Klárčin blog

About me / O mně

Start a cíl (78. den NP365)

28 Únor 2010

Start a cíl (78. den NP365)

V kategorii Denní deníčky |

Mezi kamarádkama na BC nedávno proběhla zpráva o závodě v běhu – tuším půlmaratonu, prosvištělo mi to kolem uší jen tak náhodou, ale!!!

Letos teda určitě NE, ale příští rok jdu do toho!!:) Musí nás být tuším pět a každá musí uběhnout pěk kilometrů – letos už holky, co běhaj nebo maj fyzičku (což ani jedno nesplňuju:)) snad závodit budou. Příští rok určitě, protože jestli mám prožívat co dneska téměř každý den, tak i kdybych to měla v převlecích absolvovat sama,  nemůžu svou snahu spálit jen tak vniveč.

Cifka hodila info o tom, že v Tchibu maj prima boty a když jsem je tam včera uviděla, už byly moje:) Jsou fakt super, lehounké a prostě na běhání skvělý (na obchod Tchibo nedám dopustit, občas tam něco koupím dětem a ty věci vydrží 3× víc než ostatní). 

boty.jpg  

Cifka teda taky hodila jakési info o sportovní podprsence, ale docela by mi zajímalo, proč se sportovní podprsenky vyrábí na prsa, která držet nepotřebujou, těch tam měli teda asi milion – trošku se to vymyká logice, ale já se s tím smířím:))

Vybavená tedy jen sportovní obuví, starší bundou, kterou zapnu asi po třech letech (nedobrovolným zhubnutím po …), jsem se dobrovolně vydala ve čtvrt na šest na svou jarní pouť za fyzičkou.

Klárka je v tu dobu obvykle ve standeru, kluci si hrajou, Zuzi dozoruje jen tak jemně (jak já říkám, reaguje na řev nebo krev;), takže mám tu uklízet nebo vysedávat – zrak mi padl na boty a padlo rozhodnutí: Dneska začne trénink!!

Do kapsy mobil a napadlo mě, že budu běhat patnáct minut někam, tam se otočím a pak zpátky. A že si v té patnácté minutě vyfotím, kam jsem doběhla a třeba … časem …to bude dál a dál a dál a dál … že;)

Bydlíme na konci vsi, takže kolem pár domů projít musím, tak jsem se tvářila strašně nenápadně, aby náááhodou nikoho nenapadlo, že JÁ JDU BĚHAT!!! Nevím proč jsem si představovala chlámající se sousedy za záclonama :))

Za zatáčkou jsem ze zrychlené chůze přešla v běh. Po třetím kroku křeč do stehna. Po pátém do lýtka. Ty jo – to bolí!!!!!

No nebudu to protahovat, bylo to pěkný trápení. Střídala jsem rychlou chůzi s popobíháním, občas jsem si vzpomněla na nějaké blbiny, co jsme dělávali při těláku, takže jestli byl v lese nějaký myslivec nebo nedejbože někdo ze vsi, a viděl, jak se dole snaží podezřelá osoba kopnout se do zadku nebo švihat nohama dopředu, asi se dneska dobře nevyspí :)))

O dechu už nemluvím vůbec. Ten jsem ztratila docela. 

ALE!!!

Viděla jsem mokré louky a místo sněhu obrovské louže, které vtékaly do potůčku a ten si krásně bublal a jarně voněl …

Viděla jsem nádherný soumrak, až mi mrzelo, že mám jen foťák v mobilu – modrá přecházela v růžovou a do toho podvečerní paprsky sluníčka …

Viděla jsem, jak u cesty příkopy jen čekají, že v nich začne pučet nová tráva, že se keře třesou na nové zelené kabáty – je prostě poslední únorový den a zítra začíná první jarní měsíc:)

Ani bolavá pata ke konci mého hypervýkonu mi nezkazila náladu, ani kvičící dav doma – jaro je tu prostě cobydup a kdo si popoběhne, u toho možná bude dřív ;)

obraz0020.jpg

A tady je můj dnešní cíl (možná se mi zítra podaří ho vyfotit z druhé strany :) ) Kvalita mizerná, mobil nooo …

Tento článek byl vložen 28. Únor, 2010 v 19.20 a je zařazen v kategorii Denní deníčky. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

35 komentářů k “Start a cíl (78. den NP365)”

  1. 1 28. Únor, 2010, Martina:

    Tak to teda gratuluji!

    Ale prosím Diny nešil.
    Co tě čtu, začla jsem si taky psát blog.
    Ale běhat...... ty mi teda dáváš :-D
    Martina

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 19.34

  2. 2 28. Únor, 2010, Lenka:

    Zase jste mě rozesmála  – úplně jsem viděla sebe, jak se plazím za zahradama, aby nikdo neviděl, když zkouším běhat. A nedejbože někoho potkat. Boty mám z loňska, ale mám strach, že to nebude ani na minimaraton. V každém případě úžasný cíl a držím palce, aby to vyšlo. i když u vás nemám strach!!!! a jinak hlásím, že se nám včera konečně narodila jehňátka, obě hoky najednou, asi aby si nezáviděly. Opět bez asistence a bez problémů. Tak ať už se brzy radujete i Vy. Lenka

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 19.38

  3. 3 28. Únor, 2010, SZ:

    Hezký večer jarní
    Teda,já o tom doslova „kecám“ už 2r a ještě jsem nezačla. A to ani nemusím kolem baráků a rovnou budu běhat po polňačce ;-) Takže sportu zdar!A pořád si podle fotek říkám, že vás přeci někdy třeba někde uvidím naživo, přijde mi to tak povědomé (ne teda zrovna ta dnešní fotka) a ten Globus … S.

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 19.43

  4. 4 28. Únor, 2010, Diblik:

    Ty jo teda…skoda, ze jsi tak daleko, manzel zacal behat vloni, ma 100kg a chce hubnout…byla by z vas dobra dvojka…a neboj, ono se to podda, poprve temer nedobehl k lesu (ten mame za barakem) a casem se to zlepsovalo…tak­ze vydrz

    Jo a valim se tu smichy, kdyz si predstavuju tve indianske plizeni kolem domu sousedu…

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 19.52

  5. 5 28. Únor, 2010, almerka:

    Ahoj Diny!
    Teď jsi mi vyrazila dech! To je super! Já běhám od září a nadchlo mě to. Chce to vydržet ten začátek. Co takhle zkusit v září v Praze běh žen na 5 km? A dobrý pro začátečníka je mrknout na stránky behej.com tam je plno rad právě i pro začátečníky.
    Tak přeju, abys vydržela!

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 20.02

  6. 6 28. Únor, 2010, Martina:

    Tak to je vzpruha tuten článek :D Příště si budu asi číst až nebudu zrovna uspávat dítě :D

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 20.03

  7. 7 28. Únor, 2010, Hanka:

    Gratuluju k motivaci, energii, vykonu atp. ! Cil je uzasny, chtelo by to vymyslet nejakou nalepku na kazdou tu kladu, neco jako „byla jsem tady, Diny“ :-) Jinak jsem zase zjistila, jak nepozorne ctu, zpocatku jsem totiz myslela, ze jsi vyrazila uz ve ctvrt na sest rano. Ten soumrak me trochu uklidnil. Tak at predsevzeti vydrzi, snad se taky na dalku pridam, az tady prestane prset a foukat a celkove byt nevlidno.

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 20.40

  8. 8 28. Únor, 2010, Markéta:

    Teda klobou dolu, já bych to potřebovala jak prase drbání, ale jsem strašně líná.

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 20.42

  9. 9 28. Únor, 2010, Gábina:

    Tak jsem na tom jako Martina z koment.1 :-)
    Blog jsem začala (teď je vééélký výpadek, ale dopíšu), vařím častěji podle internetu, cvičit taky potřebuju… mmmnnono ale Diny běhat… jseš prostě dobrá :-) To já asi nedám :-)

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 20.48

  10. 10 28. Únor, 2010, Petra:

    Diny čtu a směju se u toho,obdivuju,že jste se vydala běhat.Já běhání absolutně nesnášim.
    Tož sportu zdar !! :))))

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 20.56

  11. 11 28. Únor, 2010, Klarkas:

    Víš proč jsou v obchodech podprsenky jen těch malých velikostí? Protože my s malými prsy raději sportujeme bez nich-děsně totiž škrtí za ty peníze:-)Manžel miluje sportování se mnou:-)))))))

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 21.04

  12. 12 28. Únor, 2010, Nikka123:

    Ahoj,moc fandím,aby počáteční zadýchávání a bolesti po těle neodradily Tvou odhodlanost chodit běhat…vydrž a vyplatí se to.Pak se budeš po několika týdnech(až si tělíčko zvykne)cítit jako znovuzrozená,en­dorfiny se vyplavý a budeš se cítit i vypadat báječně.
    PS:Taky nechápu,proč mají sportovní podprsenky pouze pro prsa,která držet nepotřebují…

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 21.16

  13. 13 28. Únor, 2010, Martina:

    Tak já vám to objasním, proč mají podprsenky pro ta prsa co to nepotřebují…

    Aby jsme si mi skoro bezprsé, mohli připadat důležitě :-D

    Martina

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 21.40

  14. 14 28. Únor, 2010, Kateřina:

    Milá Diny, jste senzační! Gratuluju k tomuto rozhodnutí, já se teď k něčemu podobnému taky horko těžko odhodlávám. Po roce mateřské dovolené jsem přibrala 15 kilo, a to jsem 6 měsíců po porodu měla míň než na začátku těhotenství. No, holt trávit dny ve společnosti nenažraného dítka a plné ledničky se mi nevyplatilo… navíc podobně jako Vy zatraceně ráda peču (a jím, to dá rozum :-D)

    Nicméně. Doufám, že u toho vydržíte a já (i jiné čtenářky) se třeba tajně připojíme. Ten nápad s focením mi připadá skvělý a Vaše dnešní fotka – ač ji pomlouváte – je krásná. Má zvláštní atmosféru a ta rozmazanost jí naopak dodává určité záhadnosti. Ten monumentální motiv klád… období konce zimy, začátku jara, konce dne, začátrku večera – to je hotový Franta Kaván. Je v tom melancholie i naděje, jako ve Vašem psaní. (Je mi jasné, že jste to focení zase tolik neprožívala, ale tyhle věci se někdy projeví tak nějak mimovolně.)

    Přeju pěkný začátek jara.

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 21.41

  15. 15 28. Únor, 2010, Tereza:

    Diny,je to super rozhodnutí. Vím jak se cítíš. Takhle jsem se cítila když jsem začínala trénovat /závodila jsem na běžkách/. Ohledně sportovní podprsenky-tak tu jsem kupovala ve sportu a je to něco jako na aerobik krátké triko.
    Vydrž v běhání a vyplatí se to.

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 21.43

  16. 16 28. Únor, 2010, magrata:

    jsem si představila jak zakopáváš a předkopáváš:))). Každopádně super a já se hlásím za podavače vody:)

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 22.25

  17. 17 28. Únor, 2010, Mary:

    To je tym jarom, aj ja zacinam uvazovat o behani. Ale presne nebeham,lebo ma bolia prsia a podprsenku pevnu sportovu som fakt este nevidela. takze vyhovorka je jasna. a nie je to dobre na klby:-) uvazujem skor o rychlej chodzi. Dik za dalsie nakopnutie, ze fakt musim zacat…Uz len sa pozriet do Tchiba, kym topanky nevykupia davy Tvojich citateliek :-)

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 22.38

  18. 18 28. Únor, 2010, isobelka:

    Tedy obdivuji, v tomto počasí jsem ráda, když mám zase sebou procházku pomalým tempem se psem. Ač celkem sportovec (i když v poslední době hodně rekreační) jsem se k běhání ještě neodhodlala, ale přemlouvám se už od loni…nebo předloni???? :-D Tak třeba už letos vyběhnu. :-D

    Vloženo 28. Únor, 2010 v 23.23

  19. 19 1. Březen, 2010, Buxa:

    Zase jsem se ráno zasmála :) Děkuju!

    Půlmaroton jako štafetu jsem běžela před 4 roky a můžu jen doporučit :) těch 5 km se dá při nejhorším ujít :))) a odměnou je užasná atmosféra a zážitek na celý život.

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 8.04

  20. 20 1. Březen, 2010, Míša:

    Já jsem se taky hezky zasmála(hlavně při představě chlámajících se sousedů a podezřelé osoby):)).Taky bych chtěla začít něco pro sebe dělat.O běhání přemýšlím.Třeba se přiměju díky tvému článečku.Tak – Běhání zdar!

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 8.13

  21. 21 1. Březen, 2010, Pepigaba:

    Nutno říct, že umíš překvapit a to pořádně!!!!! Nepřestaneš mě nikdy udivovat, tvoje vůle, chuť do života, zabejčenost či jak to vlastně nazvat. Většina z nás by se asi pořád ještě hroutila (já teda jo), ale ty se rozhodneš běhat. Mám takový pocit, že běhání bude mít pro tebe časem stejný účinek jako tvůj blog… duše a tělo.

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 8.27

  22. 22 1. Březen, 2010, miruška:

    Dakujem Diny, za dobrú náladu,ktorú mi tvoj článoček privodil,fakt som sa zasmiala…
    No ale zároven mi do smiechu velmi nie je,pretože mojich 20 kg nadváhy stále riešim, riešim a nič nevyriešim, tiež by som mala nejak začat behat, alebo športovat…
    doteraz som mala pre seba takú fajn výhovorku,že pri štyroch detoch predsa na šport nemám čas…
    no ale Ty si mi teraz dala!!Ked Ty pri štyroch detoch stíhaš, budem musiet aja ja…
    Dakujem za nakopnutie!

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 8.39

  23. 23 1. Březen, 2010, Hedy:

    Diny,

    uplně jsi mi připomněla běh :-)! Já vždy funěla, bodalo mně v boku, pomáhala si kopanci „do zadku“… ale byla vždy mezi posledníma třema. A to nás ve třídě bylo 24? Jsi borka! Věřím, že čerstvý luft pomůže na všechno, jak na splíny, tak na nemoce i na dřívější pocit, že jaro je tady. Obdivuju Tě! Běhej, jestli budeš mít dál chuť a vůli, je to bezvadné.

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 8.52

  24. 24 1. Březen, 2010, Flyingfrog:

    Diny, jsi dobrá :-) A plně chápu to nenápadné běhání :-) V práci musím uběhnout dva kilometry a když jsem na to kdysi začla trénovat, vždycky tak, aby bylo šero a nemohlo mě vidět moc lidí :-D Držím pěsti, ať ti odhodlání vydrží :-)

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 9.08

  25. 25 1. Březen, 2010, Peťa/Pezy:

    Diny nesnáším běhání!! :-) ale procházky rychlou chůzí v přírodě miluju :-D

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 9.24

  26. 26 1. Březen, 2010, Jitka:

    Diny, blahopřeju k Tvému odhodlání!
    Já běhání od základky nenávidím:o(.
    Ale od čtvrtka min.týdne jsem začala chodit cvičit. Potřebuju k tomu kolektiv, abych podala výkon. Mým cílem je zpevnit postavu a trochu si udělat kondičku před létem na kolo. Protože spinning je trochu taková blbárna na kolečkách v místnosti (ale hudba dobrá a když se chytne pohodová lektorka tak se to dá). A včer mně vytáhla kamarádka na cvičení do bazénu (kolo pro změnu pod vodou). Tělo zatím dobrý, tak doufám, že to vydrží.
    Já si u Tchiba koupila 3/4na kolo a ty sportovní podprdy – přes e-shop. Jsem s obojím spokojená. Ještě čekám plavky celkový – ty starý jsou mi nějak moc těsný.
    Tak sportu zdar a Ty ten půlmaraton určo zvládneš!!!

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 10.07

  27. 27 1. Březen, 2010, Martina:

    Ženy docela bych se přidala,já už botky Diny mám od minulého týdne a chci taky vyrazit. Tchibo taky můžu. Takže bychom vytvořily skupinu a běžěly bychom šla bych do toho. Martina z mudr

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 10.22

  28. 28 1. Březen, 2010, Martina:

    Diny jen malý dotaz: kde na to všechno bereš čas a energii?
    4 děti /i když je Zuzka velká, jsou 4/, domáctnost, vaření, ovečky, blog, běhání a co já vím, co ještě děláš.

    Tajně tě podezřívám, že u Vás má den nějak víc hodin než u nás :-)

    Martina

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 12.13

  29. 29 1. Březen, 2010, souris:

    Ahoj Diny,

    opat cibris umenie prekvapit nepriatela ;-) takze behat, ok, ale to fakt, ze kazdy den?
    Panecku!
    No drzim palce!
    Ja som sa takto nadchla, nakopla, prinutila ked boli chlapci malicki, dostala som vtedy novu trojkolku a mala som pocit, ze mi narastli kridla :-D (a tiez to bolo na jar, to ma asi nieco do seba)

    Ja som si motivacne kupila teplacky (vsezakryvajuce a cierne – zostihlovacie ;-)) a rozkladaciu karimatku (akoze budem po behani este cvicit brusaky aby to malo joo efekt – hehe, raz za pol roka som potom karimatku vytiahla spod gauca a oprasila, tot vse co sa brusakov tyka)

    ALE – fakt, ze som sa prinutila behat! A uplne presne si tiez pamatam, ze najviac som premyslala nad trasou, aby ma preboha nikto nevidel… (a ono taka fukajuca lokomotiva za dvojkocikom s miminami nemoze predstierat, ze je neviditelna, zeano) ;-)

    Ale co ti chcem napisat; po takom tretom, stvrtom raze som si uvedomila, ze kua fakt nikto necumi! OK, obzreli sa za dvojcatami (ale to by sa aj keby som sla vo vychadzkovom kostyme a krokom), ale to, ze som behala, bolo kazdemu uuuplne fuk. Fakt! Potom som sa rozpozerala ja po ostatnych bezcoch a zistila som, ze kazdy ma svoj styl, boli aj taki co mi prisli este captavejsi a udychanejsi nez ja a koniec koncov, mne to bolo tiez jedno tak co. ;-)
    A bolo. A odvtedy som behala len za seba :-D (asi tak pol roka, odvtedy uz beham len za vlakom do prace ;-))
    Drzim palce!
    s.
    ps: keby si potrebovala zohnat tu sportovu podprsenku na sirsom trhu, daj vediet cislo, nie je problem ;-)

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 14.19

  30. 30 1. Březen, 2010, Iva:

    Diny, tvůj popis mi připomíná mě před cca 6 lety, kdy jsem tady u nás na vsi na popud kamarádek začla po cca 25 letech taky běhat, no běhat začátky šílené, po prvním běhu jsem se týden dávala do kupy, ale vytrvala jsem, dnes běh miluju, naučila jsem se dýchat, bylo mi řečeno, že když tě píchá v boku, tak špatně dýcháš… Jsi mě úplně navnadila a taky začnu opět po zimě, jo a běhám taky kolem baráků část trasy, lidi si zvykli a dokonce mě obdivují. HI HI, takže vydržať, stojí to za to…

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 17.14

  31. 31 1. Březen, 2010, Edit:

    Skvělý počin, já to řeším se psem- kokřík Woody mě táhá denně chceš nechceš, prší neprší…, počkej až bude Emmetek, ten Tě nenechá- ale až se Ti povede nejaké to kilečko dát dolů, tak to teprv bude motivace- alespoŃ U MNE TO TAK FUNGUJE- TAAAKŽE VYDRŽET .O)))

    Vloženo 1. Březen, 2010 v 17.26

  32. 32 2. Březen, 2010, Theo:

    Diny super, obzvláště Tvé akrobacie v lesíku :-).
    Myslím, že ta štafeta bude mít jedno jasné znamení – boty od Tchiba :-)))))

    Vloženo 2. Březen, 2010 v 9.15

  33. 33 2. Březen, 2010, Josefka:

    Dinuško,
    běhám od pondělka. Tak mám pro tebe jednu povzbuzující zprávu: nad kondicí se máme začít zamýšlet až po 6 týdnech. Prostě klasické šestinedělí, kdy jsme v nevýhodě a někomu naše snažení může připadat směšné. Jo a boty mám asi stejný ;-) takže náš tým z Plzně-sever má krom společného odhodlání i společné obutí :-D

    Vloženo 2. Březen, 2010 v 12.51

  34. 34 2. Březen, 2010, Peťulína:

    Diny, díky za nápad. Konečně roztává sníh a já přemýšlím, co se sebou. Nějak jsem přes tu zimu u počítače zlenivěla ( a, ačkoli jsem si zlepšila češtinu, obrazovka tři hodiny denně mě deptá už bezmezně), tak plánuju. Ehm ehm… cvičit budeme, i když se mi nechce, všech těch 6 cviků. Krom toho, i když se mi nechce už nejen nechce ale sakra nechce, krom toho budu natahovat achilovky, aby se nohy rovnaly. Krom toho zvednu telefon a zavolám Honzovi, vedoucímu z Matahari, kam chodíme na lezení-musím se s ním domluvit, že půjdeme zase na skály- hurá! A aby byl pobyt na čerstvém vzduchu dokonale vyvážený, budu běhat. Co na tom, že se zadýchám- nejspíš si k tomu přidám nějaká dechová cvičení. To je moje jarní předsevzetí a začnu na něm dělat už dnes večer. Budu si trénovat výdrž, jen ať si hypotonický syndrom nemyslí, že mě dostane.Do vyčerpání! Díky, Diny :-D :o)

    Vloženo 2. Březen, 2010 v 16.32

  35. 35 3. Březen, 2010, JaniF:

    :)) Držím palce na další odhodlání!
    Když běhat bude náročné, doporučuji rychlou chůzi, ono to bude stačit, nic se nemá přehánět!:)
    Krásný článek!!

    Vloženo 3. Březen, 2010 v 20.00

Vložit komentář

nahoru »