Myšlenka dne

 

Vím, že Bůh by mě nepostavil před něco, co nemůžu zvládnout.

Jen někdy si přeju, aby mi zas až tak nedůvěřoval ...

 

 

 

 

19 Prosinec 2009

Tam

Tam kde právě jsi …

Není ti tam zima?

Cítíš něco, vnímáš …

Mám strach, že jsem vinná …

.................

Třeba tím, že na tebe

někdy zapomínám

že slzy jak první dny

pořád neutírám …

................. 

Snažím se, víš …

nějak žít

je to strašně těžký

je to jako kdybys měl

jít oceánem  … pěšky…

................. 

Snažím se … víš

jen nevím

která cesta je ta pravá

bez tebe jak bez kompasu

a pak bezradně stávám…

................. 

Odpusť mi …

že neumím

poradit si sama

chybíš mi, vždyť od teďka

jsem doma

už jen máma …

................. 

.................

Strašně se mi stýská … a nejhorší je na tom, že se už nikdy, nikdy nevrátíš … jak se s tímhle dá smířit? Jak se s tím dá žít? Jak je to správně … jak se to vůbec dělá …

v kategorii Psaní pro duši | 30 komentářů

19 Prosinec 2009

Sníh (12. den NP365)

Venku je sněhu … a Zuzka mě dostala.

Když jsem se vrátila od oveček (dneska s nima byla legrace, hlavně s Martinem, on je fakt beraní Ypsilon:))), tak Zuzi teplo domova vyměnila dobrovolně za zimu venku. Že by se prý mohl odhrabat sníh před domem.

Zase – další práce, kterou jsem prostě neřešila … prostě jí dělal Milda a já to brala tak samozřejmě. Pochválila jsem ho někdy za to? Řekla jsem mu, že je to prima, že se nemusíme brodit? Udělala jsem mu třeba pak horkej čaj, když přišel promrzlý domů?

Nevím, nepamatuju si, nevím …  a mrzí mě to … chtěla bych ten okamžik mít ve vzpomínkách … že se třeba pak usmál, nebo pak seděl s tím čajem ode mě u kamen a roztával … ale já prostě nevím. Spíš ne. Brala jsem to jako samozřejmost …

.............­............

Zuzi odhrabává sníh (když jsem jí řekla, ať to hodí přes zídku, tak prej ne, prej to bude dávat na hromadu ke garáži, jako to dělal Milda … na jakou? Já si toho snad nikdy nevšimla…)  a má tam pomocníčka:) Jediný z prcků, který je zdravý a může ven. Ráno byl se mnou nakoupit a takovou měl radost ze sněhu, to je prostě něco, jak se ty děti umí radovat z úplně obyčejných věcí :) 

kopie-p1013645.JPG

Kája má čepičku z velbloudí srsti, teta Makýš mu jí přivezla z Mongolska, krásně hřeje :) 

A doma zatím Davča paří na Zuzky kytaře ;)))

kopie-p1013640.JPG

A tady je na fotce pro změnu dárek od Merlina Zuzce – kombo (já to taky slyšela nedávno poprvý:))) 

v kategorii Projekt 365 | 19 komentářů

nahoru »