Klárčin blog

Ani vlastně nevím, co můžu od příštího roku čekat. Co od něj chci … 

Pro svoje děti a blízké, přátele, kamarády i pro vás všechny, kdo k nám chodíte sem na blog na návštěvu, přeju hlavně to zdraví …

Pro sebe taky, no jo …

Přeju, aby ten příští rok nepřinášel tak smutné události, jako tenhle. On je asi bude přinášet, navzdory přání … tak tam kde se stanou, přeju sílu to zvládnout. Ustát to se ctí a opět - ve zdraví…

Kdo je sám a rád by měl někoho … moc přeju štěstí, aby se potkali.

Kdo je s někým, s kým si nerozumí nebo je prostě nešťastný … sílu na vyřešení.

Tam kde chybí cokoliv – ať se dostává.

Tam kde je něčeho přebytek – ať se to srovná do mezí, jaké si přejete.

Dneska odpoledne mi napadla myšlenka, že bych chtěla vědět, co bude přesně za rok u nás … Jestli bolest poleví … co děti … jak to zvládnou … a co já … kde budu, jak se budu cítit? 

Pak jsem nad tím přemýšlela a není to dobrý nápad.

Kdyby mi někdo před rokem řekl, co v roce 2009 ztratím … koho … děsila bych se každého dne, kdy se to stane. 

Takhle jsem si každý den užívala jak to šlo nejvíc … když se teď někdy vracím k některým článkům na blogu, vidím to, cítím to z nich … ze slov, z fotek …  a jsem tak moc ráda, že jsem mohla většinu roku 2009 být šťastná, se svou rodinou, se svým mužem a dětmi …

Tak šťastný Nový rok 2010 – kéž by byl pro nás všechny opravdu šťastným … aspoň trošičku …