Klárčin blog

Tuto neděli jsme se vydali na druhou stranu vsi. Abyste rozuměli, zkoumáme… Kudy tudy se dá s Velkým Novým. Co člověk dřív vůbec neřešil (kočár se dá dycky poponýst zvlášť ve dvou), tak s Golemem Skippym vážně nejde.

Po vsi a blízkém okolí už máme své objížďky a víme, kudy rozhodně ne, kde uvízneme a cesta zpátky je prostě jen otočit se a vracet na minulý sjezd.

Na krátké bezproblémové vyjížďky si troufám s dětmi sama v týdnu, na větší objevné a navíc přirodopisné a sběrné procházky čekáme na víkend, na taťku ;)

Procházka směr lesní restaurant polní cestou necestou se ukázala prozatím celkem v pohodě, prozatím píšu proto, neb baterie při výjezdu měla čtyři čárky, u hospody skočila už na tři a když zablikaly dvě, musely jsme to otočit. Rvát vozík mechanicky, to bychom na výletě zůstaly asi do zítra ;)

Takže cíl, který byl navolno stanoven, splněn nebyl, ale vůbec to nevadilo:)

Kájík se naučil, že zkoumat tvrdost kamenů o svou sklovinu není zrovna nejlepší nápad. Klárka jako jediná z rodiny nejí třešně, ale jinak si výlet užívala (na fotce vypadá zadumaně a možná smutně, ale byla v pohodě:) ). David a Zuzka pilně sbírali poslední květy bezu a taky sušíme heřmánek – myslím, že že Dáda už ho bezpečně pozná od rmenu ;)

Baterie vozíku má zřejmě v sobě zabudovanou signalizaci od české meteorologické služby, protože díky tomu, že baterky docházely a my to museli otočit dřív, než bylo v plánu, jsme nezmokli ;)

A ještě jedno makro – hokus pokus;)

Když na člověka padne … tak nějak všechno – je nejlepší to jít rozehnat do kina:)

Se Zuzi jsme večer jeli do Plazy na Anděle a Démony – jako na náladu bych si radši asi střihla klidně sté opáčko Mamma Mia, ale jináč dobrej film. Hodně ho vytáhla Zimmerova hudba, bez ní by to byl film průměrný. Hankse můžu, to fakt jako jooo, zápletka taky ušla (až na to, že pod pojmem:  Vatikán pohltí světlo si představuju kapku jiné, než z výbuchu antihmoty ;) ) no a jako třešnička na dortu byl Ewan McGregor (hrál také ve filmu Ostrov a kolárek mu vážně strašně sekl ;) ) 

Konec laické recenze, hih ;)

Film účel splnil, bylo to fajn, bylo vůbec fajn vyjet jen se Zuzi a užít si holčičí večer:) 

Je mu rok a čtyři měsíce.

Vzhledem kolikrát ještě miminko. Hlavně když si nacpe do pusy dudlík.

Dneska jsem nesla dětem po obědě sušenky Bebečka. Teatrálně (vůbec poslední dobou, asi aby mě vnímaly nebo jestli je to syndrom vícečetných matek ;) mluvím hodně nahlas a dělám téměř divadelní gesta:)))  jsem se dětí zeptala: Kdooo chce sušenkyyy????

Klárka: Jááááááááááááá

David: Jááááááááááááá

Kája: Jáááááááá tkyyyy 

(a v taky vynechává:)))

No neumí už se nádherně přihlásit o svůj podíl? ;)

Včera se naučil moje.

Dneska je všechno jeho: Tohle je moje!!! Výhrůžný tón, když uzme Klárce hračku 

Nebo taky není: To neny moje !!! Výhružný tón, když se mu hračku nepodaří uzmout ;) 

Je s ním sranda :)

Když mu něco nejde: to nejde

Když volá z polstýlky: mamííí, mamíííkoooo

A jestli to nevíte, tak pef dělá haf :) 

A olky béééé – ale to už říká dávno :)) 

Sežeru ho:)

Klárce včera přišel balíček k narozeninám – s modelínou, puzzlíky, spoustou lízátek, krásnými omalovánkami a naprosto úžasnou síťkou do vany s gumovými hračkama:)

Jituš, moc děkuju, dávám fotku z modelování a až stihnu děti vyfotit ve vaně, jak loví, tak ti pošlu fotky další:)

Síťka měla včera tedy největší úspěch venku, Klárka jezdila a lovila do ní motýly :))) On teda žádnej zrovna neletěl, ale … jí to stačilo ke štěstí :))

Jituš, moc děkujeme :)

Konečně se podařilo.

Ulovit střihače.

Prý dnes žijeme v době, kdy jde sehnat všechno. Prostě všechno. Naši rodiče vzdychají, jak tohle za nich nebylo. Na televizi se čekalo, na knížky a mandarinky se stály fronty, kvalitní zboží se v podstatě sehnat nedalo.

Dnešní doba nabízí všeho dost. Máme nadbytek.

Jen střihačů se nějak nedostává;)

Po dvou měsících usilovného telefonování přijel!!!

Viděl, stříhal, ohromil, odjel ;)

Pozorovat střihače na vlastní oči, to vám řeknu, je koncert. Kam se hrabe Pražské jaro!!! ;)

Děti s babičkou koukaly, ani nedutaly. Aby ne, však tohle uvidíme zase až za rok. Paráda:)

A ovečky máme krásně hanbaté ;)

PS: Jo a vlna visí ve sklepě v pytli, zřejmě počkáme na další střih a dáme si z ní ušít deky. Ze čtyř oveček je skoro plný pytel na brambory, a to napřesrok ještě přibudou jehňátka :)

Teplá noc

Se opírala

Do okenních parapetů

.............­...........

A já právě

Chystala se

Skolit svojí třetí metu

.............­........... 

Vytoužená

Od počátku

Od početí

Od začátku

.............­........... 

Milovaná

Neskutečně

Dívala bych se snad věčně …

.............­........... 

Holčičko má

Miluju tě …

.............­........... 

Dnes v noci se

Jiná máma

Než ta předtím

Cítí sama

.............­........... 

I když kousek od ní spíš

.............­........... 

Někdy je to těžký, víš …

.............­........... 

Teplá noc

Ti potí vlásky

Narozená

Z obří lásky …

.............­.............­......

.............­.............­......

PS: Chtěla jsem k narozeninám napsat Klárce deníček. Jenže tak nějak vyplynula spíš ta básnička … a TADY si můžete se mnou zavzpomínat na její narození, tenkrát jsem ještě „bydlela“ na emiminu :) 

Ještě jednu fotku sem dám – příprava na zítřek ;)

Velká oslava tedy nakonec bude až příští sobotu (Davídkova a Klárky), ale tak nějak se zítra zakysánek hodí, ne?;) Večer jsem ho ještě rychle připravila :) 

Je 17. června 2006, jedenáct hodin v noci – a já po vaně hopsám na baloně a Zuzka mi počítá kontrakce :)  Tohle už nebude planý poplach jako předešlou noc … kolem půlnoci vyjedeme do porodnice … a za dvě hodiny a kousek se nám narodí naše princezna …

Narozeninový deníček Klárky vyjde zítra:)

Nestíhám, nesvačím… na blog psát nestačím ;)

Dnešní den byl hektik, teda odpoledne už bylo pohodovější, ale tak celkově jsem s Káčkama v podstatě nebyla doma a večer zase jiný starosti, takže …

Jen fotky z cesty do města na dopravku vyřídit staré resty … ty frontyyy, pomooooc, aspoň že Kájík si to zatím užíval s babičkou v Borském parku.  My s Klárkou jsme to poctivě vystály, s mechaničákem vylezly schody do patra i dolů, Bože, jaktože nejsem hubená???? Dyk já jsem dneska propotila triko i džíny, neskutečně manipulací, nakonec po ouřadování jsme byli nakoupit v Globusu a tam třeba úsilí dostat tu breberku do toho autobusu na desetikačku (měla slíbeno, když bude hodná a v jádru byla, ale strašně špatně se s ní manipuluje, když je sedačka do zatáčky a málo místa a vůbec…),

pak jsme se i s babi zapotily u židličky v restauraci, Klárka je už prostě moc dlouhá a ty nohy jí tam prostě nešly dát, až pomohlo jí zout … 

Diví se mě někdo, že jsem nejradši doma? Určitě ne;)

Na zítra jsem plánovala takový pěkný oddychový den, ale přijede střihač ovcí a tak ještě večer muž narychlo musel připravit menší ohradu, kam jen musím nahnat. No bude veselo ;) A to jim ještě bude dělat manikůru (nebo pedikůru??? ;) V našem kraji se střihač neodmítá, je tu snad prakticky jen jeden a kdyby zavelel, že přijede o půlnoci, asi se budem muset s holkama sešikovat a prostě na něj čekat ;)

Usínám, dobrou noc – i tak jsem toho napsala na svůj stav nějak moc ;)