17 Leden 2010

Kalamitní den

V kategorii Denní deníčky |

To se to tak někdy nakupí.

Po domě se vám projde elektrikář, který má smutné oči (asi viděl v životě až příliš děsivých rozvodů v domech;) ) a i když volí slova, dojde vám, že to co jste si doteď představovali pod slovy: v létě uděláme novou elektriku -   vůbec nevystihuje podstatu toho, co se u vás doma bude v létě dít.

Do toho pronese cosi o půdě, sežraných trámech – a pak stačí už jen pár vět, pronášených váhavě a citlivě, ale stejně se začínáte pomalu rozhlížet, kdože jako tohle má řešit? Jako JÁ??? Já SAMA ???

Po jeho odchodu se pračka totálně šprajcne a i když jede na poloviční vodu, tak špatný odpad jí naštve natolik, že se rozhodne vypouštět se skrz sama sebe – takže chvíli koukáte na to, jak jí ze spárů a snad všech možných pórů crčí voda, než stojíte v mokrý louži a snad instinktivně ve vteřině vytrhnete kabel ze zdi.

Ona si ale klidně skoro hodinu pouští vodu na zem, ručníky nestačí, nic nestačí, do toho vám tu děti běhaj a nejmenší křičí: Pitopa maminko, pitopa !!!

Oběd v kamnech se nepoved, jak by taky mohl, když maso cítí tu náladu, která se zažírá do každé cihly … náladu beznaděje, vzteku, náladu sebelítosti, náladu játenbarákpro­dámkašlunatota­dyzlatejbytněk­deveměstě!!!!

Pak si přehráváte rozhovor s elektrikářem (fakt sympaťák, on nemůže za to, jak to tady vypadá a nemyslím si, že přeháněl, spíš mě ještě šetřil …) – a jeho slova o bojleru, který je starý jako vaše mladší dcera, ale ta na rozdíl od něj nereziví. A neprobíjí – což u něj tím pádem hrozí.

Vidíte prostě na každým kroku kalamitu, děti kolem křičí, jsou hlasitější než obvykle. Kája si tak odvykl od mužských, že jen zahlídne kalhoty a něco, co mluví hlubším tónem hlasu, tak řve jak když ho na nože berou a věší se na mě, tudíž konverzaci hodnou dospělé ženy a budoucí majitelky domu ve stavu, v jakém je -  prostě nezvládám. A mám chuť utéct od všech řemeslníků, domu i dětí někam hodně daleko …

Jenže nemůžu.

Takže to balím, jdu si vzít vaťák a uteču aspoň k ovcím. Odvozím si pár koleček, nastelu, odnosím kýble horké vody a třeba mě ten vztek a pocit bezmoci přejdou. Nebo se naštvu a skočím do potoka. To je taky možnost – akorát je tam tak málo vody, že si spíš pořežu kotníky o led a navíc budu muset kupovat nové holiny.

Jak tohle dopadne – netroufám si hádat …

Tento článek byl vložen 17. Leden, 2010 v 14.40 a je zařazen v kategorii Denní deníčky. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

32 komentářů k “Kalamitní den”

  1. 1 17. Leden, 2010, Pavla:

    Hlavně klid,nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Vemte na radu někoho, komu důvěřujete a kdo stavařině rozumí ( pokud je po ruce), sepište, co je potřeba opravit -rozvody elektriky, instalace … a postupně naplánujte. A nejdříve si pročtěte svoju zápisky myslím tak z konce listopadu, když někdo poradil, abyste šla bydlet do města a dům prodala:-))))
    V bytě se také může něco pokazit. Určitě najdete spoustu rukou, které pomůžou. Tak hlavně hlavu vzhůru. Hezký den :-))))

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 14.58

  2. 2 17. Leden, 2010, Monika:

    Netrap se tím, já řemeslníky vždycky beru trochu s rezervou, všechno je podle nich špatně, všechno by rovnou měnili. Nevim jak ten tvůj elekrikář, ale já se setkala s mnohými, kteří tím, jak my máme všechno špatně jen chtěli zdůraznit kolik s tím budou mít těžký práce. Nech si všechno pořádně opravit jestli na to budeš mít peníze a budeš mít od těchhle zbytečnejch starostí pokoj a příští opravy už budou až na tvojich dětech.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 15.01

  3. 3 17. Leden, 2010, Edit:

    Booože Diny prosííím Vydrž toooo, slzím jako malá a nevím jak Ti pomoc- vidím to tak na měsíc do podnájmu a urychleně to nechat udělat- zažila jsem to v Praze a volila jsem řešení podnájem a nástup pracovní čety – nejlépe stavbyvedoucí, nebo firma co dělá na klíč- ten zorganizoval všechny práce aby na sebe navazovaly a za 6 týdny bylo hotovo – V Mikulově mame místa dost – tak klidně dojedte :o)))))

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 15.01

  4. 4 17. Leden, 2010, petra:

    jak to dopadne… no, ideálně by to bylo tak, že přijde jaro, ty s dětma odjedeš někam na měsíc na prázdniny a doma necháte seznam všeho, co je potřeba udělat, schopného stavaře zaúkolujete, aby to udělal a navíc všechno, co tam najde, co vy nevidíte a vrátíte se do hotového. pevně doufám, že to tak dopadne.
    mmch kájíkova pitopa vstoupí asi do dějin:-)

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 15.09

  5. 5 17. Leden, 2010, noemmi:

    Odjet by bylo sice idylický, ale já si spíš myslím, že to prostě za pochodu dáte dohromady.
    Neboj, to zvládnete… Budeš péct řemeslníkům a psát na blog, jak jim to jde hezky od ruky jak pokračujete.
    Pokud ti elektrikář přišel dobrej, tak se ho drž, najít dobré řemeslníky je umění, jak najdeš, nepouštět:)

    Uklidnila ses?

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 15.30

  6. 6 17. Leden, 2010, Zubrienka:

    Ach ne, Diny, co se to na Tebe zase sype :-(. Jako by nemohlo aspoň něco jít hladce, do prrr… Bojuj, bojuj, jak můžeš ! Ono to bude dobrý, neboj. Zvládli jste už horší věci !!! Jsem s Tebou aspoň v myšlenkách, když jinak to nejde.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 15.55

  7. 7 17. Leden, 2010, skapik:

    Diny
    ctu kazdy den ,ale pisu dneska zas po dlouhe dobe :-) prave na tohle ti ty lidi i ja poslaly ty zrnka , na to jich bylo a bude treba , na to abys nepropadala beznadeji ze ti chybi ta chlapska ruky co by to resila …
    takze sice nevim jak to funguje s pridelovanim penez ze zrnek, ale rozhodne si myslim ze i Klarce bude lepe v dome , kde je zahrada, zaprazi, louka a ne v byte v 7 patre, dyt by jsi se v byte zblaznila .
    Prave na to byly a jsou podle me ty penize , to jsou veci proste , ktere ty nemuzes resit tim ze zustanes prescas v praci, nebo udelas sobotu a nedeli aby byly o vyplate penize na vic…
    takze hlavu vzhuru, pevne nervy , naplanuj nejdulezitejsi opravy na co nejdrive …my budem na dalku drzet palecky a pokud bude treba radi zrnkem prispejeme na dobrou vec…
    skapik a deti :-) ze 7 patra …ovsem my utikame na zahradku kousek za mestem a snime o domecku pro nase deti :-)

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 15.55

  8. 8 17. Leden, 2010, Kačka s Amélkou:

    Než si přečtu komentáře – i já bydlím ve starém domě, kde se plno věcí muselo opravit…Ale řemeslníci občas napovídají věcí…Diny, opravdu není nic tak horké, jak to vypadá – takže hlavu vzhůru, žádné smutnění…Určitě to jde zařídit, plno z nás tady má šikovné chlapy, tak můžeme udělat brigádu…Třeba-ještě si užijeme zábavu a budeme užiteční:o)))Jinak jak píše skapík – samozřejmě jsou penízky ze Zrnek (která došly a doufám, že budou dál docházet:o)i na všechny potřebné věci pro Vás všechny – a bydlení je základem!!!Věř tomu, že Tobě, Klárce, Davídkovi, Kájovi, ale i Zuze je lépe v domečku, je to přeci Vaše DOMA!!!:o)Pac a pusu!!!

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 16.09

  9. 9 17. Leden, 2010, Tereza:

    Diny, snažím se číst každý den a každý den něco napsat,ale pokaždé mi to nevyjde. Prosím vydrž. Ty jsi statečná a silná. Vím,že to nechceš číst. Vše s chladnou hlavou.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 16.09

  10. 10 17. Leden, 2010, Diny:

    Holky, ten elektrikář není žádný typ řemeslníka, co mě zbytečně děsí – bydlíme tu sedm let a prošlo jich tu nepočítaně a takovej ten vyčůranej typ už poznám …

    Spíš jde o to, že se to nakupilo. Odpad ucpanej, pračka teče, bojler rezaví a do toho plánování kompletní rekonstrukce elektriky, kterou plánoval už můj muž, věděl že je to tu havarijní.

    I o těch trámech na půdě mi říkal, proto máme stavební spoření.

    Prostě jsem se potřebovala vypsat, berte to tak … zítra dorazí instalatér, večer elektrikář (jiný, odtud ze vsi) na pračku, aby se juknul, kde je chyba. Já se musím pokusit dneska vypustit ten zbytek vody, nešlo mi to vyndat z odpadu a protáhnout k zemi, musím znovu. Už jsem opravovala vypadlou garnýž, sádrovala, tak snad zvládnu i tohle…

    Odcestovat nemůžu, při opravách mi tu bude potřebovat, to už jsme řešili, tak se zkusím na nejkritičtější dobu v létě porozdat děti, jak to půjde.

    Já vím, že je to hlavně o organizaci, ale já si prostě potřebovala (aspoň slovně) ulevit … a to i dnešní brigáda u ovcí (maj krásně podestálo v salaši:) ), mi pomohlo:)

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 16.23

  11. 11 17. Leden, 2010, Kimmy:

    Hm, Diny – koukam, ze horsi uz to opravdu asi nebude… Tak by Zuzcina trida mohla v lete prijit na brigadu, ne? Takovou praxi hned tak nenajdou a zkusenosti se jim budu hodit… ;-)))

    Myslim, ze uz na to nejsi tak sama – mit okolo lidi, kterym muzes verit – a ten elektrikar na to vypada – to je velka pomoc…

    Jen me zarazi ten bojler – jestli jsou mu jen tri roky – tak to by mel jeste slouzit, ne? Ja se v tom teda nevyznam…

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 17.00

  12. 12 17. Leden, 2010, Radka Ančincová:

    Pořád Tě čtu i když často nestíhám ani reagovat. Obdivuji Tě jak všechno zvládáš. Já mám dneska taky den blbec, snad to zítra ráno bude všechno klidnější. Opravy jsou příšerný, dělali jsme u nás v paneláku taky opravu elektřiny a je to dost drsný, ale až bude hotovo ,tak sice klid nikdy nebude, ale bude to snažší.
    V létě můžu klidně přijet na brigádu. Myslím na Vás

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 17.14

  13. 13 17. Leden, 2010, Petra:

    Jak se říká, když se to se*e, tak se to **** . Nějak se to na vás nakupilo, ty pohromy a v baráku je práce pořád plno. Věřim Diny, že to nebude tak zlý jak to možná teď vypadá. Moc držim palce a snad nebude třeba pořídit novou pračku.
    Myslím na vás.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 17.35

  14. 14 17. Leden, 2010, Silvie Natrix:

    Diny, my rekonstruujeme už několik let a několik dalších to ještě potrvá… výhoda je, že tatínek je stavař a rozumí tomu, já hlavně bourám… ale u toho bourání se vždycky tak odreaguju… asi jako Vy u ovcí…
    a hlavně když mám zkouškové, to se vždycky úplně těším, až se někde fyzicky odrovnám… moc to pomáhá…
    A kam byste ty ovce dala v bytě? :-)

    Nebojím se o Vás, Vy to zvládnete.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 17.58

  15. 15 17. Leden, 2010, Šárka-Kopretina:

    Diny,netuším jak to cítíš s penězma ze Zrnek,ale první co mě napadá… Až přijde čas, udělej vše co je třeba!!!!!
    Udělej vše proto,aby Ti ty peníze umožnily pohodlí a klid. Jistě všichni, co peníze poslali, mysleli přesně na toto. A každý bude jistě rád, že vlastně prostřednictvím toho teď nějak přímo u Tebe doma pomůže.
    Neboj,přijdou jistě ještě další,které můžou ležet léta na účtě.
    Jestli je Ti to nepříjemné, tak mysli na to, kolika lidem udělá radost, že teď vlastně pomohli, že něco ze své kapsy dali.
    Nečekej a najdi novou, velkou, krásnou pračku… řemeslníky a dělej v domečku co je třeba.

    Kéž bych mohla víc.

    Ráno jsem koukala na srdíčka z květin a tolik jsem Ti chtěla napsat a nebylo co. Jen jsem na Vás moc myslela…

    Četla jsem Tvůj blog od počátku,jen teď občas píšu.

    Omluv,pokud je to mimo mísu,když se moc neznáme…

    Šárka z FL

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 18.11

  16. 16 17. Leden, 2010, Renča:

    Diny, mně přijde ta hromada toho, co všechno tě poslední dobou potkalo, až neuvěřitelná. Nejspíš tě čeká něco úplně úžasného…

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 18.13

  17. 17 17. Leden, 2010, Markéta:

    Diny, neboj se, zvládneš to, protože ty zvládneš všechno! Ale i tak se hlásíme na brigádu. Pracovní a nebo třeba i hlídací.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 18.25

  18. 18 17. Leden, 2010, sally:

    Diny,
    moje babička říkávala, že čert vždycky sere na větší hromadu… prostě když se to sype, tak se to sype všechno… a dokážu si představit, jak moc ti chybí Milda… někdo, kdo by tě pohladil a řekl „neboj, to zvládneme“…

    Mě pomáhá, dkyž se toho sype hodně, rozdělit si věci na ty, které jsou fakt urgentní a soustředit se na to, co je potřeba udělat teď hned a na to, čím se budu trápit až za týden, za měsíc atd… takže teď by to asi chtělo pračku a odpady, elektriku nemá cenu kopat, když je taková zima, to holt počká do jara… podobně trámy atd… nevím, jeslti budou Zrnka na to všechno stačit, ale snad se sejdou další…

    Myslím na vás, každý den si čtu blog… držte se…

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 18.25

  19. 19 17. Leden, 2010, Pisarka:

    Jo když se něco pos.. tak pořádně. Ale ráno moudřejší večera, neboj, ono se to postupně vyvrbí, utřepe a domluví. Naprosto tě chápu, já taky děsně nerada řeším takovéto věci – dělám to stejně já a to mám doma chlapa.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 19.38

  20. 20 17. Leden, 2010, Mata:

    Diny, posilam pohlazeni…

    Vubec si nedovedu predstavit, ze bys bydlela ve meste, ale kdyby k tomu preci jen nekdy doslo, zcela sobecky lobuju pro Prahu.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 19.59

  21. 21 17. Leden, 2010, Pepigaba:

    Milá Diny,
    ano pod tvé psaní se můžu i já podepsat a tvé pocity znám dokonale. Když jsme u těch babiček, tak ta má říkávala, že na pos…ého i hajzl spadlne, jo moudrá to žena. Já se tímto prokousávám už nějaký ten rok, no ač to bude znít divně, tak mě tyhle maléry nutí k velké aktivitě (pravda nejdřív si zanadávám)a většinou se podaří malér udolat. Mé auto o vánočních svátcích odmítlo spolupracovat (a to bylo naloženo dárky), tekla pračka, odešly dvě světla (no ty jsou ještě nespraveny), vyhořela mikrovlnka …
    Držím ti palce a ráno bude líp (má zaklínací formulka každý večer), moc na tebe i tvůj čtyřlískem myslím…jsi užasná ženská.

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 20.13

  22. 22 17. Leden, 2010, Dido:

    Ahoj Diny, já teda taky moc nepíšu, ale dneska zas nějak mám potřebu Ti něco sdělit :-). Myslím, že zas vymyslím nějakou aukci, to teda za prvé, zní to tak, že jich asi bude třeba víc :-)
    My jsme dělali elektriku v celém baráku teď v létě. Manžel to dělal s jedním elektrikářem. No zážitek, co ti budu povídat… Tak za prvé – vůbec bych si netroufla v tom bydlet. Bylo hotovo za 14 dní, ale ten bordel , s odpuštěním, co po nich zůstal, jsem uklízela ještě do podzimka.Co myslíš – napadlo by ženskou vysekat a oštukovat omítku nad radiátorem aniž by si pod to dala alespoň nějaký karton????Za některý věci by je člověk musel zastřelit, takže je lepší nadávat až když je hotovo.To chce vážně někam vyrazit a občas zajet na kontrolu. Co se týká stavebních prací(ty trámy) apod. – pokud nebudou problém finance, tak to všechno zvládneš, mě stavaři nesnáší, od chvíle, co jsem objevila net si jsem schopná nastudovat takřka vše, a tak když jsem je poučovala, jak mají izolovat střechu, tak šli do vrtule. Chlapi v tomhle nepřeceňuj. Chápu, že by bylo prima si o tom s někým popovídat, popř. to přehodit na někoho schopnějšího, ale ty to zvládneš i sama, neboj.Ženská zvládne a vydrží víc než člověk a co teprve čtyřnásobná matka!Bojler jsme kupovali za dva a půl tisíce nový, prý se vůbec nevyplatí do něj investovat a je lepší ho za čas zase vyměnit, takže si nemyslím, že tohle by byl nějaký superproblém. Odpady ti nezávidím a chápu tvou dnešní náladu :-(
    A nakonec – prosím, prosím, nevíš, z jakého důvodu se mi v poslední době už podruhé mohl povést brousek na bábovce? Recept ještě po babičce a myslím si, že dělám deset let to samý a najednou se mi to dvakrát po sobě zdrclo.. Jsem z toho nějaká vykulená :-)
    P.S. Stále na Vás myslím…

    Vloženo 17. Leden, 2010 v 21.01

  23. 23 18. Leden, 2010, kejmiska:

    diny, tu náladu ti věřím a netroufám si napsat, že to zvládneš (ikdyž myslím, že nakonec ti asi nic jiného nezbude a snad si s řemeslníky zachováš i zdravý rozum)

    …hlavně holka neskač do toho potoka, protože při tvém štěstí poslední dobou by sis vážně tak leda pořezala ty kotníky a nevím nevím, jestli novej velkej by uvezl s klárkou i tebe

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 2.09

  24. 24 18. Leden, 2010, Zvědavka:

    Diny, Diny…
    Ty si vážně vybíráš za nás za všechny, co?
    Takže…teď , kdYž dáš baráček do ,,nového,,tak už bude jen dobře, uvidíš, jednou to sluníčko přece musí vysvitnout a když ne, my Ti ho popostrčíme, to by v tom byl čert, aby nesvítilo i Tobě.

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 8.20

  25. 25 18. Leden, 2010, Makina:

    Bože, Dinynko,
    jak ty to děláš, že i o takové katastrofě, ze které by se o trochu slabší povaha definitivně zhroutila, dokážeš napsat s humorem nutícím k smíchu???? Jasně, asi bych se tak nesmála, stát se to mě…
    Doufám, že se ti brzo podaří sehnat novou pračku, abys nemusela prát ve vaně a že i rekonstrukce elektřiny a trámů bude probíhat nějakým decentním způsobem nezasahujícím příliš do vašeho běžného denního provozu… Držím palce, M.

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 8.58

  26. 26 18. Leden, 2010, jandulina:

    Diny,
    co bych Ti napsala – čte se to hezky – s úsměvem, ale je mi jasné že Ti do smíchu není. Taky to znám takové katastrofy, náš domeček je 100 let starý a o těch opravách, bourání a budování bych mohla vyprávět…Taky tam byla šílená elektrika, dokonce jsme neměli kanalizaci, vodu jen ve studně, prostě nic… Teď jsme tam 13 let a pořád není úplně všechno tak jak bych chtěla :-) To asi nebude nikdy.
    A taky bych byla ráda, kdyby jsi použila peníze ze zrnek tak, aby Vám bylo lépe a měli své pohodlí. I já zase nějaké zrníčko pošlu a budu se moct těšit na fotečky jak budujete a jak máte všechno krásné a opravené – protože to všechno bude,ty jsi přece šikulka a děti taky :-)Myslím na Vás…

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 9.42

  27. 27 18. Leden, 2010, Makina:

    Už vím!
    Připomínáš mi Betty MacDonaldovou!!!

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 10.40

  28. 28 18. Leden, 2010, Kira:

    Já jen doufám, že je dnes o maloučko líp.
    Moc bych ti to přála, aby se takové kalamity neobjevovaly moc často.

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 12.35

  29. 29 18. Leden, 2010, Lenka:

    Jejda Diny!
    Nám zrovna o víkendu vyplivl bojler. :-( No a vyměnit ho, mám pocit je nad moje síly, když už se čeká jen na instalatéra, aby se sem přišel kouknout a říct, kdy to přijde vyměnit, tak se děsím toho co nám řekně, že je ještě špatně a musí se předělat. A pozor! Máme byt! Takže zůstaň v domečku, v bytě je to určitě to samé i když určitě v menším. Ale v domečku můžeš na jaře a v létě utéct na zahradu. My nemáme ani balkon :-(.
    Ach jo. Ale prostě tak to je. A čeká nás tu taky tolik práce a i když míň než na baráčku, mám pocit, že by bylo lepší se přestěhovat někam do nového… Byla by to výhra?

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 13.56

  30. 30 18. Leden, 2010, Zina:

    Ahoj Diny,
    jak to píšeš, přesně, nakupilo se to. Na vysoký byl nejhorší první týden v semestru, na každém semináři seznam požadavků, v pátek jsem si říkala, tak tohle nemůžu zvládnout. Naučilo mě to, že čas je moc příjemnej faktor, problémy rozloženy v čase můžou být dokonce výzvou, jak se to nakupí, může to člověka složit. Ty jsi na začátku, nakupilo se Ti to, zjišťuješ, kolik toho ke své práci ještě po mužovi přebíráš. Denně udivena, denně konfrontována s problémy fádními i základními, každý kámen dosavadní stavby Tvého života znova do ruky, potěžkat a poskládat jinak. Věř na ten čas a říkej si jako já: jedno po druhým, holka, nejdříve jedno, potom druhé. Na to nejhorší, říci si ve dvou, ty krovy DÁME do pěti let a říci si sama, ty krovy DÁM do pěti let, na to radu nemám.

    Varianta, že půjdete do bytu, je ve hře. Myslím, že jsou věci na hranici lidských možností a Tvoje situace taková je. V novém by ses možná lépe odrážela, rychleji chytla druhý dech, nebyla bys tolik fyzicky vyčerpaná (sníh, ovce, vůbec údržba a úklid baráku), nemusela bys řešit problémy s krovy a elektřinou a mohla se tak zaměřit více na děti, na druhou stranu by ses možná úplně ztratila a děti s Tebou a stěhování samotné se považuje vedle ztráty partnera a Vánoc za další z obrovských stresorů, což nevím, jestli bys unesla. Určitě bych myšlenku bytu neopouštěla, rozhodla bych se po příští zimě. Zatím jsi pořád v šoku. Posttrauma.

    Jdu se utopit, to byla jedna z nejzvláštnějších vět mojí mámy. Něco nezvyklého dělala, ptali jsme se s bráchou, co děláš. Jdu se utopit, to říkala. Časem jsme se té větě smáli, když se tomu začala smát i máma.
    Babičce umřel muž, když měla děti na po škole, do půl roku zhubla dvacet kilo, doktor ji poslal do psychiatrické léčebny na zotavení, paráda, říkala babička, procházky v parku, nic nemuset, ani mluvit, ani se hejbat, sedět na lavičce, poslouchat ptáčky, jídlo na talíř, čistý povlečení..(byla i udřená), no jo, ale měla děti velký. Jak jsem zjistila, matka od malých dětí má i na chřipku jako prase maximálně tři hodiny, pak musí na nohy. (Přeháním a rouhám se, ťuk, ťuk, ťuk). Máma musela tátův odchod zvládnout bez odpočinkové dovolené, ale vyhoření ji neminulo.
    Diny, vím, že všechno, co jsem napsala, víš stokrát líp než já, tak se nezlob, že zase krákorám!!
    Přeju Ti hodně sil a pevné zdraví.
    Ráda bych ten blbej kolotoč, na kterým sedíš, uměla vypnout.

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 19.02

  31. 31 18. Leden, 2010, Gedžitka:

    Diny,

    na léto neudávej děti, ale zvířata… Dětem a sobě kup dovolenou, aspoň na měsíc, a rekonstrukci zadej na klíč nějaké schopné firmě – i s malováním a úklidem. Jinak se z toho zblázníš! Ještě celkem jasně pamatuju dobu, kdy naši rekonstruovali barák – koupelna rozkopaná, na záchod se jezdilo na kole k babi, když to byla akutní, chodilo se k sousedům. Se schodama na půdu uřízli i elektrika, protože to na ně bývalí majitelé nalepili atd. Děs! Pronajměte si nějakou chalupu nebo vyjeďtě k moři, to je jedno, ale nemusíš být u všeho.

    A jestli tě to uklidní, bydlím v novostavbě, teď budu malovat a opravovat zeď, protože mi omítka padá na hlavu, v létě mi bouchnul sporák a už měsíc mi protýká baterie v koupelně, takže musím pořád zastavovat vodu…

    Nikde to není ideální a ty jsi tam doma, navíc k domečku tě vážou vzpomínky na Miloše. Peníze od Zrnek jsou určené právě na to!

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 21.17

  32. 32 18. Leden, 2010, Zina:

    Diny, a ještě, souhlasím s Gedžitkou, je toho na tebe opravdu hodně, ale nemusíš si brát na bedra všechno, jestli se sešlo dost peněz, neváhej ani trochu je použít přesně na to, že ty opravy zadáš na klíč. Nezkoumej to, jestli je to vhodně nebo nevhodně, jestli bys to levněji udělala nějak na koleni nebo bez kolene, zadej to na klíč, a vyražte někam, ať máš od toho pokoj. Otrávila by sis celý těšení se na léto, hledej firmu, uleví se ti, uleví se ti, a proto ta sbírka vznikla, aby se ti mohlo nějak ulevit.

    Vloženo 18. Leden, 2010 v 22.40

Vložit komentář

nahoru »