<!–texy–>deníček je krásný smutně-veselý nebo jak to říct … nevím co napsat, kéž bys ani dříve naši pomoc nepotřebovala.
Sandra

<!–texy–>Tak jak bych začala. Asi tím, že díky moc Siti a spol za nádherný collab, který se mi hřeje v PC :-). Po dlouhé době zase zasednu a budu tvořit, je fakt nádherný.

Diny, myslím, že Tvůj článek je reakce na ty, kteří psali v tom smyslu, že nejsi jediná na světě, kvůli tomu, co Tebe a Tvoji rodinu potkalo. Ale takovým lidem to může být jedno. My, kdo Tě známe z BC nebo z Klárčiného webu, komu jsi blízká, i když jsi vzdálená a neznáme se osobně, tak Tě prostě podpořit chceme, i když “jen” tím malým zrníčkem.

Mám z Vás radost, jak se Vám vede neb jsem dočítala od ledna bo PC stávkoval. Měj se hezky a jak sa u nás na valachoch říká - pooptůlaj všechny za mňa a Tobě spešl pusenu ! Pa, Velká Bojovnice !!!

<!–texy–>Diny, pomoci se fakt neboj a neodmítej jí. Ty všichni lidi,kteří něco poslali tak stojí při tobě a mají tě moc rádi.
Děkuji za to,že jsi.

<!–texy–>Diny, děkuji.

<!–texy–>Diny, dekuji za to ze jsi. Za vsechny Tvoje slova.

<!–texy–>Diny, vidím to v textu..Je tam naprosto jasné a viditelné STOP. Jsem prakticky uvažující člověk. Proto mi přišlo škoda vyhlašovat takhle veřejně “stop stav”. Tvou časovou vytíženost chápu, na druhou stranu musím konstatovat, že kdyby ses dala na charitu, nebylo by to vůbec špatný (:-)), já moc nevěřím, že finance, které posílám někam do Afriky apod. tam skutečně doputují, ale tobě bych to věřila
Nevím..přišlo mi, že jsi na mě vyštěkla jak v sebeobraně..Jako kdybych ti řekla, že si ty finance nezasloužíš a že je máš dát někomu jinému. Tak to přeci není…

<!–texy–>Diny, taky souhlasím s tím že pomoci se rozhodně neboj ani neodmítej. Jistě existuje spousta dalších lidí kteří by pomoc také potřebovali.
Ale právě tím jak ty k tomu všemu přistupuješ, jak se pereš s nepřízní osudu, že to nevzdáváš, že přes to všechno co tě potkalo jsi plná optimismu, že sama nikoho o nic nežádáš, ale naopak daleko víc rozdáváš, tak právě to vede spoustu lidí k tomu, že chtějí pomoct právě tobě. A že si to zasloužíš tak o tom vůbec nemůže být pochyb.

A třeba to taky někoho nakopne k tomu, aby se začal líp dívat kolem sebe a ve svém okolí najde někoho, kdo taky potřebuje pomoc, ale nemá ten dar sdílení jako máš ty. Myslím, že tvůj příběh spoustě tvých čtenářů zamíchal s žebříčkem hodnot v tom dobrém slova smyslu, řadím se mezi ně a za to ti děkuji. A je mi ctí, že i mé zrníčko se mohlo stát nějakou malou součástkou vašeho Bédi.

<!–texy–>http://www.mimibazar.cz/scrapbooky.php bez tečky omlouvám se

<!–texy–>Diny, zase moc krásně napsaný. Musím souhlasit, že není potřeba se brát pomoci. Ty i tvoje děti si jí určitě zasloužíte. Tvoje příspěvky mi dodávají sílu a čerpám z nich strašně pozitivní energie. Koukala jsem i na recepty a některé určitě musím doma vyzkoušet. Tak si tu pomoc vlastně “odpracuješ” psaní blogu a příspěvků. Navíc jste všichni strašně sympatičtí i tím, jak to bezvadně všechno zvládátě. Těším se taky na jaro a na další návštěvu u vás

<!–texy–>Tak si tady tak pročítám ty komentáře, a musím se usmívat…Síťa to napsala krásně, my jsme prostě ty “šílené fanatičky”, co si hrají s grafikou a baví nás to. Hezky skládat vrstvičky, vzít fotku, ze které nakonec vyjde něco úplně jiného a tak. Ten collab je opravdu nádherný, je v něm symbolika, láska…a já si jdu něco scrapnout