<!–texy–>Já ti přeji ten sluneční svit, klidně i před slunovratem a na světlejší dny se těším také…o jaru ani nemluvím…
K.

<!–texy–>Diny, váš osud sleduju od chvíle, kdy Vám odešel manžel a táta - ještě jsem Ti neposlala žádný vzkaz, komentář, pár slov…nenašla jsem ty správné. Cítila jsem, že něčím jste jako rodina zvláštní, jen jsem to nedokázala ani sama pro sebe zformovat do slov. Došlo mi to včera: Diny, i za tu krátkou společnou dobu, kterou jste pro sebe měli, jste si vzájemně dali tolik lásky a porozumění a všeho pozitivního, že mnohým z nás nebude stačit celý život na to, abychom ve svých rodinách vytvořili stejnou atmosféru. To všechno s váma bude už napořád…a co se stalo, to jen posílí. Nepochybuju o tom, že se jednou budete všichni zase smát…to co jste si stihli dát, vám pomůže překonat to, s čím se ted musíte vyrovnat. A už se tak děje..přes všechnu bolest je i z tvých článkůcítít ta síla a odhodlání….máš můj obdiv - vy všichni. Myslím na vás a držím vám všechny palce..

Anina

<!–texy–>Taky nemám ráda zimu, když už tak se sněhem, ale tahle? Nedá se nic, u nás navíc prší. Se sluníčkem půjde Diny vše líp, Posílám pohlazení a sílu do těchto nevlídných dnů.

<!–texy–>DINY, díky Bohu za ty automatické činnosti, co člověk musí zvláddat, bude líp, určitě, musí…. Posílám objetí tobě i dětem.

<!–texy–>Diny, až bude sluníčko,tak bude všechno krásnější. Sluníčko hodně dodá energii.

<!–texy–>Diny určitě bude líp!!!Věřím tomu i za Tebe, za Vás všechny…Sluníčko je léčivý!

<!–texy–>Diny, psát to furt dokola je asi blbé a ohrané, ale pravdivé - myslíme na vás moc! :-)))
Já vím, že to ustojíte…

<!–texy–>Diny,
se sluníčkem půjde všechno líp. Přeji Ti, aby sis uchovala kus toho svého sluníčka, co nosíš v srdci. Aby dokázalo zahnat mraky i když venku prší. Pročítám pár dnů pozpátku, protože jsme teď měli jaksi fofry, tak vím, že nemáš každý den “posvícení”… Ale jsem ráda za ty lepší chvilky, co sem tam problesknou a co brzy budou převládat !!!
Ž.

<!–texy–>Taky se moc těším na delší dny. Nemám zimu a tu tmu ráda. Děti ještě kašlou.
Budu myslet na stromečky. Ať to všechno stihnete. Mrazy mají být prý každou hodunu…
Myslím na vás.

<!–texy–>Milá Diny,
znám Tě jen letmo virtuálně z dubňáčků z rodinky, občas jsem tam načuhovala, i když mám dítko trochu starší(a jedno zase o trochu mladší). Je mi moc líto, co se stalo. Jsem si však jistá, že všechno má svůj smysl, i to dobré, i to zlé. Věř, že na tomto světě nejsme ani poprvé ani naposled a že každá duše má v každém životě úkol, který musí splnit, aby se posunula zase o kousek dál na své cestě. Věř, že Ty, Tvůj muž, i děti jste už ušli hodně daleko. Svůj osud jste si totiž vybrali už před narozením, teď je na Vás, jak to zvládnete. Věř taky, že se svým mužem zase potkáte a že on bude na Tebe ohromně pyšný. Pokud budeš mít chuť, přečti si knihu “Poznej svého anděla” od Benjamina Kleina, mně tato kniha dala strašně moc. Držím palce ! R