Klárčin blog

Až se zima zeptá … tedy až se ovce v zimě zeptaj: Je tu někde něco k snědku, béééé????

Odpovíme: Jo! ;)

Dnešní den byl zásobovací, co se ovčích žaludků týká. 

První dva balíky sena jsou přivezeny a dovaleny na místo. Dostat je z rozkopaného rybníčku, kam vesele hupsly při své cestě na místo (budoucí část salaše) byl výkon hodný siláků – a ti ve složení muž, já a Zuzka si pěkně mákli (já si dokonce hnula s plotýnkou nebo něčím v zádech, heč!!:)).

Holky ovšem žáden respekt nemají a i když je ještě tráva zelená a mají jí plnou louku, okamžitě je zaujala narvaná špajzka a od té doby jen žerou a žerou a žerou  a Xena dokonce zaujala strategickou pozici, kam si za ní nikdo netroufnul a zbytek jen tiše záviděl a přežvykoval nudně dole na zemi ;)

Tímhle tempem valíme za chvíli další balíky :))

No a krátce před obědem se stavil bývalý majitel Matýska a přivezl nám čtyři metráky krmné řepy – jak na tu se ovečky vrhají, to by člověk nevěřil. 

Když se tak na ně dívám, když se tak zadumaně při západu slunce válí na slámě a líně přežvykujou, docela bych aspoň na chvíli chtěla být naší ovcí :) Každopádně na zimu maj vystaráno – na rozdíl od nás ;)