Pěna (62. den NP365)

9 Únor 2010

V kategorii Projekt 365 |

To je sranda, když se nožičky z pěny vynoří a pak zase zmizí :))

Bohužel se mi nepodařilo zachytit ten Kájíkovo užaslý a přitom rošťácký výraz :) Jak mě pak Kája uviděl, už chtěl z vany ke mně.

Je to takovej mazlík. Skoro se nechce věřit, že za pár let se bude při puse odtahovat, že za pár let ho moje obejmutí možná přivede do rozpaků a bude se mu snažit vyhnout. Kdyby se tak člověk mohl namazlit do zásoby. Aby mi to pak nebylo líto.

Milda byl prý jako malej taky tulidlo. Já ho znala, až když už mu bylo skoro třicet a když se vítal nebo loučil se svou maminkou, tak stál jak prkno, nevěděl co s rukama, nejradši by někam utekl a byl rád, když tyhle ceremonie skončily. Nebylo to o tom, že by mámu neměl rád, prostě byl v rozpacích – já se teda skrytě bavila a nepoznávala ho, máloco ho vyvedlo z míry, ale tohle vždycky :)

Dívám se na svoje chlapečky, na naše chlapečky, co ještě rádi vyskočí na klín, položí si hlavičku, dávají jednu pusu za druhou … a tak si říkám … všechno by taky podědit nemuseli, ne? ;)

Tento článek byl vložen 9. Únor, 2010 v 23.29 a je zařazen v kategorii Projekt 365. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

Únor 2010
P	Ú	S	Č	P	S	N
« Led		Bře »
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28

Únor 2010

« Led

Bře »

1 10. Únor, 2010, Peguš:

Jojo užívej si jejich tulivé přízně vrchovatě. Kéž by to těm dětemvydrželo co nejdýl :)

Vloženo 10. Únor, 2010 v 8.38

2 10. Únor, 2010, Petulda:

Diny – jojo, přesně to si říkám taky a snažím se užívat si to mazlení, bůhví, jak to bude za pár let, žejo. Tak snad jim to vydrží co nejdýl

Vloženo 10. Únor, 2010 v 9.08

3 10. Únor, 2010, Sarah3:

Diny, Kájík je sladkej, ti kluci jsou takoví objevitelé, že i vlastní noha koukající z pěny je parádní zábava.
S tím tulením to cítím stejně, čím víc, tím líp, dokud mají zájem, jsem šťastná. Můj muž je tulič veliký, ale se svou mámou si taky sotva dá pusu, ale tam je to spíš v ní, ona si hodně drží odstup… Naopak můj brácha s naší mámou se přitulí i teď, tak doufám, že dokážu ke klukům taky vždycky najít cestu a oni budou mít chuť dát mámě pusu i v dospělosti.

Vloženo 10. Únor, 2010 v 9.32

4 10. Únor, 2010, andrea:

Bohužel, diny, mám exemplář 19 ..a byl mazlivý dost..amyslím že i je, malou si tulí rád ačasto..ale maminka…dnad si to alespoń přenesou do partnerství…

Vloženo 10. Únor, 2010 v 10.37

5 10. Únor, 2010, magráta:

Diny,
jsou to slaďoši :). Kryšta mi taky ještě říká, že jsem heho nejkrásnější maminka a má mě moc ráda. Musím si to užívat, nedělám si iluze, že by se to s nástupem do školy nezměnilo.
No doufám, že se brzy uvidíme a zase dám pusu malému milovníkovi:))

Vloženo 10. Únor, 2010 v 11.30

6 10. Únor, 2010, Diblik:

Tak nas Mates je presne stejne tulidlo, jako Kajik…a dokonce mi onehda rekl, ze se bude se mnou bude mazlit aji kdyz bude velky jako tata…no dost nas to pobavilo…jsme rikali, ze by jsme meli tento slib natocit a pustit mu ho v 35letech..

Vloženo 10. Únor, 2010 v 16.39

7 10. Únor, 2010, petra:

jo jo jo, mazlím se do zásoby, čuchám jeho ještě miminkovštinu, kéž by to šlo uchovat…

Vloženo 10. Únor, 2010 v 19.00

8 10. Únor, 2010, jandulina:

Ahoj,Filda si pro pusu přijde – a je mu 13 – doufám, že mu to ještě nějaký čas vydrží

Vloženo 10. Únor, 2010 v 20.55

9 10. Únor, 2010, janca:

Mám doma dva kluky a zatím to jsou oba hrozný tulidla (4 a 2 roky). Tak doufám, že to ještě nějakou dobu vydrží. Mladší mi dnes jen tak při obě řekl, že mě má ráda.

Vloženo 10. Únor, 2010 v 22.38

10 10. Únor, 2010, janca:

chtěla jsem napsat při obědě

Vloženo 10. Únor, 2010 v 22.39

11 11. Únor, 2010, Hope:

kajik je sladousek :) moc mu to slusi :)

Vloženo 11. Únor, 2010 v 9.26

12 11. Únor, 2010, Danka:

Ja mám tiež také túlidlo. U nás je to umocnené ešte aj tým, že Jaruško v 2 a 1/4 roku takmer nerozpráva a tak vždy len nahodí svoj zvodný kukuč, pritúli sa a človek mu odpustí aj najväčšiu lotrovinu (ktoré s radosťou učí svojho staršieho brata

Vloženo 11. Únor, 2010 v 10.49

13 12. Únor, 2010, Ardnas:

Já jsem vyrostla z malého na velké tulidlo (ja já říkám tuleně) zůstalo mi to, jen objekt tulení se přesunul víc na manžela s dcerou, ale i s mámou a tátou se ráda obejmu, pohladím po vlasech a je to taková malá vzpomínka na to, když jsem byla dítě. Naštěstí dcera zdá se je v tomhle po mě ;)

Takže třeba v tomhle budou tvoje děti taky po tobě :)

Vloženo 12. Únor, 2010 v 10.55