1 Březen 2010

U Mudr.

V kategorii Denní deníčky |

Dneska bylo od rána živo. Klárce se totiž včera rozjel parádní zánět spojivek.

Do rána ho chytil i Davídek a tak jsme Kájíka dali k babičce, Zuzka pokračovala do školy a  my k naší paní doktorce v Plzni.

Mj. aniž bych si nějak všimla, Davídkovi zjistila paní doktorka počínající zánět průdušek, takže stěry a uvidíme výsledky.  Dostali jsme recepty na kašel, na očička – a jeli jsme do Globusu vyzvednout léky.

Mmch Klárka je prostě neskutečně trpělivá. Včera večer měla oči tak zanícené, že je nemohla ani otevřít a tak jen trpělivě ležela, krásně poslouchala při utírání, je to prostě kočička … 

Odpoledne bylo hezky, vichr ustal, začalo svítit sluníčko. Prostě nádherný první březen:)

V Ovečkově se stále nic nového neděje, sníh pomalu slezl, tak jsem odvozila asi sedm koleček a musím říct, že s tím novým kolečkem to jde jako nic. Sice jsem si včera pohmoždila patu, tak mě každý krok trošku bolel (no běhat dneska nejdu, prý se to musí zaléčit gelem a klidem, a tak tři dny žádná zátěž, no sportem ku zdraví:))) A jak mi bolí stehna, to ani nezmiňuju, byla tu kamarádka na kafe a měla záchvat smíchu z pohledu na mé přemisťování (se to nějak rozleželo nebo co:))). 

Trošku jsem uklízela na zahradě, po zimě je to tam strašný. Naštěstí, to jsem tu ještě nepsala, jsem se domluvila s kamarádkou ze vsi a ta od příštího týdne k nám začne tak na 6–8 hodin týdně chodit a bude s dětma. Naučí se i manipulovat s Klárkou a já budu mít trošku víc času na zahradu a třeba taky na úřady ve městě, vůbec s dětma nestíhám nic vyřídit. 

Ona pomůže mě, já jí – děti jí znají a já si vyčistím hlavu a udělám kus práce, na kterou prostě nezbývá čas. O zahradu jsem se dřív moc nestarala, sekání těch dvou tisíc metrů obstarával vždycky Milda a to je jen zlomek toho, co se musí. Zuzka nemůže pořád hlídat, má toho i tak dost a musí se taky učit do školy. Navíc Aničky využijem třeba i my dvě velký holky a budem moct spolu třeba někdy večer někam vyjít – na to se moc těším :)  

Takže veskrze – pozitivní den. Děti se léčí, ovce nerodí, březnové sluníčko muselo potěšit snad každého:)  Já jen doufám, že zítra budu aspoň na pohled chodit normálně;)  

Tento článek byl vložen 1. Březen, 2010 v 18.46 a je zařazen v kategorii Denní deníčky. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

10 komentářů k “U Mudr.”

  1. 1 1. Březen, 2010, Pavla:

    Diny, tak marůdci ať se brzo vykurýrují…
    ..jinak moc dobrý zprávy:-)

  2. 2 1. Březen, 2010, Helaovečka:

    Diny si fakt dobrá, jsem moc ráda, že jsi se rozhodla psát dál…inspiruješ a pomáháš svýma úžasnýma článkama spoustu lidem aniž o tom víš. Mě si teda přímo nakopla, hádej co jsem si včera založila a strávila s tím celou neděli? Vlastní blog a už v to lítám taky. Pro potěšení a jednou jako deníček a i pro rodiče, aby věděli jak se máme.
    Diny potřebovala bych jen poradit u koho máš blog založený ty? Zkoušela jsem jich asi šest než jsem si vybrala, ale úplně mi ten můj nevyhovuje, pořád pátrám po lepším, tak kdyby si to sem někdy písla, tak bych mi to moc pomohlo.
    Neskutečně jsem se nasmála tvému popisu běhu, začátky znám moc dobře, běhám s různýma pauzama asi 15 let, jen rekreačně pro radost že je to rychle hotovo, zadarmo a ještě se provětrám. Nejdéle v kuse jsem vydržela asi 3 roky včetně zimy, která byla vždy mírná. Loni jsme ještě běhala do 5 měsíce těhotenství, ale už jen velmi opatrně a od té doby nic a pořád se odhodlávám a vymlouvám na namrzlý park, prostě do toho už tedy fakt jdu, když může Diny se 4 dětma, tak já s jedním skoro ročním taky.
    Jestli můžu poradit hlavně to ze začátku nepřestřel, je to jako s uklízením na FL, po malých kouskách a pravidelně, tedy až se ti zahojí pata. Není nutné toho uběhnou v kuse co nejvíc, ale stanovit si trasu 2–4km a tu postupně běho-chůzí zvládnout, běh 2minuty, 3 minuty chůze …další týden běh 3 minuty, 2 minuty chůze… a ono se to brzo zlepší, to pak teprve člověka začne bavit. Já si kdysi v mém oblíbeném Tchibu koupila tepovku, to je takový přístroj typu hodinky co ti měří kromě času tvůj tep srdce a od té doby mě běhání baví. Fígl je v tom, že aby to běhání bylo dobré pro zdraví, něměla bys běžet na hranici svých sil, ale pohybovat se v tepovém rozmezí asi 110–140 tepů za minutu, což ti ta tepovka ohlídá, jakmile jsi nahoře pípne a to je pro mě signál přejít do rychlo chůze, jak zase klesne běžím. Začátek tedy víc chodím, ale jakmile vytrvám, zjistím během měsíce, že běžím celou trasu, ted to teda po porodu bude trvat spíš měsíce tři :-). Počítá to i průměr ma minutu, takže vidíš jak se postupně lepšíš, což je pro mě motivace. Když se pohybuješ v tomto tepovém pásmu, tak nejen že to udýcháš, ale i máš pocit, že to není zas tak hrozný. Místo tepovky se dá použít pravidlo, běhej tak rychle, aby si byla ještě schopná u toho mluvit :-), to už by se ti myslivci divili asi hodně, kdybys ještě u těch cviků konverzovala :-). Držím palce a vytrvej, já začínám s tebou.
    Helaovečka

  3. 3 1. Březen, 2010, Tereza:

    Diny, marůdci ať jsou brzy fit.
    Jinak to byl moc super den.

  4. 4 1. Březen, 2010, Anulenka:

    Jejda, jejda, tak ať jste brzy fit!!!! A Klárinku obdivuju, u nás je vždycky šílenej řev, když se má kapat do očí, je to šikulka trpělivá!!!! Nedala by se ta trpělivost nějak přeposlat??? :-) nebo alespoň naučit?

    A ta chůze mě fakt pobavila, vzpomněla jsem si, že už jsem hodně dlouho nebyla běhat a že by to asi chtělo. Po přečtení tvého včerejšího článku jsem fakt začala reálně uvažovat a vzpomínat, kde by tak po stěhování mohla být příslušná obuv. Ovšem co s těmi myšlenkami udělá dnešní článek..... :-)

    Držte se.
    An.

  5. 5 1. Březen, 2010, lenka:

    Diny,teda to je Klárka statečná.markéta vždycky u toho vyvádí jak hysterka.Zítra jdeme na kontrolu a už teď tu chodí a je z toho na skončení.

  6. 6 1. Březen, 2010, Ivča:

    Dobrý večer, nechci strašit, ale podle vlastních zkušeností budou ty nohy zítra ještě horší. Pak už se to začne lepšit. Ale třeba se vám rychleji odbourává kyselina mléčná:). To chce po doběhu protáhnout. (Radit by mně šlo, ale realita je jiná, naplácnu se do vany a 2 dny chodím jako kačer). Jinak klobouk dolů a držte se.

  7. 7 1. Březen, 2010, Helaovecka:

    Diny jsi fakt dobrá, napiš až zase vyběhneš ať se k tobě mohu přidat.
    Prosím napiš sem, kde si si založila blog, inspiroval si mě a já už od včera taky vytvářím, ale pořád mi něco nevyhovuje a tvůj se mi moc líbí.

  8. 8 1. Březen, 2010, Katka:

    Tak ať se Klárka s Davídkem brzy uzdraví!!!!
    Stejně jsou ty ovečky hodný, že ještě počkaly, než bude lepší počasí, co?
    K.

  9. 9 1. Březen, 2010, Gábina:

    Taky přeju brzké uzdravení dětem, tobě zítra lehký krok a Aničce pozdravy. Je prima, že pomůže :-)
    Hezký večer

  10. 10 2. Březen, 2010, Megi:

    Ahoj Diny :)

    Uz dlhsie citam tvoj blog a velmi sa mi paci akym stylom pises, mas naozaj talent a cita sa to ako jeden velky roman, ktory clovek nemoze prestat citat, lebo by prisiel o mnoho napinaveho, krasneho a obcas aj smutneho.

    Citala som o tvojom behani. Ja tiez velmi nesportujem ale obcas sa prinutim a potom mam hrozu z toho ako ma budu na druhy den boliet vsetky svaly, ale mam na to maly figel, ktory ma naucil jeden dobry priatel, sportovec, knaz :-D … ak pojdes behat, tak po behu je dobre vecer dat si jeden Paralen a na druhy den sa svalovica nedostavi. Neviem ako je to mozne, ale funguje to. Neviem ci ti tato rada k niecomu bude, ale mozno aj ano :)

    Mas krasne deticky, fotky su nadherne, som rada ze sa vam dari, drzim vam kazdy den palce aby ste spolu prezili krasne chvile a casto ich aj prezijete ako citam :)

Vložit komentář

nahoru »