Klárčin blog

Tak drama se nekoná.

Nekonalo se totiž vůbec NIC.

Paní doktorka se po pohovoru o Klárčině nemoci a zběžném prohlídnutí malé pacientky rozhodla, že si jí do péče netroufne vzít. 

Když jsme se objednávali v létě, do telefonu nevím komu, asi její zdravotní sestře, jsem se snažila vnutit zprávami z Motola – a i nástinem, co má Klárka jako hlavní problém a v čem potřebujeme ortopedicky pomoci a co hlídat. Bohužel nebyl zájem a byli jsme objednány na listopad.

Čekací doba dlouhá a výsledek – nula.

Na druhou stranu nám paní doktorka domluvila vyšetření už za týden ve Fakultní nemocnici, kde prý je pan doktor, který je přímo zaměřený na propojení ortopedie a genetických nemocí. No uvidíme. 

Když se nám líbit nebude, tak prostě budem dojíždět do Prahy – máme doporučení do jedné ortopedické ordinace od naší paní docentky a tam děti se spinálkou znají. Akorát to dojíždění nic moc, ale když nebude zbytí, co se dá.

Každopádně potřebujeme rychle řešit ty nožičky a v blízké budoucnosti korzet na zádíčka. Takže snad to brzy někde klapne ku spokojenosti všech. 

Klárce se výlet líbil hodně, ještě nikdy nezažila, že by vjela do ordinace, tam si jí téměř nikdo nevšímal, nikdo jí nic nepíchal, nikdo se jí na nic neptal a po pěti minutách zase vyjela ven;) Viděno jejíma očima, jen víc takových prohlídek:))