Klárčin blog

… jak doma (buď někdo marůdkuje, nebo protifkuje, něco chce … nebo se na mě valí hory nevyžehleného prádla a tak 2× denně hora nádobí),

… tak na blogu, který dopisuju se zpožděním a to já nerada …

… na netu vůbec, kde je čas na mé milované Bécéčko? Jsem ráda, když je chvilička na počtení sem tam nějaké diskuze nebo deníčku, ale i to se stává poslední dobou spíš výjimkou …

A k tomu všemu jsem nakonec kývla.

Jojo, na knížku :)

Takže se rodí, pomaličku, bolestně a v ukradených pikosekundách. Dnes jsem odeslala první nástin dvou kapitol Martině Drijverové (prý jí můžu prásknout:))) a jsem zvědavá, jestli to bude od začátku špatně a bude se přepisovat nebo třeba jen trošku? ;) 

Ano, Martina je ta paní, spisovatelka a dramaturgyně, která mě oslovila před pár dny s nápadem, jestli nechci napsat knížku – a s nabídkou pomoci s ní. Na rovinu přiznám, že ač jednu její knížku vlastním a dvě jsem četla (ale to je už dávnějc), tak se mi u mejlu od ní nerozsvítilo. No jsem blondýna, netřeba víc dodávat:)))

Po poradě doma s mužem, s dětmi, které z toho mají rozum (čili s jedním kouskem:)), jsem si řekla, že to zkusím.

Že ale nesmím odbýt: děti, domácnost, vaření, blog – a naše večery s mužem. 

Logicky jediná chvilka, kdy je čas na knížku, je hodinka po obědě, kdy Káčka spí a zbytek zvěře je ve škole a v práci.

Synchronizace přesto nevychází, pokaždé do toho něco vleze – já si prostě neumím zorganizovat čas!!!

A tak ve výsledku tohle těhotenství potrvá asi  veeeelmi dlouho a porod je v nedohlednu. TP v průkazce rozhodně nemám;) 

Já jen tiše doufám, že nejsem slonicí …