Klárčin blog

Tak Klárka nepobyla u babička dlouho :(

V devět hodin mi babička volala celá vyděšená, že se Klárka probudila a strašně moc zvrací a špatně dýchá :(((

Já to tušila!!! Neměla jsem se nechat v nemocnici ukecat, že je v pořádku, říkala jsem jim o tom viru, co máme doma, a že ho Zuzanka mohla nevědomky zanést, i když zrovna v ten den byla u táty, ale on asi nejdřív přežívá nějaký ten den v organismu, než spustí …

Navíc je pořád hodně zahleněná, co jsem slyšela po telefonu, takhle po propuštění nikdy nekašlala, takhle moc.

Jenže jak jí to řekli, a pak měli názor, že takhle může taky kašlat 14 dní … nechala jsem se ukecat, že je na propuštění a navíc jsem se dostala do situace, že vypadám jako matka, která snad to dítě chce nechávat v nemocnici schválně dýl.

Prostě má spinálku, léčení trvá dýl než u normálních dětí a navíc zřejmě ten rotavir – je to moje chyba, nechala jsem se paní doktorkou po telefonu ovlivnit, i když jsem to cítila jinak.

Takže hodný švára, který už spal a bydlí kousek od mamky, nastartoval auto a holky odvezl zpátky do nemocnice.

Ach jo …

Zítra ráno tam jedu podepsat příjmové papíry a odvézt od mamky ještě nějaké věci a nevím, jestli mám za Klárkou jít, když už jako asi je nakažená (ale mám prskat na další lidi???) nebo to jen podepsat na chodbě, srdce mi to asi utrhne :((((

Tak zbytečný tohle bylo … Tak ráda byla, že jde z nemocnice domů k babičce, aby vzápětí zažila zase transport zpátky. A zase příjmové odběry a všechno …

Mamka volala, že to vzala tak statečně … doufám, že teď nepláče … je tak maličká … 

Hlavně ať jí pomůžou a domů mi jí vrátí zdravou, kočičku mojí … 

Mami, Petře – děkuju !!!   

Příští týden by měl pan truhlář přijít zasadit nové dveře do sklepů – a v jedněch bude i vlez a výlez pro pejsky :)

Ve sklepě, kde pejskové spávají, je i kotel a spousta věcí na zahradu, bez ladu a skladu a k tomu asi milion pavouků.

Takže práce pro příští týden je víc než jasná. Akorát nevím, co s těmi hnusáky osminohými, asi poruším svou výzvu nevolat po dobrovolnících a vyhlásím konkurs :)

A pak už se může Emmettek stěhovat ze svého domova od maminky k nám. První výbava je už koupená :)

Tak se těším, že nebudu muset v noci v mrazu chodit psíky zavírat, obvykle vyběhnu jen tak v županu a pak se divím, že jsem furt nějak nastydlá …  

 - ale ne tak úplně, nýbrž doma u babičky:)

Dnes ráno jsem měla telefon z nemocnice, že prý si pro Klárku můžu přijet.

Ono se to řekne, ale včera lehla se SRBem (zkratka pro víte jaký virus, SR si každý domyslí a B je blicí … ) i Zuzanka, kluci už jsou v pohodě, ale já taky ještě nejsem v pořádku. (Asi nemusím říkat, že včera když mi soudkyně jako jediné umožnila opouštět kvůli čtení ze spisů z důvodů emočních kdykoliv soudní síň, tak se mi hodně ulevilo i z dalšího pragmatického důvodu …).

Takže náš dům rozhodně není místem neinfekčním, spíš bych řekla, že oním virem je jaksi parádně prolezlý.

A do toho přivezte tu naší mrňavku.

Přitom ve čtvrtek jsem to říkala panu docentovi, jaká je u nás situace a protože Klárka stejně kašle a vrátila se jí ve čtvrtek teplota, tak nějak jsem předpokládala pobyt v nemocnici do neděle, čímž by to tak nějak snad bylo vyřešeno.

Jenže nějak se v pátek rozhodlo jinak a Klárce to i řekli – a teď jsem měla být já ta, co to oddálí, no připadala jsem si jak macecha, co jí snad domů nechce :(

Naštěstí mě napadlo zeptat se babičky (mojí mamky). Ještě teda u sebe Klárku nikdy přes noc neměla, ale všechno je jednou poprvé :)

A babička nezaváhala a Klárinka je do zítra u ní. Zítra uvidíme, jak to u nás bude vypadat, chci barák pořádně vyvětrat, vymrazit, povlečení vyprat a pokud už nikdo nebude mít průjem, tak bych Klárku přivezla. Pokud bude, tak se snad s babi domluvíme, i když je mi jasné, že po její operaci očí a s jejíma zádama starost o Klárku je dost zatěžující. Prostě zítra se uvidí … 

S Klárkou jsme mluvila po telefonu, ta je totálně nadšená, že je u babičky, že tam bude spát, další úžasný dobrodružství:) 

Beruška naše … s babičkou inhalují, cvičí, má u babičky vozíček, všechno co potřebuje, určitě to holkám jde spolu dobře. Teď ještě aby se babička aspoň trošku vyspala, ta naše princezna mívá v noci tolik požadavků a tak často :))) Slepené nožičky, na bok, trošku víc na bok, takhle ručičku, ručičku pod deku, takhle ne ručičku, otočit deku … a už radši nebudu pokračovat ;)

No každopádně jsem zvědavá na zítřek, se Zuzkou baštíme endiaron, babi Pardubická se drží, zatím na ní bacil neskočil, kluci jsou už v pohodě. 

Tak držte palce, na tu naší kočičku už se všichni těšíme (až na Davču, prý se zase nevyspí ;)) Přehání, chrní jak špalek, ale je to chlap, prostě musí přehánět:)