Klárčin blog

Dneska nás na poště čekal balík – z veeelkééé dálky;)

Kdybych tak mohla být mravencem a nepozorovaně si do balíčku vlízt, když se nakládal – prokousala bych si dirku a dívala se – strašně velkou dálku bychom spolu cestovali, letadlem letěli, kolika asi poštovními auty jeli ? :)

Hlavně že balíček plný růžové nádhery dorazil kam měl – k nám, ke Klárce:)

Klárka nevěděla, kam se dívat dřív, na co si dřív sáhnout :) Davídek pomáhal rozbalovat a hodně ho zaujaly sponky do vlásků (nemám se bát?:)))

Ještě před rozbalováním Zuzi dětem přečetla dopis – od tety Jany, strejdy Jindry a skoro šestileté Kačenky, která Klárce namalovala krásný obrázek s princeznama:)

Ale to největší překvapení čekalo na konci. 

Nedávno se mě Jana přes SZ na BC (to jsou zkratky:))) ptala, co by si Klárka tak přála. No a mě napadlo miminko, nějaké hodně lehoučké (do toho kočárku, který bude pod stromečkem, pssst ;) ) – a v balíčku byla ta miminka rovnou dvě!!! Jednou fakt maličké a lehounké jako pírko, Klárka se s ním hned mazlila :)

Druhé maličko větší, taky krásně růžové:)

V balíčku bylo spousta věcí, samolepky, kouzelné fixy, lehounká kabelka s růžovým motýlkem … 

Děti si balík rozbalovaly po koupání, proto jsou v pelíšku :) Bylo to u nás jak o Vánocích :)

Oba se těší na zítřek, že budou kouzlit se samolepkama a Klárka se bude starat o miminka a vozit je po domě:)

Jani, Jindro a Kačenko, děkujeme moc moc moc!!! :) A Jani, pošli mi do SZ prosím, v jakém státě žijete, z adresy na balíku to jen hádám, děti si chtějí prý zítra najít v atlase, kde přímo bydlíte a povídat si o tom – hlavně prý jestli tam máte nějaký zvířata, který my ne :)))

Hezké sny, u nás určitě jsou :)

… ale nezůstane ;)

Většina fotek, které na blog vložím, projde tvrdou cenzurou. Přece sem nebudu dávat rudé oči angoráků, prapodivné škleby anebo spící pannu. 

Dneska udělám výjimku.

O tuhle fotku nepřijdete ;)

Netuším, jestli Klárka našla co hledala a co způsobilo, že Davča hodil ten světácký výraz. 

Tahle fotka by tu asi neměla být, ale já si nemůžu pomoct. Protože děti jsou děti a logicky nejsou vždycky jak ze žurnálu a na povel ;)

Jen to nebudu dělat příliš často, nebojte ;)

Tak takhle dává malé ségře zabrat velká ségra ;)

Čím to, že mně při cvičení na břiše (ať už masáži nebo protahování šlach) Klárka brečí a nechce tak být?

A když jí masíruje Zuzka, tak se prostě hihňá :) 

To mám za fšecko ;)

A Zuzka to má taky jasný – cviky na bříšku budou prostě na ní ;)