Klárčin blog

Trošku ošizená o popovídání s rodiči dětí s Esemačkou (super nový pochycený výraz;) ) – protože jsme jeli jen na den a chvilky na podrb byly spíš sporadické a ukradené na chodbě nebo u auta ;)

Ale jinak prostě samá pozitiva a sociální jistoty ;) Prostě setkání v Srbech nemělo chybu, skvěle zorganizované přednášky (setkání s bezvadnou paní docentkou Havlovou, povídání o americké misi Kočových na SMA – OBR srazu, nutriční a sociální poradna – tak tyhle jsem stíhala, ostatní byly bohužel v době, kdy jsme ještě nebyli nebo už byli na cestě zpátky domů).

Co bylo naprosto vymakané – o děti se celý den (krom oběda) staraly „holky“ z Ranné péče, naprosto skvěle, takže i naše Klárka a mamánek David nás po asi hodince trucování nepostrádali. Zuzi si sraz taky krásně užila a já jsem mohla sedět se samými dospělými lidmi plus skoro dospělou Niky v salonku, popíjet v klidu minerálku a kafe, listovat brožurkama, psát si poznámky -  a NIKDO se mi nesápal na klín, NIKDO nepotřeboval napít teď HNED a když jsem se rozhlídla, nebyl v dohledu ŽÁDNÝ OTRAVNÝ TRPASLÍK  !!!;)

Tak to jsem si přivela z výletu do Srb u Kladna já. 

A budu z toho žít asi tak měsíc, možná dva;)

A bylo to naprosto SUPER!!!

Víc zítra, dneska už nezvládám, tři hodiny řízení na mě naším staříkem Fordíkem v důchodu, plus všechno co jsme zažili – a že toho bylo;)

A nejsem unavená sama …

Špinavý pacičky i kalhoty, plná zážitků – zalomila to hned za Novým Strašecím (zdravíme Cifku:)) a spinkala skoro až domů. 

Zuzi jí brzy následovala a tak mi společníka dělal jen Davídek – zmalovanej jako tygřík od klaunů (pro změnu on:)) a s parádní indiánskou čelenkou.

Víc fakt zítra, omdlívám do vany;)

.............­..............

PS: Uááá, je to studený, došla teplá ;)

Každá je tak jiná – a přitom jsou si tolik podobné :)

Moje holky, holčičky, slečny – navzájem pro sebe moc znamenají, i když je mezi nimi dlouhých dvanáct let rozdílu.

Správně praštěná a přitom tolik zodpovědná Zuzka – někdy bych jí patnáct nehádala ani omylem a spíš v ní mám kamarádku než dceru.

Jindy bych jí vrátila do mateřské školky ;)

Modelka :))

No a naše maličká kukačka. Stahovala jsem fotky z dneška … Mám pocit, že v celém vesmíru nenajdete tak nádherné, šťastné oči …

Tak sakra proč zrovna ona????

Na pořady s paní Jílkovou se dá říct, ze zásady nedívám.

Dneska ale musím, je tam téma o nás. Je tam téma o Příspěvku na péči, probírá se tam zamýšlené snížení o deset procent kvůli krizi. Etičnost tohoto jednání a na co by příspěvek měl být využíván.

Kdyby nám vzali deset procent z PNP na  Klárku, budeme chudší o třista korun. Asi by nás to nepoložilo.

Jsem už moc unavená na to probírat, jestli je deset procent málo, hodně, jestli je to etické nebo není. Stejně pokud se to schválí, tak se budem muset podřídit. Kvůli tomu přece Klárku neodložíme, že jo. 

Pročítala jsem sem tam diskuze různě na netu, kde se ozývaly maminky, že jim chtějí vzít část rodičáku (i my bychom byli byti), nebo kus porodného, nebo … jinde si zase stěžují důchodci, že přístí rok nebude ani koruna navíc. Pořád si všichni stěžujeme, cítíme se šizení, podle toho, v jaké skupině jsme.

Já jen cítím únavu. Protože brát peníze těm nejslabším, nemohoucím a nemocným, tomu říkám státnost. Vůbec mi nedochází, že to někoho napadlo. Krize nekrize. Rozhazuje se všude jinde, na tolika místech, o zbytečně vyhozených miliardových státních zakázkách vůbec nevíme – ale když přijde krize, je nejjednodušší brát tam, kde se neočekává velký křik.

Protože by museli křičet ti, kterých se to týká. Nebo ti, kteří se o ně starají. A v tom každodenním kolotoči na tohle prostě nezbývá čas. 

Snad jen na takový malý povzdech na blogu … 

PS: Omlouvám se za asi negativní článek, možná bych to jindy viděla jinak nebo byla víc bojovná, ale Kája se moc nelepší a v noci nespíme a vůbec… k tomu všemu …

Větráme zadeček a doma je najednou zase miminko – asi mu ty nahý nožičky a vzduch kolem prdky dělá dobře, protože po sundání plínky dokáže ležet klidně i dvacet minut. 

Náš větroplach … snad bude brzy dobře…

Tak Kájík včera večer už nevypadal dobře.

V noci poblinkal postýlku a koberec před ní – a hicoval :(

Dneska celý den průjem, prostě  – nemáme náhodou někam na víkend jet? 

Čekala jsem zradu od Davči, chodí do školky a každé září si přinese nějakou bronchitidu nebo něco podobně milého.

Čekala jsem zradu od Klárky – z podstaty.

Zuzku minulý týden pobolíval krk …

Ale že přijde zrada ze zálohy, od našeho zdravím prolezlého Káji…

No co se dá.

Rodinná rada rozhodla, že na víkend nejedeme.

Pokud Kája nenakazí žádného ze sourozenců (modří vědí, co SRB dokáže) – tak pobalím trojlístek a vyrazíme v sobotu ráno a večer se vrátíme.

Taťka zůstane s Kájou doma. Ale na noc malého neopustím, je to ještě malej šmudla a musím být u něj.

Tak snad to klapne aspoň takhle …

Fotku myšáčka nemocnýho nemám, byla by beztak unudlená, uplakaná, mrzutá – jako byl celý den on.

Ach jo…

Dneska na rehabku a plavání jela tahle fešanda – jeden model na ukázku, co za krásné oblečení dostala Klárka od „klaunů“ :)

Prostě kočička, moc jí to sluší, že jo :)

Dnešní dopoledne bylo jedno z nejhezčích :)

Děti se od rána těšily na klauny, kteří měli přijet – a udělat jim balonkové show :) Kdo by se netěšil, že jo!!! Klárka říkala, že se nebude stydět, David poslední dny počítal, kolikrát se ještě musí vyspat – a když klauni přijeli, najednou až na visícího Káju mě na boku nebylo po dětech ani památky :))

Klárka odjela do pokojíčku a David se zabarikádoval v kuchyni:)) A to oba netrpělivě vyhlíželi i u oken!!:))

Prostě – přijeli k nám klauni, paní Klaunová a pan Klaun z Nadace Chance 4 children, celé to zorganizovala a zařídila Effi (Evi, ještě jednou děkuju a prosím, vyřiď poděkování i manželovi za dárek, bude hodně využívaný!!! :) ), která s nimi také přijela  a Davídek to vysvětloval odpoledne tátovi lakonicky: Tatíí, přijeli klauni a jedna teta. Ta musela řídit, protože klauni přece neřídí autooo :))) 

„Nevím, jestli teta řídila, ale děti to vědí dost jasně:))“

Bylo to parádní. Nejdřív jsme byli v pokojíčku a klauni zaraženým dětem ukazovali kouzla s balonky, děti pomalu roztávaly ;) Pak se kouzlilo s šátky, s omalovánkami a bylo líp a líp. Klárka se občas usmála, ale nesměl jí nikdo vidět:))

Po malování na obličej – u Davči hada na ruku, děti konečně rozvázaly a my se přesunuly do kuchyně, kde si klauni a teta dali kafe a medovník. Kájík si s tetou pouštěl auto a od té chvíle se mě konečně po hodině a půl pustil a už taky samostatně migroval po bytě:))

V kuchyni se pokračovalo ve zpívání na kytaru, povídání, musím říct, že i přes kafe na stole se klauni dětem pořád moc věnovali a oba byli strašně fajn!!:) Klárka jim pak malovala obrázek a poslední půl hodinu se rozhodla opanovat scénu a zpívala, vytvářela své básnické kreace a prostě skoro nikoho jiného nepustila ke slovu:))

Děti dostaly od Nadace spouuustu, ale fakt spoustu krásného oblečení, u Klárky určitě zmíním zimní botičky, s kožíškem a se super zapínáním, jdou pohodlně obout (Kája jí je odpoledne ukrad a chodil v nich po bytě, vypadal jak sněžný muž:))) , kluci nádherný košile, svetry, ne, to se nedá prostě vypsat !! Dostali jsme i dva obr balíky plenek!!! A po Babu od tety Evy nádherný holčičí oblečení, hned odpoledne měla na sobě Klárka krásný šatičky, to jsme neodolali :) 

Prostě tomu říkám návštěva: byla s nima sranda, sama jsem kolikrát měla co dělat, abych nebrečela smíchy:) Děti si to ohromně užily, Klárka nakonec rozvázala úplně (možná první kontakt navázala, že učila klauny kašlat:)), toho jsem se bála, že se nedočkáme, ale jooo ;) Davídek se tak zamiloval do balonků a po odchodu klaunů mu to i s nimi šlo, vyrobil mi z jednoho nafouknutého válce kytičku :), že si nepřeje nic jiného pod stromeček, takže už jsme Ježíškovi napsali o dlouuuhé tvarované balonky (a i s tou pumpičkou mami!!!:))) 

Kájík ten pozoroval cvrkot a ke konci už se taky nestyděl, on má teď docela mamánkovské a tatánkovské období (volá na nás pořád: mamikoo, tatikooo:))).

Jen škoda, že tu s námi nebyla Zuzanka – ale holt škola se odložit nedá. Nicméně i pro ní tu čeká od klaunů velké překvapení ;)

Tak to byl dnešní prima den a já moc za děti, za sebe, za nás děkuju!!!

Byl to den, na který se nezapomíná. I kdybych nepsala blog, tak na tohle děti jen tak nezapomenou:) Mít pro sebe dva opravdový klauny!!! No řekněte ;)

PS: A to se s nimi znovu uvidí za pár dní na setkání SMA, kam jedeme, no už je vidím, jak budou na ostatní prcky machrovat, že se s klauny dááávno znají :))) 

Jen kraťoučce zatím, nestíhám víc – ale dnešní dopoledne bylo strašně prima !!!:)

Davídek nešel do školky, protože … protože k nám přijeli klauni!!!:)

Klárka se jich nemohla dočkat, Davídek pořád stepoval u okna – teď nemám čas se rozepisovat, mám spoustu fotek a doufám, že některé mi pošle i Effi, která celou věc zorganizovala a já jí za to strašně moc děkuju!!!:)

Protože klauni byli prostě skvělí!!:)

Tak tady aspoň jeden moment, nejen že kouzlili s balonky, s čarovnou kabelkou, omalovánkami – ale z Klárky udělali tygříka !!!;)

Je toho na dlouuuhý článek, ale ten až večer, přes den prostě nestíhám. A jinak Klárka ten včerejší úraz opravdu nijak neodnesla, dokonce ani na té tvářičce neměla nic, jak jsem se bála, že jí bude hrát všema barvama …  možná malilinko odřenou  jí má, ale skoro neznatelně.

Už musím, tak hezký den!!!:)