Klárčin blog

jako by měl hodin nejmíň čtyřicet … ale byl prima. Byl díky spoustě událostí opravdu hezký, milý a byl to první den, kdy jsem smutnila asi nejmíň od té doby, co se to stalo, první den, kdy jsem se i dost smála, děti byly také dost v pohodě (až na závěrečný večerní Davídkův kašel, ale to snad nějak vypilujeme a poradíme si) – a to díky spoustě věcí.

Když napíšu, že nebyl vůbec čas na net – tak asi by mohlo stačit:)

Že přijela kamarádka, s kterou se známe už tolik let – Peg, a smály jsme se, brečely, vzpomínaly i mluvily o budoucnosti … pekly vánočky a strašně se povedly a šly spát pozdě a že Peg přivezla víno, které jsme s Mildou měli nejradši a mě to dostalo hlavně proto, že to ví … 

Já měla na svědomí těsto (které je podle Missorčiny babičky) a holky pletly ;) Peg se teda povedl přímo výstavní kousek – Zuzi malinko spadla, ale zase má zajímavý tvar:)

Nebo že přišlo spoustu balíčků, o kterých napíšu o víkendu, teď se mi za chvílí vzbudí drobotina, tak píšu jen na rychlo hlášení, že prostě nestíhám. Ale jen pro dárkyně milé prozradím, že Davídek tu chodil  s novou školní aktovkou na zádech a byl strašně velikej, že Klárka dostala spouuustu nádherných náramků, od kterých nešla odtrhnout, Zuzanka naprosto bombové rýsovací prkno s příslušenstvím, děti dostaly spoustu teplých ponožek z ovčí vlny a vestičku Dáda nesundal celý den … a … slibuju, že o víkendu napíšu víc, tohle je jen zlomek a vcelku to způsobilo tolik radosti, že aspoň maličko hned napsat musím.

Do toho přijeli s novým sporákem, který jsem objednala minulý týden – naše asi čtvrt stolení stará Mora, možná si pamatujete, že jsem psala, že nedávno hořela a náš elektrikář nám doporučil jí vyměnit. Plánovali jsme to ještě s Mildou za jeho roční odměny – a koupili si pro jistotu i hasící přístroj. Ten se neztratí – dneska jsem ráda, mám pořád strach, že se něco stane nebo tak … větší než dřív. No a nový Elektrolux s horkovzduchem už u nás bydlí, je zapojený a nádherně peče, klidně i dvě vánočky najednou (koukali jsme na to s Markét přes sklo jak do akvárka:))) Já teda asi jak v Jiříkově vidění, vůbec tyhle novoty neznám :))

Už musím, Kájík je vzhůru, Zuzi odjela do školy – za chvíli se vzbudí prckové i Peg, tak to odešlu, ale díky. Díky za tenhle den. Spát jsem šla pozdě, bez prášků a usnula ve vteřině. To už se vážně dlouho nestalo.