Klárčin blog

Tak už se to stalo.

Na záchodě na zemi (večer) dva centimetry vody.

SOS. Neděle večer. Dvě ze tří mrňat ve vaně,  Zuzka kmitá, já volám kamarádce. Její muž bohužel není doma. Tak vyrážím do sněhu pro souseda. Je doma, hurá.

Hodinu utahuje, opravuje, na třech místech problém. Opravil i co se doteď neřešilo. Pan soused je povoláním zedník, ale umí snad všechno. I opravit záchod:) Hurá!!!

Vážně nevím, kde bych teď v neděli večer sháněla instalatéra. Navíc byl zatuhlý i kohout na přívod vody do záchoda (poprvé jsem se dozvěděla od kamarádky od jeho existenci, myslela jsem si že myslí hlavní uzávěr ;))), a i ten je už povolený.

Prostě mám radost a asi zase začnu péct (pan soused totiž odmítl čokoládu, to jediné jsem tu jako dík dokázala vykutat …) – pečené doma snad příště neodmítne :) 

A aby tu nebyla jen fotka z oné místnůstky, tak tady jsou Davídek s Klárkou, jak si hrajou s knížkou od tety Jany (Katkausa) z USA :)) na hádání obrázků. Mám i video, ale nějak mě zlobí N-joy, tak uvidíme … 

Nádherná písnička  – KLIK SEM

.............­............

HALLELUJAH

I've heard there was a secret chord

That David played, and it pleased the Lord

But you don't really care for music, do you?

It goes like this

The fourth, the fifth

The minor fall, the major lift

The baffled king composing Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

.............­............

Your faith was strong but you needed proof

You saw her bathing on the roof

Her beauty

in the moonlight

overthrew you

She tied you

To a kitchen chair

She broke your throne,

she cut your hair

And from your lips she drew the Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

.............­............ 

Maybe I've been here before

I know this room, I've walked this floor

I used to live alone before I knew you

I've seen your flag on the marble arch

love is not a victory march

It's a cold and it's a broken hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

.............­............

There was a time you'd let me know

What's real and going on below

But now you never show it to me do you?

Remember when I moved in you?

The holy dark was moving too

And every breath we drew was hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

.............­............ 

Maybe there's a God above

And all I ever learned from love

Was how to shoot at someone who outdrew you

It's not a cry you can hear at night

It's not somebody who's seen the light

It's a cold and it's a broken hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

Hallelujah, Hallelujah

.............­............

Velmi volný překlad (zato ale frázuje):

Hallelujah

Pán naslouchal, když zazněl tón

to David hrál, ano byl to on.

Slyšít tóny znít? To hraju já.

Tak lehce ze srdce mi jdou,

jsou chvíli v dur a chvíli v moll,

pak smějí se a pláčí Hallelujah …

Hallelujah, Hallelujah,

Hallelujah, Hallelujah.

.............­............

Má víra v Tebe Pane můj,

já viděl ji, chvíli při mně stůj,

snad zapřel bych tě Bože, právě já.

Přikován k zemi nádherou,

víra se snoubí s nevěrou,

ze rtů jí slíbám sladké Hallelujah.

Hallelujah, Hallelujah,

Hallelujah, Hallelujah.

.............­............ 

Lásko, vždyť já tu už stál,

tvůj otrok, ne, já nebyl král,

krásou spálen na prach, jsem byl já.

Pak spatřil jsem tvé znamení,

z porážek víra pramení,

bolestný tichý sten, tvé Hallelujah.

Hallelujah, Hallelujah,

Hallelujah, Hallelujah.

.............­............ 

Lásko, je tu někde on,

má život náš, má i náš skon,

po lásce sami šlapem, ty a já.

Tak slyšíš někdy v noci pláč,

kdo jsem já a co ty jsi zač,

to napoví mé tiché Hallelujah.

Hallelujah, Hallelujah,

Hallelujah, Hallelujah.

Hallelujah, Hallelujah,

Hallelujah, Hallelujah.

Hallelujah, Hallelujah,

Hallelujah ..........

V noci jsem moc nemohla usnout, byla jsem tak nabitá … pozitivně, mile, bylo mi fajn.

Napsala jsem někdy kolem půlnoci na Baby café pokračování svých deníčků Všechno je jinak – O naději. 

I dnešní den je takový – milý, pohodový. Nevím čím to je. Může si člověk prostě říct: Od druhého ledna to bude lepší. Zvládneme to. Nikdy nezapomeneme, vždyť ty jsi pořád s námi. A já nechci, aby ses trápil tím, že jsme nešťastní … Nevím proč to tak cítím, vnímám … Od chvíle, kdy jsem si tuhle myšlenku připustila – jsem jiná. 

A nejúžasnější je víte co, na celé té věci?

Že i děti jsou veselejší, spokojenější, řádí tady, hrajou si a já vím, že když uvidí svou mámu, že se netrápí, že žijeme dál, že to zvládáme a že nás žít těší – že pořád za to stojí každý den tu být …

Jsou jak mé zrcadlo. Co vyzařuju já, tak se mi vrací … Dívám se na ně a jako by tu Milda byl také. Vím, že se usmívá, že říká: Takhle prosím buďte co nejčastěji … občas nějaká slza … proč ne … ale nepřehánějte to, radši vás vidím spokojené, když se něčemu smějete, když se děti třeba i hádaj o magnetky z Kostíků a neřeší stýskání … takhle jsem i já šťastný … 

Ne, fakt neberu žádné drogy a ani jsem se nezbláznila.

Jen to dno snad pod nohama už necítím …