Klárčin blog

Dnešek byl hektický, musela jsem 2× do Plzně. Ale je hotovo, teda aspoň částečně, co bylo potřeba, ve středu budu muset jet kvůli dalším věcem. 

Autíčko je zaevidované,  má značku a řídí se naprosto skvěle. Musím říct, že jako řidička se v něm cítím bezpečně a přestávám se bát dalekých cest. Ten strach byl hodně svázaný se starým Bertíkem, jeho nespolehlivostí a stářím. I na pár kilometrů jsem do něj sedala s pocitem pěsti u žaludku, co se zase někde pokazí a jestli nezůstanem s dětma někde viset. A to nepočítám, že třeba takový nákup byl docela logistický problém, protože když byl Bertík plný dětí a malého vozíčku, plus ještě za doby Káji miminka kočárku, tak už se jim vešlo akorát pár věcí pod nohy. 

Prostě do nového Bédi se člověk zamiluje, i když není kdovíjaký motoristický šílenec :) Protože je to prostě praktické, skvělé auto a už se nemůžeme dočkat výletů s ním a zážitků :) 

Jen se omlouvám, že nějak nestíhám blog. Opravdu neumím den nafouknout a prostě nestíhám, tak aspoň rychle píšu teď, dokud to jde (včera jsem vstávala po páté, v půl sedmé jsem už byla v Plzni a čekala na vyřízení evidenční kontroly na STK).

A Pavle, jestli se utrhneš a budeš tu číst – díky :) Když jsem odpoledne bylu u paní H. pro značky, tak jsem celou tu uličku vycouvala!!! Nalevo plot, napravo řada aut a já to vycouvala, hurááá :))) Omlouvám se ostatním za vsuvku, ale já na sebe byla taaak pyšná :))) Víte, jakej to je nezvyk, řídit takovej autobus? :)))