Kájík a jeho další nevímkolikátá puberta
Kájíkovi není od středy dobře.
Sobotu zvládli s tatínkem v pohodě, dietka, smecta, kluci zvládali často pít - v neděli situace podobná, horečka sice pryč, ale ten průjem i když ne už tak častý, lumpíka trápil pořád.
Odpoledne se začalo blýskat na lepší časy, hubeňour (strašně mu spadlo bříško) začal mít zase chuť k jídlu a suché brambory jedl s výrazem gurmána :)
Virozu ale vystřídala puberta. Další v řadě.
Tatam je náš usměvavý chlapeček. Vyřvává si totálně všechno. Ani péče o pět malých drobků na vozíčku by mě snad nevyčerpávala tolik, jako to věčné Karlovo trucování, řev, dokola opakované: autíkoooo mamikoooo – večer jsem byla šťastná, že šli kluci ven a doma jsme zůstali s Klárkou a rozhostilo se TICHO!!!
Klárka si malovala ve standeru, já jsem ani nevím co … jo, nasávala pohodu a že nemusím v každé minutě něco řešit.
Minulá puberta byla také po nemoci, po těch aftíkách. Káju zřejmě rozhozený zdravotní stav totálně vykolejí a pak se dva týdny vzpamatovává a vymezuje si nové hranice. Teda pokouší se. Než zjistí, že zůstavají na místě a že vážně nepovolíme.
Bude zase dobře. Na těle i na duši. Za 14 dní možná i nám, rodičům ;)





Vloženo 29. Září, 2009 v 3.43
Vloženo 29. Září, 2009 v 9.47
Vloženo 29. Září, 2009 v 11.29
Vloženo 29. Září, 2009 v 12.39
Vloženo 29. Září, 2009 v 19.26
Vloženo 29. Září, 2009 v 20.47