Klárčin blog

Pomáhat se musí – i když vymyslet, jak by mohly děti pomáhat mi zabere asi tak stejně času, jako bych si to udělala sama, aspoň poprvé … ;)

Klárka hledá páry ponožek, Davídek šmodrchá a já uklízím na místo. V šesti lidech je těch ponožek už habakuk.

Byli šikovní, pomocníčkové:) Když nepočítám, že David umotané ponožky umisťoval na křeslo za nimi výskokem a poté zase seskočil a při jednom seskoku Klárku kopnul tak do hlavy, že málem spadla z nočníku (viděla jsem rudě, protože kdyby se to stalo, mohla by mít i něco zlomeného…ale ustála jsem to a vyřešili jsme to omluvou a pofoukáním) a asi pět minut na to, když už byly ponožky uklizené, se chtěl přidat s pomocí Kája, vzal prázdný koš na prádlo a nesl ho na místo v kuchyni u kamen. 

Netuším vůbec, co se stalo v předsíni, ale Kája se asi s košem pohádal a ten ho tak mignul do hlavičky, že dokonce tekla krev. Naštěstí to bylo jen povrchové…

Tak nevím, mám se do takového riskantního podnikání, jako je učení dětí, že doma se má pomáhat, vůbec ještě pouštět ?;)