Klárčin blog

Asi nejsou slova, jak poděkovat … dneska jste mi prostě zavalili děti :)

I pošťačka kroutila hlavou … do jednoho domu asi nikdy tolik balíčků nenesla … Z osmi balíků byl můj jen jeden (jako o kterém jsem věděla) …

No pro děti to bylo něco!!!

Nerozbalovali jsme všechno hned. První po snídani … druhý před obědem … třetí přes spinkáním … pokaždé tak nějak za odměnu (maminka se výchovně vyžívala a nutila děti pokaždé uklidit hračky nebo požadovala další úlitby) … a i když jsme marodní (pro změnu hodně kašle Davídek), tak se děti díky vám celý den opravdu nenudily :)

Musím říct, že jsem až koukala, že na další balíček prostě nesáhly, čekaly … hrály si s tím, co bylo v tom minulém a pohodička :)

Ve všech balíčcích byl dopis – a v polovině z nich, že si dárci nepřejí být jmenováni na blogu a že nechtějí, aby se vědělo … když to řeknu na rovinu zase já, tak nestíhám … fotit ani psát … tak udělám jen takovou malou rekapitulaci za dnešek, abyste věděli aspoň trošku a poznali se, že pošta opravdu doručila, co jste nám tak krásně balili a mysleli na nás … a opravdu moc moc děkuju …

Protože je docela zima, a Davídek nastydlý a Klárka se z toho snad dostává, spinkají v nových krásný tričkách z vlny Merino :) (Někomu to běhá po zahradě a bečí a jinej z toho umí vyrobit něco tak úžasnýho :) ) 

Odpoledne jsme si hráli divadlo s úžasnými maňásky :) Klárka měla velkou radost s vaničky pro miminko a věciček v nich a kluci s novou motorkou a autem zkoušeli v kuchyni odolnost nové sklokeramické desky na sporáku (nemusím říkat, jak jsem řvala, že ne:))) 

Úplně jsme zapomněli na vánoční čokofigurky – ale Ježíšek to asi věděl a tak nám dvě obr bonboniery poslal:) Spolu  s krásnýma hvězdičkama z korálků (tohle se nikdy nenaučím …)

Žabičky se hráli celé odpoledne, megaúspěch!!! :) A srdíčko moc potěšilo cukroví od Flo a party z Bistra … to napíšu jmenovitě, to musím!!!! :)

Zuzi navrch k dárkům pro sebe dostala speciálně jen na své jméno balíček … ale to asi napíše sama k sobě :) Jsem zvědavá, jestli se mi potvrdí má teorie o dárci, páč to je samozřejmě zase hádanka :))

Děkujeme …

Mně to nedocvaklo.

Že Zuzi dneska přijede až před osmou večer, protože jde s kamarádkou do čajovny.

Místo abych, když prckové spali, dělala něco pořádnýho … tak jsem se tu tak poflakovala a pak jsem před čtvrtou s děsem zjistila, že Zuzka nedorazí, tudíž na ovce musím rychle, než se setmí. 

A co s dětma.

No zůstaly doma (Dáda pro změnu kašle), domluvená signalizace do okna a já letěla s dvěma kyblíky horký vody a s dalším plným řepy a ovsa za těma zasněženýma krasavicema. 

Je sice hezký slyšet (béééé), že vás někdo tak rád vidí, ale já bych si to klidně odpustila. Navíc jsem zjistila, že v malým sklepě zamrzla voda v trubkách, skoro úplně, zapomněla jsem dveře zavírat (to měl vždycky na starosti Milda tohle, jak já to mám všechno najednou v hlavě nosit? Nemohl mi třeba nechat seznam úkolů na zimu, pak na jaro … co???)

Do toho jsem prostě pitomá, to se jinak nazvat nedá – a zapomněla jsem si nejen vzít do té sloty rukavice, ale dokonce mě napadlo, když jsem ovce zavřela do jedné z ohrad a přesypávala žrádlo a přinesla si blíž ty kýble horký vody k žlabu, abych rozmrzla led a dala jim pak novou … že se jako ohřeju. Byla to pikosekunda a blondýna strčila ruce do tý horký vody. Chápete to? Snad mě omlouvá můj nový stav (neplést s „jiným“) … a prostě asi i ty vlasy …

Jako že mi začaly ruce lepit na branku asi říkat nemusím a můžu být ráda, že na ní  nevisím doteď ;)

Že mi pak málem mrazem upadly … to asi taky nemusím vysvětlovat. 

Domů jsem přišla s omrzlinama, naštvaná na celej svět a navíc na mě David v okně (zavřeném samozřejmě) poskakoval, tak jsem letěla, div jsem se nezabila – aby mi ten sdělil, že Kája chce haminku (to je jako důvod, proč na matku mávat zběsile, že se něco děje…) 

Zvoní telefon, nejsem schopná ho ani do ruky vzít a zmáčknout čudlík. Hledám rukavice, Zuzka mi je asi včera stopila. Taky dobrý. Pak najdu nějaký divný, ale dobrý každý teplo a chodím v nich po bytě -  sedím u kamen a přemýšlím, jestli zase nedělám blbost, když si ruce u nich rozehřívám.

Navíc ke všemu nemám pořádnou bundu, protože … Milda když jel na té motorce naposledy, měl jednu pořádnou zimní … a já měla tu samou. Nemůžu jí nosit. Už jen proto, že bych se bála, že mě děti třeba zezadu zahlídnou a… a prostě ne. Už jí stejně ani nemám.

Takže si jdu právě někde na netu objednat pořádný zemědělský rukavice a vaťák. Tohle se fakt nedá.

A řekněte dětem, že do horký vody se v mrazu ruce nestrkají (protože jenom děti a já jsme schopný tohle udělat ;) ).