Klárčin blog

50 komentářů k “…”

1. 1 30. Listopad, 2009, Peguš:

   Diny NÁDHERA, je to plné lásky která mezi Vámi byla, je a bude navždy!!

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 18.48

2. 2 30. Listopad, 2009, Bludicka:

   Diny :erik:
   je krásná

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 18.50

3. 3 30. Listopad, 2009, Alice/Marbulínek:

   Diny, nádhera, kterou neumím slovy vyjádřit!!!!

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 18.51

4. 4 30. Listopad, 2009, Petra:

   Diny,krasne!A ja tomu verim…

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 18.56

5. 5 30. Listopad, 2009, Verka:

   Diny, dojalo me to. Drz se.

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 19.08

6. 6 30. Listopad, 2009, lenka:

   Diny,nádherná.

   A jak beruška v nemocnici?

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 19.12

7. 7 30. Listopad, 2009, peki:

   Diny!!! Krásné a tak dojemné.

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 19.20

8. 8 30. Listopad, 2009, majka11:

   Diny, co víc na to říct…krásně si to napsala, je to tak…Drž se Majka.

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 19.21

9. 9 30. Listopad, 2009, Iva:

   Diny, je to tak pravdivé…

   Vloženo 30. Listopad, 2009 v 19.33

10. 10 30. Listopad, 2009, Mata:

    Krasná.. objímám …

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 19.47

11. 11 30. Listopad, 2009, Blanka:

    Věřím tomu…

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 19.56

12. 12 30. Listopad, 2009, gilotek:

    Hodně sil Diny, a přeju ať je líp. Jak doma tak Klárce :o)

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.00

13. 13 30. Listopad, 2009, Hamina:

    Tak si tu zase brecim.
    Diny, krasne, pravdive laskyplne.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.05

14. 14 30. Listopad, 2009, Lucka:

    Diny,
    je to vserikajici…
    posilame spoustu sily!!
    L. a spol.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.11

15. 15 30. Listopad, 2009, Markéta Nádvorníková:

    Nádhera…od úžasný,nádherný bytosti DINY!!!

    Neustále na Vás myslim.Strašně moc na všechny.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.20

16. 16 30. Listopad, 2009, Makytka:

    jsem ráda, že jsi

    Drž se, pa. M.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.28

17. 17 30. Listopad, 2009, tynda:

    Diny,
    úplně mě zamrazilo, když jsem si to četla…je to tak hluboké.
    Posílám alespoň účast, myslím na Vás všechny.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.37

18. 18 30. Listopad, 2009, Lulu:

    To je tak.......ja neviem.....zastavil sa mi čas.
    Je to tak krásne, ale tak mi je ľúto, že také krásne básničky píšeš...... Je to ako príval rovno zo srdca.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.41

19. 19 30. Listopad, 2009, Anulenka:

    Nemám žádná vhodná slova.......

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.43

20. 20 30. Listopad, 2009, tanzi:

    Diny,
    mám kamarádku, kterou potkalo něco podobného..také smrtelná nehoda manžela a ona se svou roční holčičkou zůstala sama.
    Má u svého profilu na netu napsaného něco moc krásného, dovolím si ti to sem překopírovat.

    Někdo tam nahoře mě má rád. – Somebody up there likes me.

    Prosím měj i ty (a tvoje děti) toto na paměti !!!
    Drž se Tanzi

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.43

21. 21 30. Listopad, 2009, Makina:

    Úžasná básnička… Pár slůvky jsi vystihla celou současnou realitu kolem sebe. Nádhera.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.49

22. 22 30. Listopad, 2009, Hela Bella:

    NÁDHERNÉ, UPŘÍMNÉ, ČISTÉ!

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 20.54

23. 23 30. Listopad, 2009, Cassiel:

    Diny… Myslím na Tebe.
    Je mi to tak líto…

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.08

24. 24 30. Listopad, 2009, Vanovam:

    nadhera, Mirko jen se drž dál.a snad bude Klárinka zase brzo s Vámi doma. Míša

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.10

25. 25 30. Listopad, 2009, euka2:

    Tohle mi nedělej, Diny.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.11

26. 26 30. Listopad, 2009, Radka Ančincová:

    Moc krásně jsi to napsala. Řekla jsi vše…

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.13

27. 27 30. Listopad, 2009, Vrtina:

    Diny, jsem moc ráda, že píšeš. Ale teď tu brečíme já i manžel. Je to krásný! Taková láska, tu každý nezažije… Myslím na Vás i v noci u kojení. Držte se! K.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.32

28. 28 30. Listopad, 2009, vladka:

    Diny…ani nevím, co napsat. Můžu soucítit, ale prožitek je to nepředatelný. Posílám pohlazení…

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.32

29. 29 30. Listopad, 2009, cucaracha:

    Diny napsala jsi to tak krásně, zase jsi mne rozplakala…je to všechno z Tvého čistého srdce.
    Musím na Vás stále myslet, nakukuji jak je Klárince, jsem ráda, že léčba zabírá a přeji ať je zase brzy s Vámi doma.
    Posílám velké pohlazení všem a spoustu sil do dalších dní.
    Jitka

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.34

30. 30 30. Listopad, 2009, Pendula:

    Nádhera!To snad ani není možný, jak jsi to krásně napsala. máš talent:))

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.37

31. 31 30. Listopad, 2009, Jita:

    Moc krásný…

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.47

32. 32 30. Listopad, 2009, Milka:

    Diny,

    zase tu brečím. Je mi moc a moc lito, co tebe a děti potkalo.

    Ta báseň mluví za vše…

    M.

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.53

33. 33 30. Listopad, 2009, Jana_k:

    Ach, Diny, …
    Netřeba slov. Krásný, smutný,čistý…

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.55

34. 34 30. Listopad, 2009, Eva:

    Diny,
    myslím, že každý dokáže vyčíst kolik lásky mezi Vámi je!!! Krásně jsi to napsala… Přeju nadále spoustu síly a také zdravíčko vám všem!!!

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 21.55

35. 35 30. Listopad, 2009, Sulanek:

    Jsi PANI BASNIRKA! Vzdy jsi byla, tve basne jsou vzdy plne lasky, emoci, nehy, zivota… nejinak je to i tentokrat, jen pribyl smutek, velky … ale i nadeje…

    Objimam!

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 22.21

36. 36 30. Listopad, 2009, magrata:

    Diny,

    jen objímám

    Vloženo 30. Listopad, 2009 v 22.40

37. 37 1. Prosinec, 2009, Peťa/Pezy:

    Diny, je mi to pořád nesmírně líto… báseň určitě vystoupá – tam kam má…

    Vloženo 1. Prosinec, 2009 v 6.40

38. 38 1. Prosinec, 2009, Danka:

    Diny, básnička je nádherná, hoci je tak strašne smutná. Keď som videla tú fotku, tak som si hneď spomenula na to, ako som ti u nás na blogu včera ráno tiež nechala jednu fotku Aj keď som nepredpokladala, že by si si ju niekedy išla pozrieť. Stále si v našich modlitbách.

    Vloženo 1. Prosinec, 2009 v 8.15

39. 39 1. Prosinec, 2009, Monticka:

    Diny,

    ta slova jsou nádherná, dokonalá…

    Vloženo 1. Prosinec, 2009 v 8.18

40. 40 1. Prosinec, 2009, Zvědavka:

    Diny, je nádherné, kolik lásky je z té básničky cítit.a kolik lásky je schované mezi řádky.........mnoho znás Ti může závidět, že jsi takovou lásku prožila.

    Vloženo 1. Prosinec, 2009 v 10.27

41. 41 1. Prosinec, 2009, Jana12:

    Diny, básnička krásná, je mi moc líto, že zrovna takovou musíš psát. Brečím tu s tebou. Drž se Jana

    Vloženo 1. Prosinec, 2009 v 10.30

42. 42 1. Prosinec, 2009, Helena:

    Krásné ano, ale mrazivě krásné. Na ty poslední řádky prosím ani nemyslete, vaše děti vás potřebují..

    Vloženo 1. Prosinec, 2009 v 13.56

43. 43 1. Prosinec, 2009, Martina:

    Milá Diny, na Tvé stránky jsem se dostala až včera přes Rodinu a dozvěděla jsem se o tom co se stalo a celkově o vás. A vidím jaká je to škoda, zpětně pročítám tvé deníčky a vidím v nich úžasného člověka a skvělou mámu a moc mě mrzí, že jsem Tě neobjevila dřív, ale až v téhle strašné době. Myslím na vás všechny už dva dny, nechtěla jsem ti psát, protože tolik lidí si na tebe vzpomělo a nakonec se ani neznáme. Ale musela jsem ti říct, že na tebe myslím i když momentálně nemám jak ti pomoci. A hlavně VÍM jak seš skvělá a že to zvládneš i když to bude moc těžké a hrozně bolet. Vím, že tu všechnu vaši lásku dáš vašim dětem.
    Hodně síly.
    Martina

    Vloženo 1. Prosinec, 2009 v 14.53

44. 44 2. Prosinec, 2009, Martina:

    Diny, je to moc nádherná básnička, plná citu, lásky a bohužel smutku. Vstoupila si do mého života před několika dny a zůstaneš v něm navždy. Stále na Tebe a Tvé děti myslím a přeju Tobě a Tvým dětem už jen to nejlepší. Martina

    Vloženo 2. Prosinec, 2009 v 14.34

45. 45 2. Prosinec, 2009, Bam:

    Diny, kéž bych to takhle uměla napsat…

    Vím, že nepomůže nic…teď ne, teď by pomohlo jediné a to je mimo naši realitu. Zkusím ale napsat co pomáhá mě, když je nejhůř…zažily jsme lásku, o které si spousta lidí na tomhle světě může nechat jen zdát…pravda, měla trvat nejmíň věčně, ale díky za to, že jsme ji mohly vůbec poznat! No a pak děti…co krásnějšího a smysluplnějšího tady mohlo zůstat?

    Hodně síly!!!!

    Blanka

    Vloženo 2. Prosinec, 2009 v 22.23

46. 46 3. Prosinec, 2009, Lucie:

    Dobrý den, četla jsem Váš příběh a je mi hrozně moc líto, co se vám všem stalo, vážně hrozně moc.. Moje mamka pracuje v Nadačním fondu Niké a pomáhají jedné holčičce se stejným postižení jako má ta Vaše, mamka mne prosí o telefon na Vás, aby se s Vámi mohla spojit, nabízí pomoc, kdyžtak její telefon je 732 65 92 48, nebo mi napište číslo na sebe a oni se s Vámi spojí..

    Věřím, že danou situaci ustojíte, protože vím, že jste a budete ta nejlepší máma Vašim dětem… Mějte se moc krásně..

    Lucie Sekaninová

    Vloženo 3. Prosinec, 2009 v 14.44

47. 47 22. Prosinec, 2009, Rozbor básně ;) » Klárka - naše sluníčko:

    […] (ten, ve kterých jsem zrovna psala i o jejich návštěvě jedno pondělí)  a pak jim četla básničku pro Mildu, tu co jsem mu psala krátce potom, co zemřel […]

    Vloženo 22. Prosinec, 2009 v 6.12

48. 48 24. Listopad, 2011, Lucka73:

    Když se ohlédneš zpátky – vím, že jsi už jinde. Spousta bolesti už uteklo, spusta ostrých hran se obrousilo. Možná se ti zdá, že už ho necítíš jako dřív.

    Ale já jsem si jistá, že je pořád s vámi. Pořád na vás na všechny dohlíží, raduje se ze všech krásných věcí, co zažíváte a smutní pro všechny vaše slzy.

    Je rád, že jdeš dál, že jsi nezůstala sedět s rukama v klíně. Že se neutápíš v potocích slz. Ale že život bereš tak, jak přichází – s otevřenou náručí a srdcem na dlani.

    Milda je vedle tebe pořád – v chování Davídka, v pohledech Káji, v Klárce, pro kterou by udělal všechno na světě.

    Jsi skvělá ženská. Dokázalas vekou věc.

    Přeju hodně síly a spoustu štěstí – vám všem.

    Vloženo 24. Listopad, 2011 v 5.45

49. 49 19. Leden, 2012, Honzikova:

    Diny, na Váš blog jsem narazila šťastnou náhodou. Nikdy jsem nezažila pocity, jaké zažívám, když čtu vaše slova. Cítím samozřejmě obrovský smutek, ale hlavně (paradoxně) vděk. Lásku. Štěstí. Znovuobjevené pocity jako těšení se a radování se z přítomnosti milovaného… Jak čtu starší a starší články, zjišťuju, že snad Váš muž a můj přítel jsou v nějaké přízni. Tolik podoby. A já mám pocit, že si ho dost nevážím, nedávám mu dost najevo, jak je výjimečný a že to vím a vážím si toho. A když si jen představím, jen na chvilinku, že bych ho ztratila podobně jako Vy, tak se mi srdce sevře takovou silou, že přestávám dýchat. Vaše neštěstí, které překonáváte tak skvěle a statečně, snad pomůže nejen mně uvědomit si, na čem OPRAVDU záleží. Přeji Vám Vaše děti, všechny Vaše malé radosti, přeji Vám sílu a přátele. A kdybyste někdy nevěděla, jak dál, zkuste si říct mé oblíbené „pokud couvám, tak jen proto, že se chci rozběhnout“. S láskou Jitka

    Vloženo 19. Leden, 2012 v 12.38

50. 50 19. Leden, 2012, Diny:

    Jitko, moc děkuju .. ani nevíte, v jakou chvíli přišel Váš komentář. Moc jsem potřebovala něco takového číst… Děkuju.

    Vloženo 19. Leden, 2012 v 12.55

Vložit komentář