Klárčin blog

42 komentářů k “Maminka”

1. 1 28. Listopad, 2009, Katyk:

   Diny, vubec nepochybuji, ze Vasi kluci budou po tatikovi, ony i ty geny jsou dulezity, a Milosovi tam jsou. Ty sama jses pracovita zenska, razna, pritom dobrosrdecna, dusledna ale strasne moc jemna, vubec se o Vas nebojim. Jen drzim palce, aby bolest presla v krasne vzpominky co nejdrive.

   Katka

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 19.47

2. 2 28. Listopad, 2009, Lucka73:

   Nikdo z nás neví, jaký budou naše děti až vyrostou, ale moc bych ti přála, aby jsi byla pyšná.

   Rozhodně VÍM, že teď musíš bejt víc jak pyšná… Máš úžasný děti, jsi úžasná máma… A M. – on bude na vždycky v nich s tebou – v jejich očích, gestech, zvycích… Možná je to genetika, možná je to nějaká vyšší moc, ale je to tak. Věř mi.....

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 19.48

3. 3 28. Listopad, 2009, ivig:

   Diny, Ty to dokážeš… Jsi skvělá máma, žena… Tvé děti jsou úžasné!…Moc na vás myslím, posílám energii…

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 19.51

4. 4 28. Listopad, 2009, Peťuli:

   Milá Diny, jak píše Ivig Ty to dokáže, poněvadž jsi skvělá a Tvé děti jsou také skvělý.Vím, že jednou z nich určitě vyrostou správní lidé.Ty jim ukážše tu správnou cestu, kterou jít a nasměřuješ je.Je jasné, že rozhodnutí v dospělosti bude na nich.Ale i kdyby zavrávorali, určitě je podržíš a řekneš jim – jdeme dál to zvládneme.Psala jsem Petře – Missorce, že kdyby byla třeba nějaká brigáda okolo domu nebo potřeba něco přivézt z Prahy jsme od ledna k dispozici ku pomoci !!!
   Stále na Tebe a Tvé děti myslíme, modlíme se !!!
   Petra,Kristiánek a Martin R.

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 20.05

5. 5 28. Listopad, 2009, Romana:

   Milá Diny,
   už dlouho sleduju váš příběh -Klárka a teď tohle..bohužel to není žádný seriál v TV ale tvrdá a drsná realita . Moc vám přeju abyste to zvládli a aby tvoji kluci byli stejně dobří chlapy jako byl Miloš..
   drž se!
   Romana s Lucinkou a Láďa

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 20.15

6. 6 28. Listopad, 2009, Frndulka:

   Diny, věřím, že z kluků vychováš stejně báječné chlapi jako byl Miloš – a navíc to určitě mají v genech. Vždyť se podívej jak jsi vychovala Zuzku, na svých patnáct let je naprosto neuvěřitelné co všechno zvládá a jakou dokáže být oporou. Musíš na ní být strašně pyšná. Kéž by se mi takto podařilo vychovat mojí dceru.

   Myslím na Vás od úterka každou chvíli! Posílám obejmutí a hodně síly do dalších dní. Rychle se uzdravte a pusinku Klárince do nemocnice, doufám, že už jí je líp! Je tak statečná…beruška.

   A kdybys něco potřebovala, cokoliv – však víš, ozvi se!

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 20.22

7. 7 28. Listopad, 2009, Nesulka:

   Diny jsi skvělá máma pro své děti. Nepochybuji a moc bych přála mým holkám jednou takovou úžasnou tchýni. Pořád jsem v myšlenkách s tebou a hodně moc myslím na Zuzanku. Potkalo mě to samé když mi bylo 15.

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 20.33

8. 8 28. Listopad, 2009, Makytka:

   Diny, moc krásně o Milošovi mluvíš. Věřím, že se ti podaří to dětem předat. Stačí vidět Zuzku…
   Taky ti děkuju moc, že sem píšeš, ani nevíš, že tím pomáháš i mě – velmi na mě všechno dolehlo a najednou se těžce vyrovnávám se smrtelností svých blízkých. Ty i Lucka73 jste úžasné a ukazujete nám, že život nekončí a má smysl. Opatrujte se.

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 20.44

9. 9 28. Listopad, 2009, Diny:

   Já tenhle článek hlavně psala jako poctu své tchýni … mamince mojeho muže, vím že to myslíte dobře a děkuju, ale jestli tu někdo skvělý je, tak ona …

   Právě jsem našla na netu zpravodajství z našeho regionu … z té nehody, ne suchý článek, ale natočený. Jsem normální, že mě nutí se na to dívat? Jako bych chtěla poprvé i podesáté vědět, že je to opravdu pravda… že nemá cenu chodit k oknu v pokojíčku, kde spí děti a dívat se, jestli se nám nevrací domů … že nemá cenu bloumat očima po zahradě, protože jeho kostkovanou kožíškovou košili už nikdy neuvidím …

   Je to šílený …

   Vloženo 28. Listopad, 2009 v 20.44

10. 10 28. Listopad, 2009, Janey:

    Diny, sice se nezname osobne, ale clovek, ktery dokazal tak skvele vychovat 15-ti letou slecnu, jiste zvladne vychovat i dalsi tri rostaky…vzdycky kdyz varim, myslim na tebe (jediny tvuj recept nebyl bez uspechu a pres ne jsem te poznala ;) )a je mi stydno z toho, jake malichernosti obcas resim. Myslim na vas…

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 20.47

11. 11 28. Listopad, 2009, Mishu:

    Dobry den,
    mila Diny, dozvedel jsem se o Vas, vasi rodine i o tom, co vas potkalo, vcera vecer diky me kamaradce pres Facebook …, je tezke cokoliv psat, tak jenom, ze Vam drzim palce a myslim na Vas az z daleke Budapesti, pevne doufam, ze az nejvetsi bolest prejde, zbydou vzpominky a taky vse dobre, co na me dycha z vaseho blogu se vetkne do vasich uzasnych deti … Hodne sily, viry a lasky! Nevim jak vyjadrit slovy pocit, prani dodat vam trochu podpory, sily … nicmene, jenom drobnost chci jeste pripojit, i kdyz vam to vaseho muze nevrati – snazim se chovat lip ke sve zene i prekonavat vsednodenni problemy s vetsim nadhledem, protoze nema cenu si jimi kazit zivot, kdyz nevime co nas kdy potka …
    Drzim palce a myslim na Vas.

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 21.03

12. 12 28. Listopad, 2009, majka11:

    Diny, Diny…Miloš byl určitě vyjímečný chlap a vyjímečný táta taky…A Tvoje děti budou taky vyjímečný, hodný , pracovitý, laskavý zrovna jako ty. Moc a moc na Vás všechny myslím. Kéž by se nikdy nestalo co se stalo…a tomu špatnýmu nejde uvěřit, trvá to dlouho, dlouho…ale je to lepší, než ta chvíle kdy definitivně uvěříš… Majka.

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 21.06

13. 13 28. Listopad, 2009, petra:

    no jo, vidíš, to si kolikrát s holkama říkáme, když někdo trochu remcá na tchýni, že je taková či onaká, ale syna vychovala tak, že si ho ta některá vzala a je s ním (většinou ) šťastná… takže vlastně – do zlata je zapasovat
    obrovský ranec energie a co nejvíc úsměvů do dalších dní.
    petra a vítek (t.č. s virózou či co nás to postihlo)

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 21.36

14. 14 28. Listopad, 2009, Peguš:

    Diny, věřím že jednou budeš mít snachy,které Tě budou stejně chválit,jako to děláš teď Ty. Myslím, že už teď mají všechny Tvé děti (i holky), ten nejlěpší základ. To vše jste jim dali Vy dva a Ty v tom teď budeš pokračovat.

    Pořád na Vás myslím, držte se.

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 21.39

15. 15 28. Listopad, 2009, Katka:

    Diny,

    vycíděná kamna a uklizeno – mám radost že už je zase o trošičku líp a máš chut do práce. A neboj kluky vychováš určitě dobře, vždyt na Zuzku můžeš být pyšná. Budu dál držet pěsti.

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 21.43

16. 16 28. Listopad, 2009, Markéta:

    Diny já si taky myslím, že ty to dokážeš, ty budeš moct být na své syny stejně hrdá. Ty už jsi to vlastně dokázala, já nedávno četla na Zuzky blogu, článek, který psala o tanečních a prostě jsem musela smeknout, před ní, i před tebou, tenkrát mě napadlo, že bych si strašně přála, aby z mých holčiček, jednou vyrostly takové bytosti, jako je Zuzka. Mně strašně překvapilo, jaké má vyzrálé názory, jak psala, něco v tom smyslu, že není spravedlivé, když se holka krásně oblékne a navoní a pak musí ztrácet čas s klukem, který smrdí kouřem a táhne z něj pivo. Já bych to dnes líp neřekla a podepsala bych se pod to. Ale když jsem byla v tanečních? Byla jsem to právě já, kdo o přestávkách utíkal, aby si rychle vypil zakázané pivko a nenápadně někde v koutě schovaná vykouřila cigaretu. Dnes si říkám, jak jsem byla hloupá v pubertě a pořád jsem si na něco hrála. To Zuzka už je dospělá, pravá dáma.

    Píšu takhle mimo mísu, jenom jsem chtěla říct, že ty už jsi to vlastně jednou dokázala. Ty už jsi vychovala jednoho citlivého, empatického, poctivého člověka s úžasnou vnitřní silou a láskou. A nepochybuji, a ty o tom také nepochybuj, že to dokážeš znova. Ty jsi prostě úžasná, stejně, jako byl tvůj muž, asi proto jste se našli.

    Posílám objetí a energii všechno zvládnout.

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 21.47

17. 17 28. Listopad, 2009, LucieK:

    Diny, děti přeci už základ mají, spolu s Milošem jste jim ho dali, teď už se to nedá pokazit, neboj, budou stejně úžasní (už jsou), jako byl on a jako jsi ty!
    Děkuji oběma vašim maminkám.

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 22.48

18. 18 28. Listopad, 2009, Ajja:

    Milá Diny,
    už víc než rok čtu každý den Klárčin blog, dovoluji si s vámi prožívat všední dny…
    Už několik dní stále přemýšlím co napsat,stále na vás myslím a ptám se proč ?????
    Posílám vám objetí a hodně síly do dalších dní, které přijdou..
    Držte se všichni… Ajja.

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 23.45

19. 19 28. Listopad, 2009, Sugar:

    Dekuju, Diny. Diky tobe jsem si uvedomila, ze i ja mam byt sve tchyni za co vdecna. A uz si nestezuju, ze u ni budeme travit Vanoce – coz byl (jak ja jsem malicherna, ted se za to stydim!) jeste pred tydnem muj hlavni problem.
    Je zvlastni, ze i ve sve nelehke zivotni situaci dokazes porad kolem sebe sirit optimismus.
    Jsem ti moc vdecna, ze pises. A moc myslim na Klarku, hlavne na ni, ale i na tebe, Zuzanku, Davidka a Kaju.

    Vloženo 28. Listopad, 2009 v 23.48

20. 20 29. Listopad, 2009, Demi:

    Ahoj Diny,

    já jsem si jistá, že kluci budou kráčet v otcových stopách. Měla jsi dobrého muže, podle toho, co píšeš, byl hrozně férový, pragmatik, a to je pro rodinu s dětmi (navíc s jedním, které musí bojovat s takovou nemocí, jako Klárka) a v dnešní době metrosexuálů nebo zahleděnců do sebe, výjimka. Jeho maminka mu předala to nejlepší co mohla – umět se postarat o rodinu, smysl pro zodpovědnost, poctivost i sám vůči sobě. Vyjímečná máma, vyjímečný syn.

    Váš společný život byl prožit plně, každý den. Přeji Ti mnoho síly do budoucna, myslím na Tebe a máš můj obdiv pro svůj formát a při tom též laskavé srdce.

    Demi.

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 0.03

21. 21 29. Listopad, 2009, Ali:

    Milá Diny,já také nepochybuji o tom,že Tvé -Vaše děti vychováš skvěle.Jsi moudrá ,máš velké srdce a ač Tě znám jen odtud vím dávno ,že jsi skvělá máma! Zuzka je úžasná slečna a má být po kom .Pořád na Vás všechny moc myslíme a taky na Klárku ,aby byla co nejdříve doma a zdravá.V nemocnici u svatého Jiří jsem byla s malym a jsou tam všichni moc hodní .Ač to nemocnice je,tak tam to na mě až tak nepůsobilo.Určitě je o Klárku dobře postaráno .Držte se ,posíláme spoustu síly na další dny.Ali

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 0.04

22. 22 29. Listopad, 2009, Makytka:

    Diny, je to trochu morbidní, že hledáš zprávy o jeho smrti, ale je to normální. A sama si i odpovídáš a víš i proč – potřebuješ si potvrdit realitu. Potřebuješ znovu zakotvit do země, znovu pevný bod, o který jsi teď přišla. Věřím, že s dětma se to podaří, děti nás nenechají dlouho truchlit, ale vracejí nás k tomu všednímu, přízemnímu…

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 0.18

23. 23 29. Listopad, 2009, Dido:

    Diny, pláču s Tebou. Snad stokrát za den teď řeknu svému muži a svým dětem, jak moc je miluju. V životě jsem dvakrát zapochybovala ve víře v Boha.Jednou, když mi vzal kamaráda, mou první lásku, a jeho mámě druhého syna (zemřeli jen pár let po sobě, úplně zdraví kluci, nešťastnou náhodou) a teď podruhé… Nechtělo se mi uvěřit – četla jsem to dokola a doufala, že někde najdu známku toho, že je to jen nejapný žert, že tohle se přeci stát nemůže.Myslím na vás.Pavla

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 0.25

24. 24 29. Listopad, 2009, Baboo:

    Diny … je to pár dní, čo som stratila reč … veľa krát niečo napísala a zase vymazala … tak moc mi rozum stojí … tak moc ma srdce bolí … a žiadne slovo neobstojí …

    ale dnes, hoci som nepísala básničky už ani nepamätám … ma napadla jedna … taká malá … pre vás všetkých ubolených, ale úžasných a silných … len aby si vedela, že aj tu v diaľke na vás silno myslíme a že raz, raz určite budete zase šťastní … na tie dni dovtedy vám prajeme veľa sily, lásky a viery …

    svet bude zase ružový
    aj keď mi teraz neveríš

    v obrazoch smútku dnešných dní
    zdá sa že včera bol
    posledný

    ale je zajtra
    a je zajtra ráno
    tou istotou vždy pevne danou

    ukončí noc raz ružové zore .....

    Z celého srdca vám celej rodine (vrátane M. skvelej maminky) želám, aby ten deň prišiel čo najskôr!

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 5.13

25. 25 29. Listopad, 2009, Andrea:

    Cítím s tebou , milá Diny..a cítím s maminkou..protože si skutečně neumím představit nic horšího, než přijít o dítě…jedno,kolik člověku je.

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 7.24

26. 26 29. Listopad, 2009, Blanka:

    Mirko, kdo jiný by měl z dětí vychovat rovné a přímé lidi, než ty, která i v největším smutku dokážeš takhle myslet na ostatní, pochválit, ocenit. Jak je Klárce ?

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 7.25

27. 27 29. Listopad, 2009, Jana:

    Ahoj Diny,
    já vím, že Ty dokážeš ze svých dětí vychovat správný lidi. Jsi úžasná, skvělá a Vaše děti budou po Tobě a Mildovi. Moc na Vás myslíme
    Jana

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 7.29

28. 28 29. Listopad, 2009, Peťa/Pezy:

    Diny věřím, že v budoucnu budeš na své děti zcela jistě hrdá.Hodně sil!

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 8.51

29. 29 29. Listopad, 2009, alimak:

    Diny,

    stále na vás na všechny moc myslím a posílám virtuální obejmutí…tobě, dětem, i Milošově mamince. Ty jsi jediným okamžikem přišla o milujícího partnera, děti o báječnýho tátu a ona? Ona přišla o syna…neumím si představit tu bolest. Kéž by šel vrátit čas!

    Myslím na Kláričnku, jak to asi zvládá…Moc doufám, že už je jí lépe a brzy jí pustí za vámi domů.

    Kéž by opravdu ty pozitivní myšlenky, které k Vaší rodině vysílá tolik lidí, pomohly…aspoň malinko…zmírnit tu bolest.

    Jsem ráda, že píšeš dál…

    Opatrujte se, Kamila

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 9.34

30. 30 29. Listopad, 2009, Jana:

    Dobrý deň,
    Váš osud sledujem už dávnejšie. Bolo vždy príjemným osviežením dňa prečítať si, ako krásne zvládate sa venovať kopcu malých detí. Vždy som sa tešila spolu s nimi z každej maličkosti ktorú zvládli a zaslúžili si maličkú odmenu, ktorá bola pre nich veľkým zadosťučinením po vykonanej práci.
    Aj mňa dojala udalosť, ktorá zmenila úplne Váš život. Naozaj ste si to nezaslúžili, ale to by si nezaslúžil asi nikto. Mala som o Vás veľký strach, aby Vás to nepoložilo. Som až prekvapená, ako vo Vašej súčasnej situácii viete presne čo všetky vaše deti potrebujú a snažíte sa im to poskytnúť.
    Veľmi rada by som Vám pomohla, ale vidím , že je okolo Vás kopec milých ľudí, ktorí to zvládajú aj za mňa a pomáhajú Vám zo všetkých svojich síl. Držím Vám palce a plačem spolu s Vami
    Jana

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 9.43

31. 31 29. Listopad, 2009, Lea:

    Vážená Diny,

    (jednoduché odklepnout vložení nového příspěvku, zaváhání nad tím, jak Vás oslovit, a pak…teprve přijde ten pocit prázdna v hlavě…CO Vám chci vlastně napsat?)

    Moc mě mrzí, že odchodem Vašeho muže přišel svět o férového chlapa, protože takových je závažný nedostatek. Svět asi nebude nikdy dokonalý, plný poctivých upřímných lidí, kteří budou usilovat o to dobré pro sebe, ale hlavně pro ostatní, pro celek…ale mohl a může být lepší…ach jo. Znám Vás jen zprostředkovaně, přes jiný „dámský“ web, ale dokázala jsem si udělat obrázek o tom, jaké hodnoty Váš muž dokázal předat Vám i dětem.

    Pochopila jsem hodně i o sobě a svém vztahu k rodičům svého partnera – za což Vám děkuji.

    Přeji hodně sil Vám i dětem, Klárce ať je co nejdřív lépe! Nahlédla jsem do Zuzčina blogu a zprostředkovaně do blogu její kamarádky Petry…bravo za tak samostatně uvažující a rozumující bytosti! Držte se!

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 10.07

32. 32 29. Listopad, 2009, Market:

    Budou Diny, budou, já to vím. I když vás vůbec neznám, čtu co tady píšete a jaká jste , jak jste silná a statečná, vaše děti nemají geny jen po tatínkovi,ale i po mamince a ta je úžasná. Pracovitá, skromná, statečná, srdečná.....děti budou spojením toho všeho co ve vás obou bylo a je. I já přehodnocuji po tom co se stalo Lucce a Vám. Velmi přehodnocuji…vaše osudy ač jsou kruté, dávají podněty ke změnám v životech mnoha dalších lidí, ke změnám k lepšímu… kéž i Vám je brzo o malinko lépe a pak ještě lépe a pak až tak ať je to snesitelné…držím palce a moc na Vás myslím. M.

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 11.07

33. 33 29. Listopad, 2009, Edit:

    Jsem sama ze synem – má 19 a studuje posledním rokem a Umprum grafiku. Je to těžké být samoživitelka … Díky Honzovi Potměšilovi jsem se o Vás dověděla- je famozny i jako člověk i jako herec. Jsem šťastná že existují na světe tak baječné ženy jako si ty.Škoda že nejde vrátit čas jseš také Famozní- moc na Vas myslím a držím palce Edit z Mikulova

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 11.23

34. 34 29. Listopad, 2009, Daniela:

    Diny,

    to jak mluvíš o Milošovi s úctou a resektem je krása a myslím, že tohle snadno předáš nejen Vašim kluků.

    a to, že i v těžké chvíli máš starost o blízské je hodnota, kterou jim předáš ze sebe, neměj strach, nebo alespoň né tolik

    pa Mia

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 11.55

35. 35 29. Listopad, 2009, magrata:

    Diny,

    nikdy nezapomenu na snidani od Miloše, slavili jsme tenkrát narozeniny Davídka a Klárky. Byl to prima chlap a jeho mamce patří dík, protože ho skvěla vychovala

    píšu jako pako, o té víc tě objímám a myslím na tebe

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 12.09

36. 36 29. Listopad, 2009, karoli:

    Diny, už dřív jsem na tebe často myslela a teď od úterka je to x-krát denně… neumím říkat povzbudivá slova, prostě, jenom, myslím na tebe a strašně moc držím pěsti, abyste tohle zvládli celá rodina tak nejlíp, jak jen je to v danou chvíli možné… karoli

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 16.25

37. 37 29. Listopad, 2009, Pepigaba:

    Diny,
    Miloš byl určitě výjmečný chlap a táta, tak jako ty… „jako dvě půlky pomeranče“ a Vaše děti jsou urřitě po Vás a Zuzka k nim patří, už teď ukázala to, co jste do ní vložili. I přes tvůj obrovský smutek a žal, tu vykolejenist, jakoby neskutečnost v tobě probleskují plamínky života, plamínky toho co jsi…
    Vaše mámy musí být baječné ženské a patří jim velká poklona.
    Lucko ty víš…děkuji.

    Pepigaba

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 17.08

38. 38 29. Listopad, 2009, Matu:

    Milá Diny,
    čítam tvoje články a nemôžem tomu uveriť, čo sa stalo.....je až neskutočné, koľko bolesti ti osud nakladá na plecia.....je mi smutno a v očiach mám slzy…kde je spravodlivosť? a existuje vôbec?.....vždy som písala, že mám z tvojich článkov príjemný pocit, boli také od srdca, plné citu, bolo cítiť, že ste s manželom na seba naviazaní a je medzi vami silné puto. Máš v sebe určite milión krásnych zážitkov, ktoré navždy zostanú v tvojom srdci. Prsty sa kĺžu po klávesnici a mne sa veľmi ťažko píšu slová ÚPRIMNÚ SÚSTRASŤ. Zbytočne by som teraz písala, že čas všetko zahojí, ale pamätaj, po každej búrke raz vyjde slnko. Máš krásne deti, ktoré ťa budú držať nad vodou, milujúcu rodinu a všetky nás BC-čkárky, ktoré sme boli a vždy budeme pri tebe.
    Matu

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 17.14

39. 39 29. Listopad, 2009, PETRA:

    Milá Diny, témeř každý den, jsem navštěvovala Váš blog a četla s radostí, všechny ty „malé velké události " Vaší rodiny. Nesmírně Vám fandila a obdivovala Vás. Cítila jsem obrovskou sílu jedné milující mámy, a říkala si , že Vy to všechno zvládnete. Když jsem se včera vrátila z cest a večer zapnula počítač, abych se u Vás potěšila byla jsem nesmírně zasažena tvrdou realitou. Příjměte prosím moji upřímnou soustrast. Na mysl se mi dere, biblický verš,: "Radujte se s radujícími a plačte s plačícími.“ Pláču s Vámi a zároveň věřím, že všechno má svůj čas.
    Je čas rození i čas umírání,
    čas sázet i čas trhat,
    je čas zabájet i čas léčit,
    čas bořit i čas budovat,
    je čas plakat i čas smát se,
    čas truchlit i čas poskakovat,
    je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat,
    čas objímat i čas objímání zanechat,
    je čas hledat i čas ztrácet,
    čas opatrovat i čas rozhazovat,
    je čas roztrhávat i čas sešívat,
    čas mlčet i čas mluvit,
    je čas milovat i čas nenávidět,
    čas boje i čas pokoje.
    Diny, velice si Vás vážím a myslím na Vás. Petra

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 18.05

40. 40 29. Listopad, 2009, Petra:

    Diny,uprimnou soustrast i rodicum Milose.Doufam,ze uz je vam aspon trochu lip alespon po zdravotni strance.Jak je Klarce?Myslime na vas porad a je nam to moc lito.

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 18.19

41. 41 29. Listopad, 2009, Dáša:

    Je mi to strašně líto,
    upřímnou soustrast a hodně sil.
    Myslím na Vás.
    Jsi úžasná ženská,zvládneš to.A nepochybuji,že tvé děti vychováš stejně ke všemu dobrému,jako jejich babička vychovala svého syna.

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 18.47

42. 42 29. Listopad, 2009, Jita:

    Vzdávám holt všem matkám, které zvládnou vychovat skvěle svého syna. Mám štěstí. Jednoho dobře vychovaného mám taky doma. Díky babi.
    Doufám, že já i ty zvládneme ty své kluky taky takhle vychovat. Ty máš nakročeno skvěle.

    Vloženo 29. Listopad, 2009 v 20.27

Vložit komentář