Klárčin blog

About me / O mně

Stav malých marůdků

27 Listopad 2009

Stav malých marůdků

V kategorii Denní deníčky |

Nemůžu spát, tak aspoň dohoním tady na blogu nějaké resty.

Měla bych určitě napsat, jak vypadají děti. No – nic moc… Klárinka má atb a dopoledne byla dobrá, s postupujícím dnem zase začala hicovat a pokašlávat … v noci zase horečku … ale pije, a dopoledne i trošku jedla … uvidíme …

Davídek má unavené, strašně unavené oči … neviděla jsem ho plakat, ale vypadá tak … maličko kašle. Teplotu nemá. Náladu taky moc nemá, je hodně citlivý a i když se O TOM nechce bavit, je vidět, že poslouchá, nasává a pak v tom svém maličkém mozečku analyzuje a já se děsím, protože je mi jasné, že to prostě nemůže vyhodnotit správně… Protože to neumím ani já ani nikdo, natož on… takový pětiletý šmudla … po pohřbu zkontaktuju dětského psychologa, potřebuju s ním pomoct…

Kája – kašle, teplotu nemá. Není v pohodě. Včera jsem ho poprvé pořádně viděla řádit, když do něj babička nacpala vývar, co uvařila kamarádka Jarka. Jí totiž strašně málo na to, jak je jindy jak nezavřenej …

Zuzi – myslím, že poprvé včera jí bylo líp. Zařídili jsme kamarádku přes noc, Péťu, bylo to strašně potřeba, aby tu měla někoho stejně starého, kdo si jí vyslechne, kdo bude u ní, fyzicky … a Péťa je strašně milá holka, empatická … skvělá … moc jí děkuju, protože už včera Zuzi začala zase vypadat trošku normálně … je tu od včera a bude až do odpoledne…

Můj čtyřlístek. Můj milovaný zdecimovaný čtyřlístek. Jak nemocema tak tím, čím musí projít. I když si to třeba ten nejmenší neuvědomuje, tak stejně ví, že je něco strašně strašně špatně a jinak … upínám se k rozloučení s naším milovaným taťkou, že pak … bude další etapa, těžká, ale jiná, kdy snad pro každého najdem vysvětlení a pomoc, nějakou drobnou radost, já vůbec ještě nevím jak to bude, ale potřebujou všichni čas … a spoustu objetí … a taky abychom se zbavili těch nemocí, protože v tomhle stavu se to vůbec nelepší … 

Tento článek byl vložen 27. Listopad, 2009 v 5.14 a je zařazen v kategorii Denní deníčky. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

79 komentářů k “Stav malých marůdků”

  1. 1 27. Listopad, 2009, miney777:

    Milá Diny,

    brzy bude o něco líp – musí :erik: :erik: :erik:

    Posílám strašně moc pozitivní síly – nepřestávám na vás myslet – večer jdu spát s myšlenkou na tebe a děti, a rodinu jako takovou – a věřim, že Váš tatínek se na vás zhůry dívá – září jako ta největší hvězda – a hlídá si svoje milované :erik:

    A jsem moc ráda – že se neuzavíráš příliš do sebe – že „nám sděluješ“ pocity, i to, jak to momentálně u vás vypadá – sdílená bolest, je menší bolest – i když jen o pidikousek…

    a Zuzance patří obrovský dík, a pochvala – je úžasná :erik:

    a „prťatům“ posílám alespoň po drátě pohlazení a pusu na čelíčko :erik:

    Věř, že i já jsem jedním plátkem růže :erik: :erik: :erik:

  2. 2 27. Listopad, 2009, Renča K.:

    Ať je dnes všem dětem líp, ať Klárce zaberou antibiotika-to je nejdůležitější.. Psychika dělá s nemocema strašně moc, ach jo. Opakuju se pořád dokola, myslíme na Vás!!!

  3. 3 27. Listopad, 2009, jandulina:

    Diny, ach jo. Je mi to tak strašně moc líto,doufám že se všichni z těch nemocí rychle dostanete a že čas tu nejhorší bolest otupí… Myslím na Vás .

  4. 4 27. Listopad, 2009, peki:

    Drahá Diny,
    ty a tvůj čtyřlístek se s tím vším popere. S nemocemi i tím obrovským smutkem. Vždy jsem obdivovala tvou sílu a energii, ale nyní to dosáhlo úplně jiných rozměrů. Nepochybuju, že to všichni zvládnete.
    Opakuji se a budu opakovat stovky jiných. Myslím na vás, posílám pohlazení, pusu. Uvidíš, že bude líp.

  5. 5 27. Listopad, 2009, Jaru:

    Diny,
    moc a moc Vám všem přeju, at se z nemocí brzo dostanete…a hlavně…ať je brzo aspon trošku líp..neumím si představit co prožíváte a strašně moc na Vás pořád myslím a vím, že TY i děti to zvládnete a moc přeju at se brzo cítíš Ty i děti líp..po všech stránkách.

  6. 6 27. Listopad, 2009, Blanka:

    Diny, s tím psychologem je to myslím u Davídka výborný nápad, určitě to pomůže, držte se všichni, věřím, že až se s taťkou rozloučíte, začnete se koukat dopředu.

  7. 7 27. Listopad, 2009, Katyk:

    Zlaticko Diny,

    ctu, obcas neco napisu, ale hlavne na Vas vsechny neustale myslim. Jsem moc rada, ze pises, pises krasne i pres smutek a bolest, kterou nosis. Deti to maji moc, moc tezke a Tve rozhodnuti najit psychologa je spravne, urcite Te navede, poradi, jak dal.

    Toto je nejtezsi zivotni zkouska, nespravedliva a strasne bolestiva, nepochopitelna. Ale ty se budes zase smat, dodavat silu svemu okoli, ale hlavne svym detem, tem nejkrasnejsim, nejsilnejsim stvorenim.

    Milos tu s Vami bude vzdy, urcite si te rad vyslechne i nadale, mluv s nim, stezuj si, vypravej, co deti delaji, co uz umi. Verim, ze jeho energie tu zustava s Vami.

    Katka

  8. 8 27. Listopad, 2009, Jitulinda:

    Diny, posíláme energii pro všechny. myslíme na vás a kdyby to šlo, sejmeme z vás alespoň trochu tíhy a bolesti. nejde to, tak jen šíříme to co se stalo dál, aby se dostalo víc a víc pomoci.

    Marůdkům posíláme pohlazení a energii na uzdravení. psychika teď dělá hodně.

    Zuzka je skvělá holčina. vlastně už slečna. i pro ní je to moc těžké a je fajn, že měla rozptýlení. potřebuje to.

    posíláme alespoň virtuální objetí a nastavujeme rameno na vyplakání.

    Lucko jsi skvělá, že takhle teď pomáháš, i když to pro tebe musí být těžké. DÍKY!!!

  9. 9 27. Listopad, 2009, papu:

    Diny, jsem moc ráda, že píšeš.
    Posíláme sílu, ať vše ustojíte co nejlíp. Pořád na vás myslíme…
    :erik:

  10. 10 27. Listopad, 2009, Idoru:

    Ahoj Diny. Už druhý den tu při pomyšlení na vás bulím jak malá holka… myslím na vás kudy chodím a posílám tolik síly, kolik zvládám. Jsi úžasně silná ženská a máš spoustu podpory, tak držím palce, aby vše co nejdřív přebolelo a děti se uzdravili a začali smát.

  11. 11 27. Listopad, 2009, Hope:

    diny drzim palecky at bacily brzy preperete !!

  12. 12 27. Listopad, 2009, Katka:

    Marůdkům posílám sílu na uzdravení. Dobře že tam Zuzka měla kamarádku, potřebuje to. Klárce snad bude líp, antibiotika jí pomůžou, pro Davídka určitě najdi nějakýho psychologa, člověk nikdy neví co se těm malým motá v hlavě. No Kaja se časem rozjí a bude víc v pohodě.

    kája

  13. 13 27. Listopad, 2009, Martin:

    Milá Diny,
    je mi líto, co Vás a Vaše děti potkalo. Spolu s mnoha dalšími Vám i já držím palce. Nepochybuji o tom, že to zvládnete, mimo jiné proto – a nezlobte se na mne za tu opovážlivost – že Vám nic jiného nezbývá. Je dobře, že o svých pocitech tady píšete. Z Vašeho blogu mám pocit, že jste silná a statečná žena, prestože momentálně možná cítíte opak.
    Máte starost o děti, to chápu. Ale nejenom mojí zkušeností je to, že jsou leckdy adaptabilnější než my dospělí a se ztrátami se vyrovnávají lépe. Samozřejmě záleží hodně na Vás a na tom, jak situaci budete zvládat Vy.
    My (tj. dva kluci nar. 2005 a 2007 a já) jsme měli tu „výhodu“, že jsme se na smrt maminky (tj. manželky) mohli během její těžké nemoci (rakoviny) připravit, nakolik je to samozřejmě možné.
    Vždy jsem se snažil být při jednání s dětmi upřímný a jednat s nimi na rovinu, samozřejmě přiměřeně jejich věku a schopnostem. A vím, že není všem dnům konec. Zrovna včera byl starší syn chvíli smutný, že si nepamatuje na hlas maminky…
    Máte kolem sebe plno skvělých lidí, to je dobře. Každý je jiný a každá zkušenost je jedinečná. Kdybyste někdy měla pocit, že by naše zkušenost se smrtí a s dětmi mohla být pro Vás užitečná, jsem Vám k dispozici.
    Myslím na vás všechny a držím vám palce!
    Martin

  14. 14 27. Listopad, 2009, Jana_k:

    Bude líp! Musí!
    Ať se marůdci brzy uzdraví – nejen na těle, hlavně na dušičce!!!
    Stále na vás všechny myslíme!

    Diny, jsi silná osobnost. Věřím, že ani toto vše tě nezlomí a budeš dál pevná skála, která tu bude pro sebe, svoje děti i ostatní, co tě mají rádi a potřebují tě.
    Drž se!
    I když myslíš, že nemáš, kde tu sílu brát, najdeš ji.

    Moc pohlazení dětem…

  15. 15 27. Listopad, 2009, LucieK:

    Diny, moc na vás myslím, posílám pusu vám všem, čtyřlístku, tobě, Lucce, babičce, Péťe, všem, co se okolo vás motají.
    Držte se!

  16. 16 27. Listopad, 2009, Dixie:

    Milá Diny,
    už více než pět let tě „znám“, obdivuju, jsi pro mě nedostižným vzorem. Teď mi běhá mráz po zádech… Jsem v myšlenkách pořád u tebe. Alena

  17. 17 27. Listopad, 2009, Aghi:

    Milá Diny… Až dnes jsem našla odvahu Ti napsat. Je tolik lidí, co na vás všechny myslí, je tolik lidí, co píše, tak jsem si říkala, jedna další v davu… Třeba o to vůbec nestojíš, ta neustálá slova lítosti a smutku. Ale pak jsem si řekla, jak bych to chtěla já..... asi by mě hrozně dobíjelo, kdybych věděla, jak moc se anonymní diskuze semkly, vyhlásily stav Příměří – Pomozme Diny a poděkovala v duchu za každý projev sounáležitosti. Proto jsem si dovolila napsat i já…

    Nechci být patetická, to v tuhle chvíli opravdu nepotřebuješ, možná to ale nedokážu. Nevím proč mě ta událost tak strašně zasáhla, přece se neznáme, jen si Tě vybavuji s příspěvků z rodinky a přece je to tak silné. Bude to bolet dlouho a hodně, možná teď to bolí míň, než to, co ještě přijde. Ale musíš věřit, že jednou to slunko zase vyjde pro vás všechny a tam někde vysoko bude, potají ve dne a v noci naplno, zářit jedna hvězdička. Bude jenom vaše, Tvoje, Tvých dětí a Tvojí rodiny. Věř v to, moc to pomáhá. Já jednu takovou hvězdičku mám, každý večer si s ní povídám, svěřuju jí, co mě trápí, co mě bolí, co mě těší, z čeho se raduju a hlavně věřím, že ona tu je a bdí nade mnou a mými dětmi a nikdy nedovolí, aby se stalo něco zlého a když, tak jedině pro případ, aby nás to posílilo a postrčilo někam dál.

    Diny, kdybych jen mohla nějak pomoct..... Tak alespoň poprosím svou hvězdičku, ať zavede do Nového světa tu Tvou…

    S láskou Zuzka.

  18. 18 27. Listopad, 2009, Karin:

    Milá Diny,neexistují slova útěchy,která by z tebe sňala tu bolest,ten žal.Já vím.Říká se ,že čas je milosrdný.Snad­.Doufám.Jedno je jisté-děti jsou tvůj nejstoprocentnější motor.Drž se pro Čtyřlístek.

  19. 19 27. Listopad, 2009, Andrea:

    Doprčic. Zrovna teď se marodí všude, ale zrovna u vás mě to strašně štve.
    Otevřte okna a pošlete ty blbé bacily o dům dál…
    Chjo…přeju ať je marůdkům brzy dobře. Opatrujte se.

  20. 20 27. Listopad, 2009, Verka:

    Diny, porad na Tebe moc myslim. A taky mi prijde, ze ten psycholog pro Davidka je dobrej napad. Drz se.

  21. 21 27. Listopad, 2009, Jita:

    Posíláme hodně zdravíčka. Kdybych mohla čarovat, tak čáry máry fuk a nemoci pryč!

  22. 22 27. Listopad, 2009, Peťuli:

    Milá Diny,
    když čteme Tvůj deníček je nám všem doma moc smutno.Ale věříme, že za nějaký čas bude lépe.Moc na Vás myslíme, modlíme se a objímáme Tě i Tvé děti.
    Petra,Kristiánek a Martin

  23. 23 27. Listopad, 2009, Katka a Kubík:

    Diny,
    holčičko, strašně moc na Tebe denně myslím a posílám spousty energie. Když čtu ty články, tak si člověk připadá, jak ve špatném snu. Nevím, čím Tě osud ještě bude pokoušet. Je to strašný. Jsi neuvěřitelně statečná.
    Tobě i dětem přeju rychlé uzdravení a drž se !
    Posílám pohlazení a náruč.
    Kačka a Kuba z BC ;-)

  24. 24 27. Listopad, 2009, Karin:

    Diny, Tvůj a Váš osud se mnou zacloumal. Věz, že na Vás velmi silně myslím a budu posílat prosby Pánu Bohu, aby jsi byla neméně tak statečná jak jsi STALE!!! Obdivuji Tě! Přeji ty nejúžasnější lidičky okolo TEBE a vůkol! Karin z Třince

  25. 25 27. Listopad, 2009, Effi:

    Diny, děkujeme za zprávy o dětech. Strašně moc myslím na Tebe a na čtyřlístek. Kéž bych měla tu moc tě utěšit a otupit tu bolest.

  26. 26 27. Listopad, 2009, Marcela:

    Ahoj Diny,
    je hrozně dobře, že píšeš. Nakukuju snad pětkrát za den, abych věděla,že jste vpořádku. Slávek je nemocnej ,je mimo,aby nás nenakazil, přesto jsem ho včera strašně potřebovala obejmout. Uvědomuju si, jak si člověk neváží toho co má a bere to jako samozdřejmost. Měla jsem pocit,že tu životní smůlu už máme vybranou,ale jak je vidět,nevíme dne ani hodiny.Otevřela jsi mi oči..díky. Jsem tu pro tebe,kdyby jsi si potřebovala popovídat, nebo něco pomoci zařídit.Kdyby bylo nejhůř můžeme i pohlídat Klárku,škoda jen,že jste tak daleko… Je to vše jen na tobě, je neuvěřitelné, co všechno jsme schopny vydržet-my ženské. Tak se Drž jak to jde..

  27. 27 27. Listopad, 2009, Andrea:

    Moje mila Mirko, urcite souhlasim s tim, aby Davidka videl psycholog… deti si to neumi v hlave spravne srovnat, mohly by pak mit pocit,ze jim odejdes i Ty (tuky,tuky!!!!!!!!),­vim, jak se Madison myslenkove zmenila po ALexove odchodu, treba kdyz vidi miminko,tak se casto pta tech rodicu, jestli umre…proste deti by se v tomhle veku nemely setkavat se smrti svych nejblizsich, ale kdyz uz se tak stane, melo by jim byt vysvetleno, ze se to tak nekdy bohuzel stava…vysvetleno nekym, kdo vi, jak s detmi pracovat… a urcite bych nevahala zajit k psychologovi taky, Mirko, kdybys mela pochybnosti, nebo pocit ze to nezvladas… ono se jim plno lidi posklebuje, ale oni opravdu DOVEDOU pomoct...... MOc na Vas myslim.....porad na Vas myslim…xxxxx

  28. 28 27. Listopad, 2009, Trollik:

    Diny myslím na tebe a na děti od té doby co jsem se to dozvěděla. Částečně ožívají i moje vzpomínky, velmi podobným způsobem mi někdo vzal tátu. Diny posílám hrozně moc síly, neuzavírej se do sebe, netlum svoje pocity, je hrozně moc dobře že píšeš, že to jde ven. Život půjde dál a ty a tvoje děti se z něj za čas budete umět radovat i za tátu i když to bude bolet pořád.

    Zuzanka je úžasná holka a ty jsi úžasná máma, a tvoje děti tě nenechají padnout.

  29. 29 27. Listopad, 2009, Majda:

    Diny, myslíme na Vás i na děti. Jste úžasná, i když Vám to teď tak asi nepřipadá. Ta bolest Vás nakonec posune dál, nežvaním nesmysly, nedávno mi umřela maminka a i když je to jiné, je to v něčem alespoň podobné. Je dobře, že chcete, aby se děti rozloučily s tatínkem, cítíte správně, že by ho hledaly. Jestli můžu alespoň tímhle pomoci, můžu se zeptat našich známých psychologů, zda mají kontakt na někoho dobrého. A vím, že tohle napíšu zbytečně, ale přeci jen… pusťte ho, řekněte mu, že mu odpouštíte, že už s Vámi nebude; já vím, není, co odpouštět, ale Jeho to může mrzet a může to potřebovat. A ještě mám otázku: můžu Vám pomoci něčím konkrétním? dolanska.majda@seznam.cz Posílám sílu a lásku.

  30. 30 27. Listopad, 2009, mymotika:

    Ahoj Diny,
    včera jsem nakoukla poprvé a jestli neva už bych tu s Vámi zůstala. Mám doma také čtyři dárečky, dva a dvě.
    Moc na Vás myslím a hlavně buď silná. Klárka je bojovnice. Nevím jak vyjádřit to co se ve mě děje a jak moc ráda bych Vám jakkoliv pomohla. Děti jsou nejlepší lék na bolavé srdce. Spolu to zvládnete.

  31. 31 27. Listopad, 2009, Radka Ančincová:

    Tady všichni napsali tolik krásného a povzbudivého, musím se jen přidat. Myslím na Vás moc, každou chviličku a ty jsi skutečně velice silná ženská. A je moc dobře že ten žal pouštíš ven i tím, že o tom píšeš. A samozřejmě kdyby jsi cokoliv potřebovala neváhej se kdykoliv ozvat. Posílám všem pohlazení.

  32. 32 27. Listopad, 2009, Jitka:

    Přidávám se k ostatním,vše krásné již tady napsáno bylo – já bych to takto ani neuměla zformulovat.Stále na Vás myslím,posílám hodně sil,ať se uzdravíte z těch horeček,kašle a ať je čas tím léčitelem na bolest duše. Nápad s psychologem pro Davídka je skvělý, jen pravý odborník na dětskou duši dokáže vše potřebné citlivě vysvětlit tak aby to v jeho věku vše vstřebal.

  33. 33 27. Listopad, 2009, ivig:

    Diny, objímám vás všechny…

  34. 34 27. Listopad, 2009, Makytka:

    Diny, jsem s tebou stále v myšlenkách, snad tu velkou podporu cítíš. Jsem moc ráda, že je tam s tebou Lucka…

  35. 35 27. Listopad, 2009, Zuzina:

    Přidávám se k ostatním, myslím na Tebe ve dne v noci, abys všechno dokázala ustát..Je to tak těžké. Dětem přeju, ať se brzy těch nemocí zbaví.

  36. 36 27. Listopad, 2009, Vrtina:

    Diny, až dnes se dozvídám, co se stalo, a jsem úplně v šoku. Jste mi moc blízcí, i když jsme se ještě nepotkali. Na to, jak jsi mi volala do porodnice, nikdy nezapomenu. Jsem s Váma! A chtěla bych Ti pomoct. Bydlím blízko, můžu přijet – třeba už teď o víkendu a něco dělat – hlídat děti, pomoct v domácnosti,na­koupit, cokoli! Ozvi se! Telefon: 776594441, mail máš. Katka

  37. 37 27. Listopad, 2009, Zina:

    Jsi skvělá.

  38. 38 27. Listopad, 2009, Diblik:

    Diny, jsem stale v duchu s vami. Drzim pesticky, at se ditka brzy vylizi alespon z tech nemoci, sramy na dusickach budou bohuzel na delsi lecbu…Zuza je fakt super, muzes na ni byt pysna…kamaradka jiste pomuze, preci jen nekdo z venku je vice nad veci a muze az neuveritelne dodat silu (znam to z doby, kdy jsem v 18letech prisla o mamu). Napad s psychologem je super, schvaluji, mozna i Tobe by dokazal pomoci…Jsem rada, ze pises a alespon tak ze sebe dostavas vsechny ty emoce, co se v Tobe ted melou. Urcite bude lip, MUSI(!!!!) a vy se vzajemne podrzite, protoze jste super parta.....a jak rikam, v detech Ti kousek Milose zustalo naporad…

  39. 39 27. Listopad, 2009, Lea:

    Diny,

    jsi uzasna Zenska!!! Stale na vas vsechny myslim. Drzte se!

    Lea

  40. 40 27. Listopad, 2009, caramella:

    taky se přidávám k ostatním – jsem ráda, že píšeš. psycholog je dobrý nápad, jistě pomůže.
    marodi jste teda pěkný… přeju ať vás ty bacily pustěj!!! k dr určitě zajdi i ty!
    stále na tebe myslím M

  41. 41 27. Listopad, 2009, Vrtina:

    Kontakt na krizové centrum pro děti: SOS Archa Plzeň 337 223 221

  42. 42 27. Listopad, 2009, petra:

    velikánské objetí vám všem, hlavně ať už jste všichni zdraví, pak se se vším bojuje o trochu líp. p

  43. 43 27. Listopad, 2009, Petra:

    Moc moc na vás na všechny myslím a posílám kus síly do boje nejen s bacily!
    Diny, jsi úžasná a velká bojovnice!!! Drž se!!!
    Díky Lucce, Zuzce a všem vašim blízkým. Davídkovi moc přeju, ať psychlog pomůže a maloušci ať dobře jí. Držte se všichni.
    Petra

  44. 44 27. Listopad, 2009, Gilotek:

    Milá Diny, chybějí mi slova… Přeju moc moc sil, abyste to všichni zvládli a naučili se s nastálou situací žít. Aby jsi ty i děti měli o trošičku víc štěstí.
    Taťka zůstane navždy ve vašich srdcích. Obdivuju tě, že můžeš v této situaci psát ještě blog, ale po krátkém přemýšlení..... asi bych ho psala taky. Trošku se srdíčku uleví…
    Máš tu spoustu „neznámých čtenářů“, kteří tě obdivují za to jaká jsi a věř, že tě máme rádi !!!!

  45. 45 27. Listopad, 2009, Martin:

    Milá Diny,
    je mi líto, co Vás a Vaše děti potkalo. Spolu s mnoha dalšími Vám i já držím palce. Nepochybuji o tom, že to zvládnete, mimo jiné proto – a nezlobte se na mne za tu opovážlivost – že Vám nic jiného nezbývá. Je dobře, že o svých pocitech tady píšete. Z Vašeho blogu mám pocit, že jste silná a statečná žena, prestože momentálně možná cítíte opak.
    Máte starost o děti, to chápu. Ale nejenom mojí zkušeností je to, že jsou leckdy adaptabilnější než my dospělí a se ztrátami se vyrovnávají lépe. Samozřejmě záleží hodně na Vás a na tom, jak situaci budete zvládat Vy.
    My (tj. dva kluci nar. 2005 a 2007 a já) jsme měli tu „výhodu“, že jsme se na smrt maminky (tj. manželky) mohli během její těžké nemoci (rakoviny) připravit, nakolik je to samozřejmě možné.
    Vždy jsem se snažil být při jednání s dětmi upřímný a jednat s nimi na rovinu, samozřejmě přiměřeně jejich věku a schopnostem. A vím, že není všem dnům konec. Zrovna včera byl starší syn chvíli smutný, že si nepamatuje na hlas maminky…
    Máte kolem sebe plno skvělých lidí, to je dobře. Každý je jiný a každá zkušenost je jedinečná. Kdybyste někdy měla pocit, že by naše zkušenost se smrtí a s dětmi mohla být pro Vás užitečná, jsem Vám k dispozici.
    Myslím na vás všechny a držím vám palce!
    Martin

  46. 46 27. Listopad, 2009, Monca:

    citace z mailu jednoho doktora, ktery se timto kratce pred svou smrti loucil s prateli: …každý den je jako dáreček, když umím otevřít oči, na nový den se koncentrovat na pěkné vzpomínky, které jsem po dobu svého života nashromáždil…

    Diny jsi uzasna zena, mas muj hluboky obdiv. Je mi moc smutno, ze takova strasna udalost potkala prave vase deti a Tebe. Rada ctu Tvoje postrehy. Bohuzel i ty soucasne me chytaji za srdce a nuti premyslet. Dokazes se vecem tak postavit, az mi tim (v dobrem) vyrazis dech. Snazim se zamyslet nad svym zivotem, postoji, problemy. Ukazujes mi to z jine stranky, davas mi sanci se zastavit, treba i poucit a hlavne zit lepe. Nevim jak to delas, ale proste to funguje. Chtela bych Ti ted cast toho vratit, ale nevim jak. Kdyby aspon cast mych slz pomohla Tobe smirit se s tim, co se stalo, co bude. Moc vam vsem drzim palce a myslim na vas. Preju Ti, abys mela vzdy hodne pratel, se kterymi budes vedet, ze nejsi sama. JSem jim vdecna, ze kolem Tebe jsou a take jim patri muj velky dik. Monca

  47. 47 27. Listopad, 2009, Lucka:

    Diny, myslím na Tebe! Myslím na Klárku, ať se jí brzo uleví a pustí ji z nemocnice domů. Myslím na Zuzku, Davídka i Káju. Posílám sílu. Držte se!
    Lucka

  48. 48 27. Listopad, 2009, Petulda:

    Diny – moc na vás všechny myslím, ať je Klárka co nejdřív z nemocnice doma a ty ať se taky udravíš. Ach jo, moc přeju, ať je brzy aspoň trohu líp.

  49. 49 27. Listopad, 2009, zuzana fedurcova:

    diny,

    myslime na vas stale..

    zuzi

  50. 50 27. Listopad, 2009, Pendula:

    Moc na vás stále myslím, Klárince držím palečky ať je jí brzo dobře a ať to v nemocnici zvládne a Ty se Diny také brzo uzdrav z nemoci a posílám vám všem spoustu myšlenek!

  51. 51 27. Listopad, 2009, Jaffi:

    Diny,

    myslím na tebe i na děti každý den. Tobě a Klárce moc přeji, ať se obě brzy uzdravíte a zbytek čtyřlístku, ať vše v pořádku přečká! Držte se! Vím, že je to moc těžké a bolí to.

  52. 52 27. Listopad, 2009, Lucka:

    Diny, teď jsem se dozvěděla tu hrůzu. Ač Tvoji rodinku vůbec neznám, brečím a mám silný pocit, že svět není spravedlivý…
    Myslím na vás.
    L.

  53. 53 27. Listopad, 2009, Jita:

    Myslím na Klárku v nemocnici. Myslím na tebe. Myslím na vás na všechny.

  54. 54 27. Listopad, 2009, Martina:

    Drzim palce Klarce, at je brzy zdrava, a je ji lepe. Na Tebe Diny myslim stale taky.

  55. 55 27. Listopad, 2009, Sarah3:

    Klárinko statečná, myslíme na Tebe všichni.
    Diny, na vás všechny!!! Ach jo…

  56. 56 27. Listopad, 2009, Gabinka:

    Diny myslím na vás, přeji rychlé zotavení, ať to Klárka v nemocnici zvládne co nejlépe, ať ji máš brzy u sebe.

    Hodně sil a zdraví

    Gabča a holky

  57. 57 27. Listopad, 2009, Veronika:

    Ahoj Diny,

    my se neznáme osobně, ale čtu si Tvé příspěvky na Fly lady a díky těm jsem párkrát zavítala i na Tvůj blog pro Klárku. Vždycky jsem Tě obdivovala, Tvůj přístup k životu, jak se vyrovnáváte s těžkou nemocí. Mám malou dceru, proto se mě Váš příběh dotýká. Když jsem se dozvěděla o smrti Tvého manžela, rozbrečela jsem se. Je mi Vás líto a tímto Vám chci dát najevou to, že jste mi na dálku blízcí a že na Vás budu moc myslet, abyste se s další ranou osudu vyrovanali jako zatím se vším. Posílám Vám své myšlenky a taky nějaký příspěvek na účet, aby aspoň něco bylo malinko lehčí. Škoda že nemůžu udělat víc.

    Ahoj Veronika

  58. 58 27. Listopad, 2009, Kamča a Maty:

    Diny i když se moc neznáme tak ti moc držím palce.Jsi užasná ženská a moc tě obdivuji.Poslala jsem zrnko a stále na Vás moc myslíme.Kamča a rodina

  59. 59 27. Listopad, 2009, Vanovam:

    Myslím na Vás stále. Mirko snad se brzo ty nejhlubší rány zacelí a bude lépe. Snad Klárce brzo poleví nemoc a vrátí se k Vám. Je to strašně smutný,že zrovna teď musel malá do nemocnice. Myslím na Vás dnem i nocí Míša

  60. 60 27. Listopad, 2009, Peťuli:

    Milá Diny, myslíme na Klárku v nemocnici ať to zvládne a ať jste brzy spolu, myslíme na Zuzanku, Davídka i Kájinka.Myslíme na Tebe!!! Posíláme Vám naše obejmutí,modlitby, držte se !!!
    Petra,Kristiánek a Martin R.

  61. 61 27. Listopad, 2009, Medulienka:

    Klári, Diny,
    dejte se brzo dohromady, aspoň co to po fyzické stránce jde… Myslíme na vás pořád, ať je líp, v duchu jsme s vámi každou vteřinu…

  62. 62 27. Listopad, 2009, Ilisek:

    Diny,
    moc na vás myslím, je mi líto, že Klárka je nakonec v nemocnici. Napadlo mě, kdybys mi poslala vaši adresu, napsali bychom s dětma vašim malým každému pohled…třeba by je to aspoň trošičku potěšilo…
    kdyžtak na mail: Ilisek@email.cz
    Diny,posílám ti hodně moc sil a odvahy.
    Ilisek

  63. 63 27. Listopad, 2009, Iva:

    NA BC se píše, že je Klárka v nemocnici. Je to pravda? Tady jsem o tom nic nenašla…

  64. 64 27. Listopad, 2009, Katka:

    Diny,Klárince a Tobě hodně zdraví a sil.

  65. 65 27. Listopad, 2009, Nesulka:

    Jsem s vámi a teď ještě víc s Klárkou. Bude to dobré. Musí.

  66. 66 27. Listopad, 2009, Kira:

    Diny -neusále na tebe a děti myslím. Klárce držím pěsti ať je co nejrychleji zase fit. Jsi neuvěřitelně statečná ženská. Posílám obejmutí.

  67. 67 27. Listopad, 2009, Potápka:

    Doufám, že Klárce bude brzo líp. Moc držím palce a prosím napiš, jak na tom je.

  68. 68 27. Listopad, 2009, Dana:

    Klárce ať se rychle uleví i ostatním marůdkům ať je líp. Diny, moc si vážím toho, že jsi blog nezabalila, že tu jsi a píšeš nám o tom co se stalo a je. Děkuji a přeji hodně, hodně síly.

  69. 69 27. Listopad, 2009, Peťa/Pezy:

    Myslím moc moc na Klárinku, určitě to bude dobré a bude jí líp. Určitě!!!! Jsem pořád s Vámi v myšlenkách! Diny drž se…

  70. 70 27. Listopad, 2009, Dáša:

    Diny, z celého srdce vám přeji hodně sil a pevné zdraví celé vaši rodině. Máte kolem sebe neskutečně hodné a obětavé lidičky. Myslím na vás a Klárce přeji brzké uzdravení…

  71. 71 27. Listopad, 2009, Krtonozka:

    Držím moc palce vám všem, ať se vás nemoci brzy pustí. Klárince obzvlášť, když ani není s vámi doma :-(. Stále na vás na všechny myslím… P.

  72. 72 27. Listopad, 2009, alimak:

    Diny, myslím na Vás na všechny a teď především na Klárinku. Sakra, to aspoň ty nemoci se Vám teď nemůžou vyhnout obloukem? Moc jí kočičce přeju, aby to tam zvládla a rychlostí blesku se zotavila natolik, aby mohla být s Vámi doma. Brzy se uzdravte všichni a držte se, posílám pohlazení. Kamila

  73. 73 27. Listopad, 2009, Petra:

    Mila Diny,

    moc na a Vasi rodinu myslim, neni snad ani mozne, aby jeden clovek prozil tolik utrpeni. Moc drzim palce male Klarince, aby se brzy uzdravila a Vy abyste byla silna a nasla v zivote opet radost a chut se radovat s detmi a prozivat s nimi jejich kazdodenni starosti.
    Musi to byt nepredtavitelna bolest, i kdyz Vy mate Vas silny, nadherny ctyrlistek.
    Myslim na Vas.

  74. 74 27. Listopad, 2009, Tobia:

    Diny, moc držíme palce, aby Klárce bylo brzo lépe, aby mohla být zase s vámi všemi doma a aby se vám už všem ulevilo od nemocí. Myslíme na tebe, na tvůj čtyřlístek, pořád a stále. Alespoň na dálku posíláme objetí a pohlazení marůdkům. Naďa

  75. 75 27. Listopad, 2009, Katka:

    Diny,
    držím pěsti ať jste brzo všichni fit. Zvlášt Klárce ať to zvládne. Dobře že babička za ní bude chodit. Ty se vylež ať seš zdravá.

  76. 76 27. Listopad, 2009, Hedy:

    Ahoj Diny,
    přeju Klárce, ať je z nemocnice brzy doma! I Tvoje nemoc ať je rychle pryč. Nejen, že je všude kopa bacilů, ale na vás všechny doma asi teď sednou velmi lehce, při takové zátěži! Napadlo mne, jestli v nemocnici nezačnou i s nějakou psych. pomocí, podporou? S Davídkem bych k psych. taky zašla, děti to berou po svém, viděla jsem to na sestře při různých životních problémech. Vysvětlovala si a chápala věci po svém. Posílám kopu energie k vám domů a taky Klárince! Kurýrujte se, myslíme na vás! Hedy s rodinou

  77. 77 27. Listopad, 2009, Markéta:

    Diny posílám objetí, tobě, Klárince, Kájíkovi, Davídkovi i Zuzce. Nevím jak víc pomoct, i když bych moc moc chtěla, aspoň zrníčko přihodím, to je to nejmenší co můžu udělat. Strašně mě to bolí, nechápu proč zrovna tebe ten osud tak zkouší, držte se zlatíčka.

  78. 78 27. Listopad, 2009, Eva:

    Diny, moc na vas myslim, at je brzy lip… at vam aspon pevnejsi zdravi dovoli vyrovnat se s tou tezkou ztratou…
    Dnes mela pohreb ma kamaradka, pred tydnem mela tragickou nehodu. Vim, ze to mozna nechces cist, ani nevim proc to pisu, asi jsem toho take plna… mozna pro uvedomeni, ze se to stava, ze to je zivot? No, dost kruty, ale zivot…
    Drzte se!!!!

    Eva

  79. 79 28. Listopad, 2009, Eva:

    Milá Diny,dneska jsem tu poprvé a plačíc jsem Tobě a celé Tvé rodině chtěla vyjádřit upřímnou soustrast. .............­....Myšlenky se mi honí hlavou a slzy derou z očí. Mám dvě malé dcery a každý den se s námi manžel loučí a vítá jako by to bylo naposledy. Někde v hloubi duše tušíme,jak kruté by to pro nás bylo,kdyby se jednomu z nás něco podobného stalo jako tobě.Snad jen díky naším andílkům má člověk sílu jít dál.Klárka je statečná holčička a přeju ji a Vám všem brzké uzdravení.Myslím na Vás.
    Eva s rodinou

Vložit komentář

nahoru »