Klárka - naše sluníčko

Plameny v kamnech

bolestně šlehají

do ticha noci

smutně šeptají

...............

Že nevíš dne ani vteřiny

kdy poslední okamžik – jediný

přijde …

Kus tebe je ve mně navzdory všemu

slibuji duši tvé na cestě do nikam? …

Nikdy na tebe 

nezapomenu …

Jako opařená jsem četla právě zprávu o Lukim, devítiletém klučíkovi, který leží už několik dní na ARU a není na tom vůbec dobře. 

Možná někteří z vás znají Markéty blog – o Lukáškovi a jejich boji se SMA – a i kdyby ne, prosím … pojďte na něj myslet, ať to nevzdá, ať začne dýchat sám, ať se to obrátí  k lepšímu, ať … ať je brzy zase s mámou, doma … moc vám děkuju. 

Luki, i když se neznáme osobně, to vůbec nevadí. I když možná o tobě bude teď někdo číst poprvé, tak to taky nevadí. Protože všechny naše myšlenky poletí směrem k tobě, všechna síla z nich – jen ji přijmi prosím a bojuj, nesmíš to vzdát, jsme  s tebou !!!!!!!!!

Dopoledne bylo ve znamení návštěvy naší dětské paní doktorky a očkování celého čtyřlístku.

Holky proti chřipce po jednom pigáru, kluci taktéž plus očkování další přidružená (Davča Infanrix a Kája taktéž, ale hexu). 

Davídek byl první na řadě, neb co vyvádí před akcí bourá ordinaci i s přilehlou čekárnou, tak aby to měl brzy za sebou. Co mě docela pobavilo – během jeho hysterické scény hodné Oscara ani jedno z Káček nehnulo brvou, Klárka si něco zpívala na vozíčku a hrála si s tužkou ve tvaru injekce, co dostala od paní doktorky a Kája svlíkán Zuzkou na přebalováku si pro sebe něco brebentil a byl v pohodě. Nějaký přenos nálady nebo strachu – vůbec. Jakoby tam  nikdo nekvičel jak zabíjené prase … no nevím, co si o tom mám myslet:))

Holky byly moc statečné, Zuzka teda nejvíc;) Klárka pištěla chviličku jen při vpichu. Kája dostal do obou stehýnek a zakvičel si slušně, ale vteřinu po už o ničem nevěděl, mnohem víc mu vadilo poslouchání stetoskopem.

Kájík měl i jedenapůlletou prohlídku (trošku zpožděnou ;) ), váží skoro 12 kilo , měří 86 centimetrů a vývojově absolutně v pořádku:)

Všem se ulevilo, když jsme odešli, nejvíc asi paní doktorce a sestřičce, je nás tam vždycky jako psů:))

Reakce na očko zatím žádná, uvidíme…

Jo a v autě jsem si spočítala, že už mám skoro sto kilo dětí – tak kdo nás trumfne? ;) Hamina asi, nebo Andrea ? :)

Děti dneska dopoledne výtvarničily (Zuzka, David a Klárka) a vytvořily na velkou čtvrtku STOPOVAČKU. Její premiéra měla přijít zítra o Černé hodince.

Ale odpoledne přijela kamarádka Zuzky Péťa a tak si hru zahrály holky s dětma hned :)

Klárka teda měla na malém stolečku na Zuzčině notebooku rozehrané Hravé učení, tak jen občas přijela zkontrolovat, jak jim to jde a Kájoš kradl figurky a kostky, pak i kartičky a nosil mi je se slovy: či, čtyži, pět já taky!!!! :))) 

No zítra si zahrajeme i my dospělí, to jsem zvědavá, co za záludnosti si na kartičky pro nás děti připravily:) 

Takovej menší tělocvik – nejmíň půlhodinu si tu Klárka takhle pinká a pak balonek loví. Možná to není z videa patrné, ale je to pro ní pěkná makačka, sama jen koukám, jak se málokdy překlopí úplně a že nemusím tak často zasahovat a zvedat jí :)

Možná že jí to jde prostě proto, že se bála, že naší výhružku: Fakt ti to pořád podávat nemůžem – splníme. A tak vymyslela boční systém výlovu balonku ze země :) 

Jinak, obvykle jí do toho tak nekecám, to komentování jsem si nemohla odpustit jak jsem natáčela :)) 

Zuzka měla hovor s Klárkou, že každý člověk byl někdy miminko a že byl v bříšku své maminky. Třeba že tatínek byl v bříšku babičky Zdeny. 

Klárka se zamyslela : A když byl tatínek už moc velikej a babičku bolelo bříško, tak ho vyblinkala :))) 

Nějak se nemůžu rozhodnout, když  připravuju menším dětem oblečení, jestli je ještě podzim nebo už zima.

Na dnešní procházku mě teda museli hodně přemlouvat, nechtělo se mi od teplíčka kamen – největší páku  na mě asi mělo to, že jsem ještě neměla fotku do Projektu:))

Takže už jí mám – další momentky později :)

Tak ještě pár fotek navíc:)

Kájoš závodník ;)

Rukavičky od tety Lenky (z jednoho letního balíčku pro Klárku ;) ) se konečně dočkaly :) 

Prostě Káčka :)

Receptík bude, jak budu stíhat, na BC (snad ještě dnes večer :) ).

Jen že je fakt výborný, lehoučký, a představte si, fakt voní i chutná po citronech :))

Tak recept už visí TADY !!!!

článek o Klárce a nemoci SMA v měsíčníku Blesk Zdraví od Václavky z BC :)

Sama ho ještě doma nemám, schovali mi ho na poště, tak ani nevím, jaké fotky tam vybrali a tak – no nechám se překvapit.

Tak jestli vám není líto dvaceti korun a nechcete se dozvědět nic nového (pochybuju, že by stálé čtenáře Klárčina blogu v článku něco překvapilo:))), tak si můžete časopis koupit ;) 

.............­.....

Tak už ho doma mám a je to dobře udělaný článek, akorát nechápu svou reakci po jeho přečtení, že se mi chtělo brečet. Takhle pokupě když to je všechno – jsem zvyklá každý den prožít, užít, přežít když s něčím bojujeme, ale dostanou mě vlastní slova a prožívání, když to čtu jakoby očima někoho jiného. Pak mi dojde, že to jsme my, že je to naše Klárka … asi jsem už opravdu zralá pro Chocholoučka nebo nevím … 

Dám sem jen malý náhled z velké dvoustrany, myslím, že kdo bude chtít a bude o to stát, tak si časopis koupí, je za tím hodně práce od Václavky a nepřijde mi fér celý článek nafotit a vložit na blog v den jeho vyjití. Ale předem píšu, že nového se tam nedozvíte nic, jen je to prostě tak nějak až moc pokupě … na mě.  A jsem moc ráda, že jsem prosadila zprávu o Znrkování, o tom že je Klárka nejmladší elektrifikovaná holčička v republice právě díky vám, kteří jste přispěli na Velkej Novej a že Zrnka tam jsou krásně barevně zmíněná :)

Je tam i názor naší paní doktorky, které tímto moc děkuju za spolupráci, je tam zmínka i o sdružení SMA rodin. Prostě všechno, co tam mělo být tam je a Václavce děkuju za profesionální přístup :)