28 Prosinec 2009

Sousedé

V kategorii Denní deníčky |

Znáte to pořekadlo : V nouzi poznáš přítele …

Není snad pravdivější a já bych ho ještě vzhledem k naší situaci krapet parafrázovala: V nouzi poznáš sousedy.

A já děkuju těm našim, až na pár výjimek (které kde nejsou že?;) ).

Nemyslím jen ty bezprostřední – vzhledem k našemu pozemku i postavení našeho domku mám přímé jen dva, s jedním vyjdeme za každých okolností, je to fér chlap a co mě mile  překvapilo, i na pohřeb Mildy přišel … a spolu vycházeli absolutně bez problémů. Věřím, že tomu bude tak i dál. 

S druhými jsou problémy odjakživa, naštěstí jsou to lufťáci.  

Ale co mě moc překvapilo – ostatní blízcí či mírně vzdálení sousedé a kamarádi, kamarádky z vesnice – kolik jich po té nehodě Mildy přišlo … nabídlo pomoci při práci na zahradě, domku, nebo prostě jen přijdou večer, kdy je ta samota nejhorší, na kafe a u kamen si povídáme a je mi líp … na Štědrý den přišli další kamarádi, kteří mě dojali s plechovkou plnou papírových stokorun i větších bankovek od lidí ze vsi (netuším od kterých), kteří chtěli nějak vyjádřit účast a pomoci … Přišlo mi to tak smutně krásný, jak za starých časů … a já ani nevím, komu poděkovat … 

Kolem práce na zahradě a domu je to pro mě dost citlivé. Neumím si o nic konkrétního říct a radši si to popravdě udělám sama a na co nestačím, to na jaře radši zaplatím … (v plánu je celá revize elektřiny, ta je asi v nejhorším stavu, a není to sranda … díky Zrnkům a tak díky vám, kdo jste přispěl, budu moci celou práci kolem zadat najednou a ubyde mi velká starost … děkuju …)

Na takovou tu kopáčskou práci jsem domluvila jednoho souseda, na tom bych se asi sedřela … dneska jsem hodila řeč s dalším, moc milým, léty prověřeným ;), který bydlí naproti nám trošku bokem a po elektřině by přední stranu domu zateplil a nahodil. Je zedník, moc šikovný a o víkendech v létě by to zvládnul – vím že nebude drahý, ale přitom je precizní. Ostatní stěny domu nechám na další roky, ale ten předek je potřeba udělat, visí tam právě kabely  a nemám z toho dobrý pocit, navíc uniká zbytečně teplo.

No a s tímto panem sousedem mám i domluvené, že od jara do podzimu budu moci s dětma občas vyjet pryč i na několik dní, dřív nám také krmil kočky a psy a příští rok, když už bude tráva, se bude starat i o ovečky (připravím mu hadici ze studny ke korytu, aby to měl co nejjednodušší a my koneckonců taky). Tak to jsem moc ráda, chtěla bych s dětmi navštívit v létě pardubickou babičku i Mildovi prarodiče, sestřenici, prostě všechny kdo jsou od nás tak daleko a na jeden den to nejde.

No a není to jen o práci – jsem moc ráda za kamarádky, zvlášť za Janu, která prostě přijde a zeptá se, jestli nepotřebuju něco v Globusu, že tam jedou, která přijde a donese základní nákup, když ví, že jsem tu jen s malýma sama … Jsem moc ráda za holky, které chodí večer na pokec a já se nestydím před nima brečet. Ale i se smějem, to zas jo … :)

Já moc neumím si o pomoc říct. Když ale už někdo stojí za dveřma, že nemusím volat, nebo se prosit, je to jednodušší.

A tak se z kamarádek postupně stávají přítelkyně … a ze sousedů kamarádi … a já (i když většina určitě tenhle blog nezná) jim děkuju … (nahlas to umím taky, ale dnes mám potřebu se podělit i tady:) ) 

Prostě opravdu platí, že v nouzi poznáš přátele … a sousedy;)  

Tento článek byl vložen 28. Prosinec, 2009 v 14.15 a je zařazen v kategorii Denní deníčky. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

15 komentářů k “Sousedé”

  1. 1 28. Prosinec, 2009, Petra:

    Diny, to je tak dobře, že jsou ještě hodný lidé… že pomůžou, co bude třeba a taky ten ,,pokec,, určitě jsi moc ráda, vím,jak ta samota bolí…Děkuju za ně…

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 14.42

  2. 2 28. Prosinec, 2009, Radka Ančincová:

    Tak to je super, výjimky se vždycky najdou, ale hlavní je že převaha je těch dobrých co pomůžou. Je to milé a já mám takovou radost, že všechno krásne plánuješ …

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 15.04

  3. 3 28. Prosinec, 2009, Martina:

    tak to má být

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 15.07

  4. 4 28. Prosinec, 2009, Zdenda:

    Krásný, nemám slov!!!!

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 15.22

  5. 5 28. Prosinec, 2009, Veronika:

    To mám radost Diny, tak jen tak dál! :-)

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 15.29

  6. 6 28. Prosinec, 2009, Renča:

    Je to krásné, Diny. Ovšem nejhorší na tom je, že tohle člověk pozná, až když se ocitne v těžké situaci. Jako by se normálně lidi báli přijít blíž a otevřít se. Což sebou nese dnešní doba…

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 15.35

  7. 7 28. Prosinec, 2009, Diny:

    Renčo, myslím, že nejhorší by bylo, kdybychom to vůbec nepoznali…

    Jinak já tedy taky nejsem kdovíjak otevřená (myslím v reálném životě) – do domu jsem si dřív pustila málokoho … ne že bych dneska každého, to také ne, těch opravdu kamarádek, které jimi byli včera i dnes zase moc není. Ale množství vůbec není důležité.

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 15.40

  8. 8 28. Prosinec, 2009, Edit:

    krásné, moooc mě to těší

    A já dnes dostala pozdrav od spolužačky z výšky- byla tady před 2 lety na Vinobraní- jste zváni také když máte ted ten odvoz- je to tady mooooc pěkné-
    mám těch nej kámošek dlouholetých tak na 1 ruku a tahle patří mezi ně a je z Krompach na Slovensku- že prodělala několik chemo, má holou hlavu a tak se uvidí… až to bude trochu možné pojedu tam hodne mě to vzalo protože mi to připadá ,že to neštěstí chodí jenom po dobrých lidech…

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 17.03

  9. 9 28. Prosinec, 2009, Jita:

    Je to bezva, že to tak funguje.

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 17.36

  10. 10 28. Prosinec, 2009, Katka:

    Diny, a já jsem ráda že vybrané peníze pomůžou. Že si budeš moct zaplatit někoho na práce které neuděláš. Já si taky neumím o pomoct říct a radši si to udělám sama ale vždy to nejde. Tak se neboj říkat a klidně jim za to něco dej – pokud to vyrovná ten pocit že si musíš říkat.

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 17.43

  11. 11 28. Prosinec, 2009, Iva:

    DINY, je hezké číst, že dobří lidi ještě jsou, existujou…

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 18.02

  12. 12 28. Prosinec, 2009, Kira:

    To je fakt moc hezký!

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 18.14

  13. 13 28. Prosinec, 2009, Diblik:

    Cloveka potesi, ze v dnesni uspechane dobe existuji stale lide ochotni pomoci cloveku nejen v „nouzi“, ale hlavne byt mu dobrymi prateli kdykoli je potreba…Jsem rada, ze mas kolem sebe hodne takovych lidi…
    Je moooc prima, ze vybrane penizky Ti pomuzou…jen Ty vis, kde budou nejvice potreba…

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 18.50

  14. 14 28. Prosinec, 2009, Hamina:

    Tak o tomhle je vesnice.
    Myslim si, ze ve meste by tohle mozne nebylo. Na vsi proste sousede vedi. Vedi i o nestesti a vedi kolik je strasne moc prace okolo baraku. A taky vedi, ze zenska se 4 detma i kdyby se pos…la tak to proste vsechno sama zvladnout nemuze. A ze urcite by i oni byli radi, kdyby te jejich zene nekdo nabidl v tezke chvili pomoc. Je to super. I toho clovek nemusi kolikrat vyuzit, bajecny je pocit kdyz vis. Kdyz vis kam se muzes obratit. Kdyz vis u kterych dveri zazvonit. Co umi tenhle soused, co zvladne tenhle.

    Lidske nestetsi proveruje charaktery lidi.

    POznala jsem to na vlastni kuzi, kdy nase pani domaci byla pozadana ne primo o pomoc pri odvozu holek z nemocnice po te nasi bouracce. Jeji manzel mel upito, coz mel pry muj muz poznat a vubec ho o odvoz nezadat. A ona mela 39 horecku.
    To ze sem stala na poli u dalnice se 3 detma, v uplne tme, auto na sracku, veci rozhazene po poli ji bylo uplne jedno. Proste resila, ze jsem po telefonu mela poznat, ze jeji muz pil.
    No nastesti tady byli jini, kteri se o nas postarali. A ted uz vim, kam se muzu s klidnymi svedomim obratit. Na ni urcite ne.

    Tak si tech dobrych lidi uzivej a neboj se rici o pomoc. Kdyby pomohla i ma ruka, tak ji protahnu klidne az k Vam.

    Vloženo 28. Prosinec, 2009 v 18.53

  15. 15 29. Prosinec, 2009, Zvědavka:

    je fajn, že máš kolem sebe tak milé lidičky…a rčení,, v nouzi poznáš přítele,, je opravdu moc pravdivé…asi to mnoho z nás zažilo na vlastní kůži.
    Škoda, že bydlíš tak daleko, poslala bych Ti tam Ty svoje puberťáky.....aby jim trošku spadl hřebínek při té hromadě práce…
    Mějte krásný den

    Vloženo 29. Prosinec, 2009 v 9.31

Vložit komentář

nahoru »