<!–texy–>Moc hezký, ta černá hodinka.

A pizzu bych si taky dala. Taky tady máme místní pizzerku, možná zítra využijem .

Doufám, že se dnešek pro tebe vydařil. Přeji hezkou neděli. Pa. D.

<!–texy–>Je to krásnej nápad, taky se nechám inspirovat. Černým hodinkám zdar:)

<!–texy–>Je to paráda, když se lidi umí zabavit i bez televize, utuží se rodina, děti budou mít na co vzpomínat… A když je k tomu pravý oheň, atmosféra dokonalá. My to praktikujeme zatím jen u nás na chalupě a taky zatím jen ve dvou.

<!–texy–>Moc se mi libi tyhle ritualy,deti se maji na co tesit a vubec to udela krasnou atmosferu,my mame zatim jen jeden,na Vanoce ustrojime stromecek v lese jidlem pro zviratka,cernou hodinku zavedeme,jen co bude Tonda vetsi:))

<!–texy–>Diny super. My taky míváme, ale ne pravidelně a bez ohýnku a svíček, ale asi zavedu. Ty svíčky. Kdybych se dlouho neozvala, tak jsme vyhořeli ;o))) Akorát mě mrzí, že ta pizza neprojde. :oP

<!–texy–>Diny, ty Vaše černý hodinky jsou úžasný, navíc u těch kamen s matracemi na zemi to musí mít tu správnou atmosféru. No, jsem inspirovaná…bohužel bez kamen, ale svíčka taky vykouzlí hezký světlo. A bohužel jen sami dva…Ale i tak myslím, že se to Daníkovi bude líbit :). kamila

<!–texy–>Lucko jasně:) U nás to jakoby umocníme tím, že si nepovídáme tam kde běžně, v postýlkách a tak. Manžel nanosí ke kamnům madrace, deky, koječáky Klárce jako oporu pro zádíčka a povídáme si jen u toho ohýnku, tam kde není by třeba byly hezké svíčky, prostě taková ta tajemnější atmosféra. Prostě nějak tu situaci vypíchnout, aby byla vyjímečnější, děti to hodně vnímají a moc se na každý páteční večer těší:)

<!–texy–>A ještě jsem chtěla napsat: takže my už černou hodinku děláme, akorát ne potmě příště si k tomu zhasneme

<!–texy–>Dík Nečekala jsem nějaký obecný popis “černá hodinka je …”, ale co při ní asi tak děláte vy. Takže děkuju, jsem uspokojena

<!–texy–>Lucko, já si myslím, že to ani nejde moc napsat, prostě co kdo chce. Můžete si povídat co bylo v ten den ve školce, doma, v práci … můžete hrát hry, slovní fotbal, nebo menší děti třeba předvádí zvířátka a ostatní hádají. My jsme třeba jednu dobu hráli hru na Kdo jsem - jak se ostatní ptají a ten, kdo se nechává hádat může odpovídat jen ANO nebo NE.

U nás to vždycky nějak vyplyne, je to celkem fakt jedno, důležité je se sejít a povídat si ve tmě, tak nějak jsou ty děti jiné než ve dne …