26 Říjen 2009

Rádio Jerevan

V kategorii Denní deníčky |

Jako kdybych byla součástí vysílání Rádia Jerevan, tak jsem si dneska přišla.

Asi není nikdo, kdo by neznal jeden z nejznámějších vtipů: 

Dotaz na rádio Jerevan: Je pravda, že v Tulské oblasti vyhrál Vladimír Vladimirovič Moskviče?

Odpověď: Ano, zpráva se zakládá na pravdě, pouze se nejednalo o Vladimíra Vladimiroviče, ale o Ivana Pavloviče, nebylo to v Tulské, ale ve Voroněžské oblasti a nejednalo se o Moskviče, ale o kolo.

Ivan Pavlovič ho nevyhrál, nýbrž mu ho někdo ukradl. 

Mé představy o dnešku se tvrdě rozešly s nastalou realitou. Začalo to už ráno.

Splavný odvoz Káji k babičce do Plzně nebyl splavný, s blikající kontrolkou oleje byl vynervený a když se řidička nedostala pod kapotu, páč nemohla najít ten čumplík, kterým se otevírá – tak to vzdala a se staženými půlkami (i takhle se dá posilovat) a hrůzou v očích, že někde zadře motor, náklad odvezla, předala a jela s Klárkou a mechaničákem v kufru zpět ke školce, kde už předtím zanechala staršího syna.

Cesta autobusem s kopou maličkých dětí netrvala ani deset minut k jedné sokolovně, kde se mělo divadlo konat. Deset minut obvykle není nic, ale Klárka se rozhodla prudit a padat mi z klína do uličky, zkoumat u sedačky před námi takovou tu přiklápěcí umělohmotnou poličku na pití a skřípnout si v ní prsty.

Jak ráda jsem vystoupila, ale někdo mi musel pomoct vyndat vozík ( a předtím nandat) a tak vůbec jsem si přišla neschopná, Klárku v náručí a odkázaná na pomoc druhých – nemám to rád. Jako principielně pomoc neodmítám, ale ráda si to organizuju po svém, vyhovuje mi mít děti v autě klidně všechny a sama si určovat priority, co je teď na řadě, co hoří, co kam dát, koho prvního domů a tak … a když jsem v reálné situaci, kdy jsem závislá na něčím podání něčeho … prostě si blbě připadám. 

No nebudu to natahovat.

kopie-p1013228.JPG

Divadlo nebylo divadlo. Byla to taková one women show jedné klaunice. 

kopie-p1013225.JPG

Bylo to určitě fajn, zatáhla děti okamžitě do děje, byly tam asi dvě  třídy školky a dvě  třídy školy bych tak odhadla – jenže MOJE DĚTI se zatáhnout nenechaly. První půlku hraní se tvářily jako pučmelouni a druhou se sdružili s Filípkem, který také tyhle hromadné akce nesnáší (na kolik jich ještě půjdu, než mi to dojde, že můj muž vtiskl do našich dětí i své antispolečenské geny? ;) ).

kopie-p1013238.JPG
kopie-p1013250.JPG

No prostě ANO, Klárka by se většiny programu stejně účastnit nemohla (a že to jsem to v první chvíli musela vydýchávat hlavně já, páč jsem netušila, že to divadlo na které jedeme je vlastně taková skákací, hopsací, tančící akce, kde bychom si zvládli tak akorát házet balonkem 15 centimetrů od sebe ;) ), ale ona si nechtěla právě ani házet, nechtěla se právě ani koukat a nechtěla vůbec NIC.

A David? To samý v bleděmodrým.

Uáááá …

Pak zase busem zpátky, pak zase autem do Plzně pro Káju (který si to u babičky prima užil, aspoň někdo), pak zase do školky pro Davču, zůstal tam na oběd a DOMŮ … do Prahy, do Podolí, do lékárny …  

Já tohle vážně nemusím, přesuny sem a tam, blikající olejová kontrolka, divadlo které není divadlem (ale to je moje chyba, že jsem si nezjistila víc, oni tomu takhle ve školce říkaj a já jsem moc ráda, že nám tu možnost ve školce nabídli, stejně bychom jeli i tak, prostě jsem netušila, že se děti tak šprajcnou …), já neasistující asistent, tzn. že jsem prostě byla pořád za TU  mámu a nejen Klárce, ale i Davidovi, který se ode mě celou dobu nehnul :))) 

Asi ani nevím jak to uzavřít … možná vtipem ;)

Dotaz na Rádio Jerevan: Je pravda, že ruské hodinky chodí jako švýcarské?

Ano, dokonce ještě rychleji.

.................

Prostě dneska to nějak nevyšlo podle představ. Ale i to je život, no jo … vlastně se ani tak moc nestalo. Hlavně že jsme nezadřeli ten motor ;) 

Tento článek byl vložen 26. Říjen, 2009 v 20.26 a je zařazen v kategorii Denní deníčky. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

24 komentářů k “Rádio Jerevan”

  1. 1 26. Říjen, 2009, Lucka73:

    No, chápu tvé rozporuplné pocity, ale to si „sedne“ – byla to vaše první takováhle akce. A bylo to silně chaotický, natřískaný časy a ještě zlobivý vnější okolnosti – zlobivým autem počínaje a trucujícíma dětma konče (nebo obráceně – vyjde to pořád nastejno…)

    Ale jsme si jistá, že když se odhodláš k další takový akci bude lépěji!! Půjdou líp zorganizovat přesuny. A možná i Klárka už bude víc „rozkoukaná“ a zapojí se. No a možná se i Davča pak zapojí a nebude držet basu s Klárkou. A možná.....

    No, kdo ví, jak to bude.....

    Ale rozhodně, co je už dneska jasný -ty zasloužíš obrovskou pochvalu!!! Dneska to by náročnej den – jak fyzicky, tak psychicky. A zvládla jsi to. Zvládla na jedničku! Jsi šikulka!!!!

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 20.38

  2. 2 26. Říjen, 2009, Markéta:

    Diny, příště to bude určitě lepší, je jasný, že jsi byla za mámu, já z tohoto důvodu nechodím praktikovat k Nelince do třídy (studuji VŠ a musím mít praxi ve školce), ale vedle do třídy. Taky jsem vždycky s Nelinkou chodila do školky (divadla jezdí přímo k nim do MŠ) a jsou to opravdu divadla a moc pěkná, ale byla jsem tam vždycky za tu mámu, teď tam ani s Amálkou chodit moct nebudu, právě proto, že bych tam měla na krku pověšenou i Nelku. Ale třeba, když se budete účastnit nějakých školkových akcí pravidelně, zvyknete si všichni. A super, že si to užil alespoň Kájík.

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 20.40

  3. 3 26. Říjen, 2009, Andrea:

    Diny, tak nevím v jaké jsi náladě a zda tě politovat nebo se smát (přiznám, že se mi chce smát)…ale neboj. Náš F. byl teď taky v divadle…ale ono to taky nebylo takové přímo divadlo a ti herci se snažili děti vtáhnout do děje a náš Filip v nejméně vhodném okamžiku, když se ta slečna ptala, na někoho- na nějakou postavu..prej říkala: „No a víme, že to byl kdo?“ A Filip zařval :" IDIOT!" Samozřejmě, že to byl tik, ale sedl zrovna do té situace. Půlka divadla (II. stupeň) lehla smíchy pod sedadlo. Nicméně slečna si zachovala tvář a zeptala se znova a F. zase zařval:" IDIOT!" Což už ji tedy vykolejilo a jala se toho našeho „nevychovance“ vytáhnout na podium, že když je tak drzý, tak ať jim jde něco všem zazpívat a to už se musela postavit naše asistentka a zastat se jej, že to nedělá naschvál, že má TS a ať už tuhle otázku raději nepokládá.:oP Sprdla přední řady at se otočí, že podium je ve předu a byl klid. :o)
    Tak co? Trumfla jsem tě? :oDD

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 20.52

  4. 4 26. Říjen, 2009, Martina:

    To me mrzi:( Ale zajimalo by me co rikala Klarka, komentovala to?

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 20.53

  5. 5 26. Říjen, 2009, Gabro:

    Přemýšlím, čí geny zdědila naše Kája, umí se chovat úplně stejně jako dnes Klárka a Davídek :-). Tak hlavně že jste dorazili v pořádku domů a auto funguje :-). A ten závěrečný vtip mě opravdu pobavil! :-DDD

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 20.58

  6. 6 26. Říjen, 2009, Diny:

    Andrej, tys mě dostala:)))) Se tu řežu, no trumfla, že váháš ;)

    Já taky nemám špatnou náladu, snad ten článek není zas až tak pesimistický ne? Spíš jsem unavená a nejradši bych šla jen tak čučet na něco nebo si číst, ale věděla jsem, že tu čekáte, jak to dopadlo, tak jsem nechtěla natahovat do zítra:)

    Prostě jsou to děti, na nic si nehrajou (mmch paní Klaunová působila jako po deseti pivech, vůbec se to nedá srovnávat s Klauny, co byli na setkání SMA, to prostě byla třída – ale na druhou stranu zfamfrněla asi sto dětí do deseti sekund (až na tři, haha) – takže s nimi to umí. Tedy až na výjimky:))))

    S antispolečenskými geny jako i s těmi dalšími se prostě jen tak nehne, no jo …

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 20.59

  7. 7 26. Říjen, 2009, Jita:

    Taky bych to neviděla tak kriticky. Bylo to náročné, ale zvládli jste. A že se děti nezapojily. To neva, byly tam a třeba se v pátek při černé hodince dozvíte, že to bylo fajn.
    Je fakt, že některé děti mají se zapojováním problém. Ivča nemá výrazný problém, potřebuje se trochu rozkoukat, ale jinak je pro každou legraci. Víta nekomentuju, ten se předvádí rád. Ale Ivči kamarádka se moc zapojovat nikde nechce. Hrozně jí trvá, než se nechá přesvědčit. Dopisy z tábora od ní byly hodně pesimistické, ale když přijela a týden si to rozmyslela, tak už plánovala, co bude na táboře za rok…

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 21.00

  8. 8 26. Říjen, 2009, Andrea:

    To jsem ráda Diny…někdy bych ho za ty tiky zabila, ale jindy se s ním válíme smíchy. Já osobně moc na takové ejchuchu akce nejsem. Jediný kdo mě fakt odbouchl byl MIchal ze školky. Až mi bylo trapné, že je to akce pro děti a já tam brečím smíchy…v kouzelné školce ho nějak nemusím, ale tenkrát v tom kině jak blbnul…to se nedalo.
    A vaše děti maj geny vpořádku. Nemusí se válet smíchy jen protože se dav baví. Mají vytříbený vkus. A taky jste je asi trochu rozmazlili těmi super klauny co byli u vás. ;o)

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 21.09

  9. 9 26. Říjen, 2009, Theo:

    Diny, přesuny náročné, ale ta fotka je dokonalá :-)))))).
    S asociály mám také někdy problém :-))), neboj.

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 21.24

  10. 10 26. Říjen, 2009, petra:

    cha, mě nejvíc pobavilo to auto, mám to živě před očima.něco podobnýho se mi stalo nedávno, pročůraný, unavený a řvoucí dítě v autě a rozsvícená kontrolka.manžel na telefonu mi diktoval, jak otevřít kapotu. já na něj ječela, že tam žádnej čumplik není a když je tak chytrej, ať mi přijede pomoct…
    mmch, ten čumplik tam byl. samozřejmě.

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 21.36

  11. 11 26. Říjen, 2009, Crnkapinka:

    Ahoj Diny :-)
    tak mňa tvoj popis pobavil… všetko dopadlo nakoniec v podstate dobre, aj keď nie podľa očakávania, ale tak je to asi skoro vždy… Keď máme príliš veľké oči, realita nás vráti na zem… Doležité je, že Klárka mala možnosť sa zúčastniť, ty a školka ste jej to umožnili… a ostatné bolo už len na nej. A ona si proste vybrala, že ju to nudí… To je svojím sposobom sympatické ;-)

    A pre teba to bola dobrá škola v tom, že si videla, že sa to dá zvládnuť aj takýmto sposobom, ale zase keby sa nebolo bývalo dalo, aj tak by ste o mnoho neprišli…

    A zajtra si dajte oddychový deň !

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 21.40

  12. 12 26. Říjen, 2009, Karin:

    Děti jsou fantasticky „své“ a Tobě Diny díky-opravdu jsem se od srdce zasmála a radio Jerevan oprášila!(se mi vybavilo-otázka pro radio Jerevan:Maso je k vidění v celém SSSR?ANO-výstavka je pojízdná!)

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 22.25

  13. 13 26. Říjen, 2009, Sama:

    Diny, víš jak to je … když se moc těšíš, tak se to vždycky pos… a to co musíš rozdýchat už dopředu, tak bývá super. Příště už budeš lépe připravená – i na tu nutnou pomoc okolí. držím palečky

    Vloženo 26. Říjen, 2009 v 22.54

  14. 14 27. Říjen, 2009, sally:

    přiznám se, že mě to pobavilo… pamatuju narozeninovou oslavu našich kamarádů, kdy všechny děti pěly a moje děti si zacpávaly demonstrativně uši. Pamatuji vánoční besídku, kde se oba dva rozeřvali a žádali okamžitě odejít. Pamatuji besídku na konec školky, kde Tom ječel na celej kostel, že ostatní zpívají moc hlasitě a ať toho nechají (naštěstí ječel česky, takže mu lidi nerozuměli, ale stejně se otáčeli, KDO je rodič toho potrhlýho dítěte)… Nejnověji je to Lisin balet – kde Lisa odmítá cokoliv dělat, pokud se JÁ dívám… takže její baletní kroužek musím trávit „někde jinde“ a to, že tam prý tancuje a účastní se, vím jen od učitelky…

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 0.04

  15. 15 27. Říjen, 2009, Radka Ančincová:

    Musím se přiznat, že u mě to vyloudilo (po dnešním nepěkném dní) úsměv na tváři. Já vím, že v tu chvíli to byla hektika a jak říkaš „radio Jerevan“, ale děti jsou tak naprosto úpřímný a nehrajou si na nic (jako mi dospělí), že by jsme se od nich kolikrát měli učit. Prostě to nebylo to pravé ořechové, ale vždycky všechno nemusí vyjít 100%. Ale utekl ten den co?

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 0.07

  16. 16 27. Říjen, 2009, Sulanek:

    Uaaauaaaaa, no holt planovat si naladu deti proste nelze:-) David by se mozna zapojil nebyt tam ty a Klarka, mozna by se stejne druzil s Filipkem. Stejne si myslim, ze se to Davidkovi i Klarce libilo, jen tak nejak jinak, po svem … tak z toho nemej tezkou hlavu … holt ne vzdy se nase predstavy shoduji s realitou…

    Sulda

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 0.47

  17. 17 27. Říjen, 2009, jandulina:

    Tak jsem se zasmála…Něco mi to připomíná…Ony se taky moje děti chovají úplně jinak když jsou s mámou a když jsem sami :-) Neboj, oni si to užily- i když po svém :-)

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 6.46

  18. 18 27. Říjen, 2009, misa chramostova:

    Ahoj Diny,my chodme s Tonikem do „zpivanek“ a „sikovnych pacicek“ pokazde tam za mym synem litam zrazuju ho od lumparen,taham za nohy od okna,premlouam aby se zapojil a cela opocena koukam na deti co poslouchaji „tetu“ a snazive zpivaji nebo maluji,odchazim s pocitem nikdy vic! a pristi tyden jdeme zas:)))

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 8.46

  19. 19 27. Říjen, 2009, Blanka:

    No Diny, mě to teda taky docela pobavilo, ale je hezký jak mají ty dětičky svůj názor, co ?

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 9.05

  20. 20 27. Říjen, 2009, Petulda:

    Diny :-), hele ale aspoň jste zažili žůžo dobrodrůžo, jak by řekl náš Mišák ;-)

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 9.58

  21. 21 27. Říjen, 2009, Hope:

    diny… skoda ze to nebylo podle tvych predstav ale bohuzel to takhle v zivote chodi ..
    ale zas jste se dostali do kolektivu a ve zdravi to prezili :)
    neboj priste to treba bude lepsi :D

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 11.21

  22. 22 27. Říjen, 2009, Andrea:

    No, diny, já takhle trpím u 80 procent dětských divadel..strašné je, že to moc neinovují některá jsem viděla i pětkrát..načež někdy jednou je až moc:-)

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 14.12

  23. 23 27. Říjen, 2009, maxik:

    To byl veselý den :-)

    Není každý den posvícení – u nás takhle nějak dopadla letos oslava narozenin – D. zalezl pod stůl, dort nesfoukl a neochutnal, dárky nechtěl, s nikým nemluvil… (naštěstí – těsně před jejím příchodem – přestal vřeštět „Nechci babičku Bohunku.“).

    S maminkami-asistentkami je to vždycky trochu jiné než s „cizími“ :-( – i když některé se opravdu snažily tam „nebýt za mámu“. Ale když není jiná varianta, není co řešit.

    Příště bude líp ;-)

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 14.22

  24. 24 27. Říjen, 2009, Iva:

    Diny, no měla jsi to náročné, ale příště to bude určitě ve větší pohodě…

    Vloženo 27. Říjen, 2009 v 18.47

Vložit komentář

nahoru »