<!–texy–>Slzy mi Diny tečou s tebou. Moc. Takového chvíle budou určitě hodně dlouho. Ale je nějak s vámi všema. Kouká na Vás. Taky bych ti chtěla strašně moc pomoct,ale nevím jak. Na tohle pomoc není na tohle je čas. Já jsem teď v trochu stejné situaci. Před 14 dny mi zemřel kamarád Honza,který pro mě byl jak můj “bráška” Vůbec to nemůžu rozchodit. Vím,že to je něco jiného,ale já bez něho neudělala ani ránu. Prostě to byl můj bráška. Ale vím,že je pryč a nikdo mi ho nevrátí. Je to hodně těžké.
Myslím na tebe a držím palečky a věřím,že bude líp.

<!–texy–>Slzy mi tečou na klávesnici,být to opravdický papírový dopis,tak je celý rozpitý.Vzpomínám ,když zemřel bráška,jak ještě spoustu dní potom psi stáli za vrátky a čekali přesně ve 4 odpoledne až přijde…

<!–texy–>POsilam silu, objimam…

<!–texy–>Je mi z toho moc smutno… je to těžké, ale věřím, že bude líp… držte se tam všichni…

<!–texy–>Moc na Vás všechny myslím!

<!–texy–>brečím aj za Tebe, je mi smutno, neumím pomoci a taaak bych chtěla… nejde na tom nic změnit- tak alespon pohlazení)))

<!–texy–>Je mi to všechno tak moc líto… Ty to Diny umíš všechno vždy tak autenticky popsat, že při čtení tvého blogu mám pocit, jako bych všechno prožívala s Tebou… je mi líto, že je teď den, kdy je všechno horší… Tolik bych chtěla pomoct, ale v hlavě se mi honí jen samá kdyby… Diny, držím palce, ať je zase líp!! Moc, opravdu moc na Vás všechny myslím a vzpomínám a pokud něco takového existuje, snažím se poslat i na tu dálku nějakou energii….

<!–texy–>Diny, jen chci napsat, že na Tě myslím.
A držím palce, ať to Máje dobře dopadne!

<!–texy–>Diny,slova mě nenapadají tak jen pořád na vás myslím a na dálku objímám.

<!–texy–>všechny ženy si tu zasloužíte poklonu a objetí, vidím že tady těch příběhů je více. Jak některé píšete, chápu ale nazažila jsem to i já mezi ně patřím. m.