Klárčin blog

Každý večer u nás probíhá stejný scénář. 

Všem nám to vyhovuje, víme, kdy končí hraní, kdy končí den, my rodiče někdy k té šesté hodině večerní koukáme hodně nedočkavě;)

Už v půl šestý každý podle svých schopností a možností pomáhá při úklidu jak pokojíčku, tak celého bytu, během půl hodinky je hotovo a začínáme napouštět vanu – Zuzi připravuje postele a pyžámka, Kája uklízí autíčka a hračky ze země, Davídek luxuje pokojíček a Klárka rozváží co zvládne nebo v poslední době stojí ve Vall-im. Uvažuju, že bych jí mohla naučit žehlit ;))) Ftip:))) 

Já připravuju večeři a kaši Kájovi, když mám náladu, ještě umeju nádobí (většinou jí nemám a pak mi štve, že jsem to neudělala). Muž zase přebírá lux po Davídkovi a vysaje zbytek bytu (a nanosí dříví a nakrmí zvěř a tak).

V šest začíná ten pravý kolotoč kolem koupání malých háďat. Ale většinou kolem půl sedmé je hotovo:)

Pak to ve spacím pokojíčku vypadá nějak takhle:

No pravda, hotovo ještě není, Klárka ještě není na nočníku oblečená:)

Kájík ještě nedávno chodil spát rovnou po koupání, ale už asi měsíc je prohlášený za velkého a tak se dívá s dětma na pohádky. V sedm ale už cestuje do zadního pokoje spinkat. Klárka s Davčou jsou vzhůru do osmi, kolem půl osmé jim chodíváme na střídačku číst (největší úspěch má tatínek, ten vymýšlí i hry, které následující večer požadují děti po mně:))

Tak takové je naše ukládání – metelesku blesku den co den, jsme jak namazaný strojek v hodinkách, někdy chybí komponent Zuzka (když je u táty), ale i pro tenhle případ máme zvládnuté rozdělení rolí :) 

Od takových sedmi jedem už coby rodiče na poloviční pohon, od osmi máme fraj. (Občasné noční buzení Káček, přetočení a polohování, podání dudlíku atd… to je v pohodě ;) ) 

Klárka má tři standartní přání (před zhasnutím i v noci, střídá si to: studenou deku (tzn. otočit deku obráceně), slepený nožičky (nožičky odlepit od polštářku pod nimi, ten také otočit, hodně se potí) a otočit (tzn. udělat náznak, že že jí otáčíme na bok, ale na něm spát už nechce, takže potřebuje jen tak trošku hejbnout pro pocit a upravit nožičky:))

Ale jak říkám, oproti požadavkům přes den a celému tomu chaosu, co u nás vládne – zlatý večery ;) 

PS: Jsem se rozepsala … je vidět, že je chřipka na ústupu. Anebo to bude tím, že jsem si něco udělala s hlasivkama, ten kašel byl fakt děsnej – a jsem nevykecaná .  

Ještě nemůžu nepochválit tu naší šikulku ohromnou – každý den stojí, trénuje, protahuje svaly, šlachy, prostě kamarádí s Vall-im :) 

Včera v něm stála bez dvaceti minut dvě hodiny – dopoledne jsme se k tomu nějak nedostali (lepší je míň času a víckrát za den), a odpoledne se v něm nějak „zapomněla“. Taky už tak nepláče při nandavání do něj, spíš jen tak pro formu fňukne, ale skoro hned je v pohodě. Trošku jí to pobolívá spíš po vyndání, asi jak se ty vazy zase vracej zpátky? 

Bůhví, jestli nemá Vall-i zásluhu třeba i na tom, že na Klárku pořádně ten bacil ještě nepřeskočil. Ve stoje se jí líp dýchá, roztahujou se jí pořádně plíce, trénuje odolnost … no myslet si to můžu ;)

Každopádně nás ohromně překvapila, jak rychle si zase zvykla stát (akorát má teda panickou hrůzu z toho, že by se v něm měla hýbat, ale nelámeme to, k tomu musí dojít sama…) 

to u nás padá. Jeden za druhým.

Díkybohu za to, že děti jsou proti klasické chřipce očkované, myslím, že jinak by to u nás vypadalo mnohem hůř. 

Já příští rok už teda nezaváhám a necháme se naočkovat s mužem taky. On to tedy ještě zvládá, navíc to není takovej ten typickej chlap, co když má rýmičku, tak umírá – to mi spíš přijde, že jsem já, momentálně nejsem schopná skoro ničeho, jen polehávám a hekám a k tomu jsem bez hlasu.

Davídka už druhý den pálí oči a má mírnou teplotu, horečky ne. Kájík začal dneska kašlat, teď mu i maličko vyskočila teplota. No a Klárka ráno buchcala, jak jinak. Po naprání medicín si to prozatím prý rozmyslela a už jsem jí neslyšela, teplotu nemá. Ale co není teď, že jo… fakt bych se divila, kdyby zrovna ona těm virům, co tu lítaj, odolala…

Zuzi má to nejhorší za sebou, včera dokonce vařila oběd a dneska za mě bere ovce. Uááá … ale jen to nejnutnější, tzv. ovčí desetiminutovku, taky se musí šetřit, zdaleka není zdravá. Do školy půjde až příští týden, když bude úplně v pohodě. Ono beztak prý není skoro koho učit … v sekretariátu říkali, že to tam popadalo strašně. Mezi slovy se paní sekretářka slušně rozkašlala …

Mám pocit, že nějak marodí celej svět. Takže ta anketa tady na blogu mi přijde tak optimstická!! Tak vy kdo jste zdraví, nechť to tak zůstane a tam kde se marodí, ať je brzy líp!!!