Fotka pro dědu …
Milý dědo,
děkuju moc za dopis, o víkendu Vám odepíšu, ale kdyby byla dodávka informací z blogu rychlejší, než přes poštovní službu, posílám Vám jednu fotku.
Já o ní vůbec nevěděla, kdysi jsme na jedné návštěvě fotili a dneska náhodou na mě v počítači vykoukla. Nechám Vám jí vytisknout velkou. Myslím, že je nádherná, aspoň mě moc dojímá … a Kájíka jsem už skoro nepoznala …
Je mi strašně líto, že už nikdy naše děti nebudou cítit, jaké to je, být v tátově náruči. Kájík si ani nebude pamatovat, jak bezpečně v ní bylo a jak dobře …
Aspoň že máme vzpomínky, a pro ty, kdo zapomenou, protože byli příliš malí … aspoň na památku momentky okamžiků, kdy jsme ještě byli všichni spolu …






Vloženo 22. Leden, 2010 v 15.45
Vloženo 22. Leden, 2010 v 15.52
Vloženo 22. Leden, 2010 v 16.38
Vloženo 22. Leden, 2010 v 19.43
Vloženo 22. Leden, 2010 v 20.22
Vloženo 23. Leden, 2010 v 10.13
Vloženo 23. Leden, 2010 v 11.51
Vloženo 23. Leden, 2010 v 21.22