie při výjezdu měla čtyři čárky, u hospody skočila už na tři a když zablikaly dvě, musely jsme to otočit. Rvát vozík mechanicky, to bychom na výletě zůstaly asi do zítra ;)

Takže cíl, který byl navolno stanoven, splněn nebyl, ale vůbec to nevadilo:)

Kájík se naučil, že zkoumat tvrdost kamenů o svou sklovinu není zrovna nejlepší nápad. Klárka jako jediná z rodiny nejí třešně, ale jinak si výlet užívala (na fotce vypadá zadumaně a možná smutně, ale byla v pohodě:) ). David a Zuzka pilně sbírali poslední květy bezu a taky sušíme heřmánek – myslím, že že Dáda už ho bezpečně pozná od rmenu ;)

Baterie vozíku má zřejmě v sobě zabudovanou signalizaci od české meteorologické služby, protože díky tomu, že baterky docházely a my to museli otočit dřív, než bylo v plánu, jsme nezmokli ;)

A ještě jedno makro – hokus pokus;)